Světlušky 2020
Napísané: 14 Júl 2021, 23:10
Kolem Jána, jsme šli se psem na opožděnou procházku, tak jsme nešli zadem, kde by jsme se za šera přizabili ale pěšinou kolem potoka. Jen jsme vlezli do křovin u našeho baráku, světlušky všude, nepočítala jsem to, ale světýlko, kam jsem se podívala. Vzpomněla jsem si na pana Josefa, který o pozorování psal na staré Zahradě. Chodíte tam někdo ještě, chodí tam on? Psu jsem říkala: mimi, koukej kolik bludiček tady je, to je nádhera, světýlka, úplný ohňostroj! A myslela jsem na to, o kolik jsou ochuzení lidi, co tohle nikdy nezažijí, nevidí, viď Ariadno (vytáhni někdy večer prd.l do zahrady, ne? ) Byla jsem zase to dítě, co myslelo, že je víla bludička(nikdy ne princezna) a trochu mu to zůstalo (jen kapradí by mě asi už neuneslo ) Pes je nehoní, myslela jsem, že je ani nevidí už, ale bylo vidět, že kouká, za jednou se trochu popohnal(nejspíš viděl jen světlý flek, má zákal) A vrchol byl, když mu jedna přistála nahoře, na tom jeho zatočeném huňatém ocásku a on šel jak vánoční stromeček! To byla teprve nádhera Všichni sousedé byli už dávno zalezlí doma, ale určitě museli za zahradama slyšet, jak já tam nadšením hýkám jak osel