Holomráz - zhouba nebo požehnání?

[vysloužil]

Teploty spadly, začalo mrznout, někde napadl sníh. U nás ne.
Říkalo se, že když v zimě mrzne a napadne dost sněhu, je to v pořádku. Taky: "únor bílý, pole sílí". Když však přijdou holomrazy, je to špatné. Pro zvěř v lese, pro rolníky, zahrádkáře. Je tomu tak skutečně?
Možná, že zvěři, která žije v norách není pod sněhem tolik zima. A která zvěř to je? Liška, jezevec, králík? Ostatním sníh nepomůže. Víc potravy najde zvěř nepochybně bez sněhu než pod ledovou krustou.
Co na polích? Deště spadlo před pár dny tolik, že voda ze sněhu půdě asi tolik nechybí. Že by mrazy vadily ozimům a řepce? Struktuře půdy promrznutí nepochybně prospěje.
A na zahradách? Jednou z největších pohrom jsou španělští slimáci. Jestli byl od nich někdy jakž takž pokoj, bylo to po tuhé zimě bez sněhu. Tráva v sadu je nyní provrtaná dírami od hrabošů a hryzců. Je mi líto, bude-li zvířátkům zima, ale když to část z nich nepřežije, unesu to.

[andre.marek]

Jsem téhož názoru , pro zahradu je to v současnosti asi lepší. U nás na volné ploše aktuálně není sníh skoro žádný, bohužel třeba kompost je tak metr pod sněhem a předpokládám, že hodně slimáků bude právě tam.

[charles91]

Holomráz je nebezpečný pre stálozelené rastliny. Tie treba zalievať. Hlavne rododendróny. Kedže dosť pršalo pred poklesom teploty, verím, že si poradia.
Pochybujem, že to bude mať efekt na hryzce, čo som čítal, musela by premrznúť poda min. do hlbky 40 cm, co už by bol niekoľkodnový až týždnový holomráz - 20 st., tak to efekt mať moc nebude.

Aj ked možno štruktúru pody vylepšuje, žiaľ s urodnostou je to diskutabilné. Mráz neničí len škodcov, ale aj prospešné organizmy, preto proces premeny organiky sa veľmi spomaľuje. Pod snehom je to iné.

Tiež pod snehom kedže mikrobióm a dáždovky pracuju, vedia spracovať veľké množstvo častí na ktorých su spory húb, a tak možno znížia tlak hubovitých ochorení. Casto na jar po roztopení snehu, alebo v prípade teplej zimy som nenašiel pod čerešnou ani jeden lístok. Pri holomrazoch by to bolo asi iné.

U mna na záhrade je jeden z najväčších škodcov medvedík. Na toho to vplyv nema žiaden, prezimuje až v 3 m hlbke.

V každom prípade to ma vplyv na drobné budovy bez základov ( napr. plechové garaze, drevenicky, zahradné domčeky) kde taky mráz vie spraviť sarapatu. (Dvere zrazu človek neovorí)
Nehovoriac o plote, ak niekto kolíky da 30-40 cm do zeme. Preto ja davam min. 60 cm. U nás je nezamrzna hlbka okolo 95-100 cm
V neobývaných budovách - napr. zahradný domček, chatka atď. mrzne, pokial sa nepritápa.
Riziko je zmrznutie úrody vo volnestojacej podzemnej pivnici, pokial vrchná vrstva pody nie je dostatočná.

Zaujímal by ma vplyv na vošky?

Každých 25 cm snehu zníži vplyv mrazu na podu o 10 stupňov. Pri 50 cm snehu poda nepremŕza.
https://www.sme.sk/c/1918415/do-akej-hl ... -poda.html

Tento holomráz jelen docasný, o paru dni hlasi oteplenie a sneženie.

[přasličák]

V Krnově dnes rekordní záporné teploty letošní zimy. V 6.30 mi meteostanice ve dvou metrech ukázala -20,2 stupně . A to má být ještě další dvě rána. Vlasy si ale nervu. Vždyť ještě nedávno to bylo normální. Na padlí a vlnatku by to snad mělo mít positivní efekt. Myslím tím ne pro patogena, ale pro ovocnáře. Na plzáky a hraboše zřejmně minimální, je tu 5 cm sněhu. Venku se toho moc dělat nedá, vhodná doba však začít s roubováním v ruce. Naštěstí podnože mám ve sklepě a rouby rovněž nachystané. Bude líp.

[M.H]

V Krnově dnes rekordní záporné teploty letošní zimy. V 6.30 mi meteostanice ve dvou metrech ukázala -20,2 stupně . A to má být ještě další dvě rána. Vlasy si ale nervu. Vždyť ještě nedávno to bylo normální. Na padlí a vlnatku by to snad mělo mít positivní efekt. Myslím tím ne pro patogena, ale pro ovocnáře. Na plzáky a hraboše zřejmně minimální, je tu 5 cm sněhu. Venku se toho moc dělat nedá, vhodná doba však začít s roubováním v ruce. Naštěstí podnože mám ve sklepě a rouby rovněž nachystané. Bude líp.

Roubujete v ruce i peckoviny a přijímají se vám i špičáky roubované v libovolné výšce?

[přasličák]

Ano. Roubuji v ruce také peckoviny, vyjma broskvoní, nenarašenými rouby. Po naroubování roubovance uložím kořeny do vlhkého rašelinového substrátu s pilinami a do počátku dubna nechám ve sklepě. Při teplotě kolem pěti stupňů roub s podnoži zřejmně srůstá. / Přirůstají i kořínky na podnožích /. Po vyškolkování v dubnu roubovanci pěkně rostou. Pokud chci roubovat špičák v korunce, obvykle neroubuji v ruce / vyjma angreštu a rybízu /. Špičák nechám na stanovišti venku. Nepřesazuji jej a roubuji některým ze způsobů, nevyžadujícím mízu. Obvykle rovněž anglickou kopulací. Ale to je jiné téma než holomrazy. Podrobněji snad v přislušném tématu.

[M.H]

Díky, zkusím něco naroubovat.
Venku zem zřejmě promrzne i přes sníh, teploty dnes podobné.