Sekat nebo nesekat louku

[hejdav]

Zdravím, řeším dilema. Vlastním louku cca 2000 m². Louku zatím k ničemu nevyužívám (nevlastním hospodářská zvířata, takže seno nepotřebuji). Chtěl jsem louku pouze jednou za rok posekat (sekám křovinořezem), ale řeším také to (asi jako jediný ze sousedství, ostatní tento problém netrápí), že v louce nyní žije mnoho živočichů - žáby, slepýši, užovky, ještěrky. Bohužel jsem jich již několik při sekání zabil, rád bych tedy našel způsob, jak žít s tímto kouskem přírody udržitelně. Prosím o radu jako laik, co se v problematice nevyzná - je vůbec nutné louku sekat? Co když ji nechám žít svým vlastním životem? Pozemek je oplocený, takže prasata ji nerozryjí. Jeden problém, co mě napadá, je, že neudržovaná louka se všelijak zvlní a zdeformuje se její rovina (krtek udělá krtince, chaoticky rostoucí trávy tomu také napomohou). Dále občas slyším o problematice "šíření plevelů", kterému by se mělo sekáním zamezit - je to skutečně problém? Děkuji za tipy, rady, názory...

[IgorML]

Neviem, či to nie je (na SK) aj zákonná povinnosť aspoň 2x do roka kosiť, nenechať to zarásť. Mám podobne veľký pozemok a kvôli podpore hmyzu kosím pozemok (po dohode s manželkou - s výnimkou okolia samotného domu, detskej zóny a prístupových ciest - toto musí byť pokosené vždy) len postupne, na etapy. Asi v tom duchu, že pokosím vždy len časť záhrady a zbytok nechám rásť ďalej, neskôr pokosím to vyrastené/odrastené a medzitým dorastie to predtým posekané. Snažím sa, aby tam stále niečo rástlo, kvitlo a pod., ale udržiavať to určite treba. Neviem si predstaviť to vôbec nekosiť. Niekde som čítal, že vraj aj pre lepšiu biodiverzitu treba lúku kosiť, pretože ak sa kosiť nebude, tie silnejšie a odolnejšie trávy na lúke zadusia tie slabšie rastúce. Nekosením by sa z toho zrejme stal menej rozmanitý ekosystém.

[Rafael]

Rok, dva to jde. Zkusil jsem to rok vůbec nesekat a mulčovač Dakr to pak zvládnul.
Ale po delší době se tam pak mohou objevovat náletové dřeviny, keře a některé jsou i hodně trnité a rychle rostou.
Asi záleží i na lokalitě. Na některých zanedbaných a delší dobu neudržovaných místech, vinička, rybízovna mi vyrostly neskutečné věci. A byly a ještě jsou velké problémy se jich zbavit.
*
Celkem fajn jsou tzv. květinové louky. Ale i ty je třeba 1- 2x ročně posekat aby květiny nezahubilo přerostlé a agresivní trávisko.
*
Řešením, v ochraně živočichů by možná mohlo být postupné sekání. Aby se mohli stěhovat.

[Vlasatej]

Zdravím, řeším dilema. Vlastním louku cca 2000 m². Louku zatím k ničemu nevyužívám (nevlastním hospodářská zvířata, takže seno nepotřebuji). Chtěl jsem louku pouze jednou za rok posekat (sekám křovinořezem), ale řeším také to (asi jako jediný ze sousedství, ostatní tento problém netrápí), že v louce nyní žije mnoho živočichů - žáby, slepýši, užovky, ještěrky. Bohužel jsem jich již několik při sekání zabil, rád bych tedy našel způsob, jak žít s tímto kouskem přírody udržitelně. Prosím o radu jako laik, co se v problematice nevyzná - je vůbec nutné louku sekat? Co když ji nechám žít svým vlastním životem? Pozemek je oplocený, takže prasata ji nerozryjí. Jeden problém, co mě napadá, je, že neudržovaná louka se všelijak zvlní a zdeformuje se její rovina (krtek udělá krtince, chaoticky rostoucí trávy tomu také napomohou). Dále občas slyším o problematice "šíření plevelů", kterému by se mělo sekáním zamezit - je to skutečně problém? Děkuji za tipy, rady, názory...

Přirozená louka v ČR existuje jen na velmi málo místech - tam kde je step, v okolí vodních toků které louky zaplavují a někde v horách. Společným jmenovatelem je to, že se tam z důvodů prostředí neuchytí dřeviny. Drtivá většina luk je ale nepřirozenych, tzv. druhotná vegetace a pokud ji necháte svému osudu, přemnění se časem ve smíšený les. ( jak popisuje Rafael) .
Druhým aspektem je vlastnictví louky jako takové. Říka se, že "vlastnictví zavazuje" - prakticky to znamená že z vlastnictví louky (trvalý travní porost - TTP) vám jako vlastníkovi omezují Vaše práva určité zákony. Žádný zákon nenařizuje louku sekat, ale nařizuje Vám zdržet se např. toho že se z Vašeho pozemku budou šířit plevele (emise) na pozemky ostatních vlastníků.
Samozřejme je to prakticky nevymahatelné, takže soused který svým vlastnictvím a současným neudržováním pěstuje bodláky které vítr roznáší krajinou , je dar k "nezaplacení".
V ČR bohužel naprosto běžný jev , včetně vlastníků jako jsou obce atd. Proto by měl každý začít u sebe a s péčí dobrého hospodáře se o vlastnictví starat.
Já vím, v dnešní době to zní až směšně, vkládat prostředky do něčeho co nenese.
Můžete to propachtovat, nebo se starat sám - aspoň 2x za rok posekat. Můžete i bubnovkou a nechat ležet. Sníh to v zimě přitlačí k zemi tráva roste dál.
Když je velké sucho stačí posekat i jednou, až na podzim.
Jak zabránit tomu že sekačka něco zabije je problematické. Srnčata se dají najít se psem, ale hady a hmyz težko vyplašíte.

[larix]

Přirozená louka v ČR existuje jen na velmi málo místech - tam kde je step, v okolí vodních toků které louky zaplavují a někde v horách. Společným jmenovatelem je to, že se tam z důvodů prostředí neuchytí dřeviny. Drtivá většina luk je ale nepřirozenych, tzv. druhotná vegetace a pokud ji necháte svému osudu, přemnění se časem ve smíšený les. ( jak popisuje Rafael) .

Len doplním informáciu - približne do obdobia stredoveku lúky vznikali prirodzeným spôsobom aj v oblastiach, kde boli vhodné podmienky pre lesné dreviny. Ich pôvodcom boli veľké bylinožravce - pratury, zubry a tarpany. Tie svojou činnosťou (tzv. neselektívne spásače) lokálne zabraňovali sekundárnej sukcesii a týmto spôsobom udržovali prirodzené lúky. V opačnom prípade by sa mnohé nížinné lúčne druhy na našom území nevyskytovali. V súčasnosti prebiehajú experimenty so spätným šľachtením praturov v Miloviciach pri Prahe. Súčasne sa skúma ich (spoločne so zubrami a divokými koňmi) vplyv na krajinu a vegetáciu.

[charles91]

Môje návrhy riešenia:
1) Kosenie s kosou - 1 max 2 x ročne. Naučiť sa kosiť, je to rýchlejšie ako krovinorezom. Neubližite živočíchom, zrelaxujete. Akurat treba vedieť kosiť a mat správnu kosu na vašu výšku lebo inak je to drina.

Časť záhrady nechajte nekosenú.

2) Ponúknite niekomu seno, prípadne nech to pomože kosiť a nech si poobracia, zhrabe atď. Napíšte inzerát, ponúknite niekomu kto chová králiky, prípadne poľovníkom.

Čast zahrady najlepšie koniec nech nekosia.

3.) Ponuknite niekomu kto ma alebo by chcel mať ovce / kozy. Ak to mate oplotené, a nemate ovocne stromy tak sa najde niekto kto by tam rad choval napr. ovce. Nemusite kosit.

[Rafael]

Ještě mě napadlo v zájmu nějaké biodiverzity a zachování lučních květin a bylin:

Nechat posekané nebo zmulčované trávisko ležet a zhnít nebo ho odstranit?

Mi přišlo, že u mě ten první způsob zapříčinil vymizení mnoha druhů lučních květin.

Akorát některým jarním, petrklíčům, sasánkám, divokému jahodníku apod. to nevadí.
Ale jinak vše skoro vymizelo.

[Vlasatej]

Jakou biodiverzitu tam chcete řešit na čtverečku 50x40m? Okolí je dle autora nesečené, 100% biodiverzní
Pokud by tam někdo pásl ovce tak je taky po biodiverzitě, ovce sežerou i stromy
samozrejmě že ponechaný mulč - ať drť nebo dlouhá hmota potlačuje nižší trávy na úkor vysokých. Ale dočasně.
To stejné nastane když nesekáte- vyhraje ten kdo vyroste výš, kdo si sáhne nejvíc na sluníčko a to bude nakonec strom

[Neregistrovaný]

Môje návrhy riešenia:
1) Kosenie s kosou - 1 max 2 x ročne. Naučiť sa kosiť, je to rýchlejšie ako krovinorezom. Neubližite živočíchom, zrelaxujete.

Doma kosím len kosou. V práci hlavne krovinorezom (rôzne orchidejové lúky a iné chránené lúčne ekosystémy).
Kosenie kosou je relax, ale len pre toho, kto to vie, takže po 15-tich rokoch kosenia - praxe. Rýchlejšie to určite nie je. Stihl 490 a ostrý trojzubec, to dokáže divy. Určite 3-krát rýchlejší a výkonnejší než kosa.
Keby som spočítal tie žaby a hady, čo som prekosil kosou, nebol by to malý zoznam. Ani tam nevidím nejakú výhodu kosy.
Inak zo všetkým súhlasím. Kosa, to je proste srdcovka, to je láska, to je vášeň. Stojí to za to, ale človek musí mať čas.
Rozhodne som za postupné kosenie po častiach. Napr. rozdeliť si pozemok na 3/3 a kosiť postupne. Obojživelníky, motýle, všetko má možnosť sťahovať sa postupne do neskosených partií. R.

[charles91]

Nechat posekané nebo zmulčované trávisko ležet a zhnít nebo ho odstranit?

Mi přišlo, že u mě ten první způsob zapříčinil vymizení mnoha druhů lučních květin.

Mate pravdu, presne tak. Kvetinova lúka sa prirodzene tvorí v miestach chudobných na živiny - horske lúky, piesčité suché pody atď.
Kvetinová luka sa vytvorí aj v mieste kosenia, kde sa tráva odváža a tým pádom sa pôda ochudobňuje o živiny. Trvá to roky, až potom vznikne kvetnatá lúka.

Naopak, ak sa pokosená tráva necháva, kvetnata lúka nevznikne a časom ju prerastú silnejšie traviny.

Z pohľadu pôdy, je lepšie trávu nechávať.