Počasie 2023

[ChlapeczDediny]

Namiesto ponechania organiky na povrchu a postupné vytvorenie úrodnej vrstvy na nekvalitnom spodku.

V našich klimatických podmínkách se 1 cm půdy vytvoří v průměru za 100 let. Tvorba celého půdího profilu pak trvá přibližně 1 000 let.

To jste si někde přečetl nebo zkusil?

Ja jsem ten blbec, co neví, a pak přijde a udělá to, jak pravil asi Murphy. Protože nechci všeho nechat, když nemám sto let času, tak to zkusím a najednou sto let k tomu nepotřebuji

Stále sa uvažuje iba o zaorávaní organickej hmoty, či už dopestovanej alebo dovezenej. Namiesto ponechania organiky na povrchu a postupné vytvorenie úrodnej vrstvy na nekvalitnom spodku.

Jak se seje obilí na pole, na kterém leží vrstva organiky? Jak v té organice obilí vzchází? Ono u obilí najednou přestává platit tvrzení, že mulč organikou brání vzcházení plevelů?

Budete se divit, jsou na to způsoby známé dokonce i v našich zeměpisných šířkách.
Je dobré, že už namísto nepodložených tvrzení se začínáte ptát. A jak už jistě víte, správně položená otázka je polovina odpovědi

Při vašem způsobu výpočtu máte nepochybně pravdu. Při vašem.

Místo nicneříkajících výroků uveďte "váš způsob výpočtu", tj. že to pro zemědělce není ztrátové, a může to zajistit jeho živobytí.

Kolegyně už vám naznačila. Teď už jen sundat ty klapky a začít hledat k otázkám odpovědi. Klíčová je stale: Co je třeba udělat, aby to šlo?

Hezký den.

[Jitka]

Ja jsem ten blbec, co neví, a pak přijde a udělá to, jak pravil asi Murphy. Protože nechci všeho nechat, když nemám sto let času, tak to zkusím a najednou sto let k tomu nepotřebuji

Ono je to trochu složitější, ta organika pořád mizí, jak jí využívají rostliny. Ale pouhý drn na dvoře udělá za 100 let 15 cm skutečné zeminy (Děda sekal na seno, my na kompost). Naopak záhon naplněný substrátem z pěstírny ubývá každoročně tak 5 cm. Teď už dodáváme náš kompost a ubývá to stejně. Je to zábavné, jak lidi na jedné straně bioodpad důsledně vyhazují, aby si ho po zkompostování zase koupili. Ale to je dělba práce, všichni nemusíme dělat všechno.

[ChlapeczDediny]

Jasně že to není jednoduché, jinak by to tak dělali všichni, a kam bychom pak přišli, že, s tou naší specializací a dělbou práce

Samozřejmě rostliny živiny spotřebují. Ale ne všechny stejné, a ne všude rostou jedlé nebo potřebné rostliny. A tak stovky naštěpkovaných vrbových prutů z míst, kde by se jedlé nepěstovali, se živinami z hloubky, kde by se jinak nevyužili se přesouvají např. na spevnění části trávníku, takže odvezené seno nesnižuje bilanci organiky a podobně.

Já nechci být specialista, ja chci znát celý orloj a chci umět ho opravit. Nebo postavit nový

Ano, taky s úsměvem pozoruji lidi, jak platí za likvidaci "odpadu" a podruhé za nákup materiálu. Protože jsou specialisté a mimo svůj obor moc do stran nevidí. Ale mají rádi klapky, které si na oči sami nasadili.

Koně můžeme dovést k potoku, ale nemůžeme ho donutit napít se. Nic není povinné, ani přežití. Zahrady ani lidí.

Nesnesitelné horko končí, na severu se už ozývá bouřka. Vše potřebné už jsem venku udělal a na práci pod střechou si donesl.

[Petr z H.]

Ja jsem ten blbec, co neví, a pak přijde a udělá to, jak pravil asi Murphy. Protože nechci všeho nechat, když nemám sto let času, tak to zkusím a najednou sto let k tomu nepotřebuji

Pokud na nějaké místo navozíte 100x víc organiky, než tam vyroste, pak ano. Ale to je pouze sobecké řešení, protože ji berete "někde jinde" a tam "někde jinde" díky tomu půdy naopak ubývá. Toto není obecné řešení, to je záplata v jednom malém bodě a nicneřešící globálně.

Budete se divit, jsou na to způsoby známé dokonce i v našich zeměpisných šířkách.
Je dobré, že už namísto nepodložených tvrzení se začínáte ptát. A jak už jistě víte, správně položená otázka je polovina odpovědi

Takže neodpovíte na jasně položené otázky.

Místo nicneříkajících výroků uveďte "váš způsob výpočtu", tj. že to pro zemědělce není ztrátové, a může to zajistit jeho živobytí.

Takže váš pohled je ve stylu "zpátky na stromy"? Od úsvitu do soumraku na poli, a získat hrst obilí na den, která člověka jakž takž udrží při životě?
Zapomněl jste ale, že společnost už takový způsob života neumožňuje, velmi brzo byste přišel o pozemky kvůli neplacení daní, o děti kvůli nemožnosti zajistit jejich důstojný život a potřeby pro zapojení se do společnosti, nebylo by na energie, léky, věci každodenní potřeby a další tisíce potřeb. Z čeho byste to pořídil, kdyby toto měl být váš způsob obživy? Ani vy sám tak nežijete a žít nedokážete.

Nicméně na jasně položenou otázku jste neodpověděl, evidentně nemáte jak vyvrátit svoji lež: "nie sú stratoví. Nie výnos ale zisk je podľa mňa kritériom. Tržby minus náklady, a to im vychádza." Čekám na "váš způsob výpočtu", jak 1000,- utržená za obilí z 1 ha pokryje náklady spojené s jejím vypěstováním.

[ChlapeczDediny]

Člověče, už si sundejte ty klapky z očí a začněte využívat potenciál té šedé hmoty za nima naplno. Přestaňte žít v zajetí svých nesmyslných mylných předpokladů. Téměř každá vaše výtka ke mě/mým příspěvkům začíná tím, že stanovíte nesprávné výchozí podmínky. To si fakt nic jiného nedokážete představit?

[Štěpánka.3]

A umíte vy odpovídat jinak než otázkou? Je to pěkně otravné.

[Hawkeye]

...a správne položené 2 otázky sú odpoveď celá.

Ale: kto má "klapky", správnu otázku veru nepoloží.
Ergo: odpovede sa nedopátra. Lebo "klapky"...

Joseph Heller s jeho Hlavou XXII je oproti tomuto "žabař".

Klaniam sa a 'hezký den'.

P.S.1: "Najlepšie klapky na oči sú z vavrínových listov".

P.S.2:

Screenshot_20230526-160220_Gmail.jpg (22.64 KiB) 420 zobrazení

H.

[Trnavsko 145 mnm]

Evidentně si vymýšlíte. Vypěstovat pšenici na 1 ha, kterou prodáte za 1000,-, je vysoce ztrátová činnost.

Faktická poznámka k cenám: aktuálna cena obilnín (pšenica, jačmeň, raž) je podľa https://www.obilninari.sk/ceny/ na úrovni cez 150€/t v SR a cez 200€/t na svetovom trhu.

To máme 75+€ (1800 Kč) za spomínaných 500kg z ha. Ak by išlo o obilniny z konvenčného poľnohospodárstva. Ak to má ale kvalitu na úrovni ekologického poľnohospodárstva, tak sa môže podariť vyššia realizačná cena, dajme tomu 200-250€/t, a teda povedzme 2500 Kč za 500kg. Uvádzané spracovanie na múku v biokvalite (cena okolo ~1.5€/kg) môže celkovú bilanciu ešte zlepšiť aj po odpočítaní nákladov na mletie. Ale aj tak to nie je žiadna sláva a od aspoň minimálneho zisku zrejme budeme ešte stále ďaleko. Ako biznis model to nevyzerá veľmi pútavo. Avšak do súvahy významne vstupujú aj dotácie (ak sú poberané). Vieme dobre, ako sa mnohým vyplatilo žiť z dotácií len vďaka 2x ročne pokoseným lúkam, pričom o seno ani nemali záujem a nechávali ho zhniť namieste. Okrem toho techniku nakúpenú z agrodotácií + červenú naftu pravdepodobne využijete aj na x iných činností okolo domu, v záhrade, v lese....

A treba započítať aj alternatívny variant, ak by tam to obilie nemali - pre majiteľa domu môže mať významnú hodnotu, že má kontrolu nad obhospodarovaním jeho okolia, vie si ustrážiť, aby mu chemické postreky nenalietali do záhrady a neznehodnotili úrodu (či už priamo poškodením rastlín alebo kontamináciou jedlých častí reziduami), aby mu erózia nesplavila bahno z polí do domu a do záhrady (škody na majetku, stres, nervy, hodnota práce strávenej čistením - to už môžu byť tisíce €). A majiteľ má istotu, že vie, čo si vypestoval.

Úprimne, niektoré takéto činnosti nedávajú ekonomický zmysel pri počítaní s konvenčnými cenami. Môžu dávať zmysel len pre toho-ktorého konkrétneho človeka, ak to zároveň nie je jeho primárny zdroj obživy. Napr. pre mňa je tiež extrémne stratové (počítajúc s konvenčnými cenami) nechať si drviť drevný odpad požičaným veľkým drvičom v cene 50€/hod. Lacnejšie by bolo tie konáre bez poplatku odviezť na obecný zberný dvor. Ale problém je v chýbajúcej alternatíve. Prišiel by som o niekoľko kubíkov štiepky resp. kompostu, kde mám istotu, že ide o 100% čistý materiál bez rezíduí pesticídov, iných škodlivých látok, mikroplastov, ťažkých kovov, stavebnej sute a pod. Materiál s garanciou týchto vlastností nie je ľahké a ani lacné zohnať.

[Petr z H.]

Môžu dávať zmysel len pre toho-ktorého konkrétneho človeka, ak to zároveň nie je jeho primárny zdroj obživy.

Přesně tak.

[Petr z H.]

Člověče, už si sundejte ty klapky z očí a začněte využívat potenciál té šedé hmoty za nima naplno. Přestaňte žít v zajetí svých nesmyslných mylných předpokladů. Téměř každá vaše výtka ke mě/mým příspěvkům začíná tím, že stanovíte nesprávné výchozí podmínky. To si fakt nic jiného nedokážete představit?

Nedávám žádné podmínky. Ptám se na vaši kalkulaci nákladů na vypěstování pšenice na 1 ha. Tečka. Otázku by pochopilo i malé dítě. Odpověď - NULA.
Druhá otázka - jak vypěstovat pšenici na poli, na kterém leží vrstva organické hmoty, kterou jste uvedl jako SVOU PODMÍNKU. Odpověď - NULA.