zahrada.online

Mimmo napísal: ↑

28 Jan 2022, 16:54

K zajímavým biologickým tématům, která nepatří do zahrady, patří i atypické dělení jedinců na dvě nebo i tři pohlaví. K trojpohlavním patří např. řasy Pleodorina starrii. Mají jedince samčí, samičí i oboupohlavní. K atypickým dvojpohlavním patří perlorodka říční, která má jedince samičí nebo oboupohlavní. Někdo možná namítne, že u lidí bylo popsáno už přes 80 pohlaví. To se však netýká skutečných pohlavních orgánů, ale spíše jen psychického stavu.

Zdá se, že současným rekordmanem v počtu pohlaví se stala houba, kterou možná najdeme i na zahradě parazitovat na dřevě (Trichaptum). Bylo prokázáno, že má více než 17 000 různých pohlaví. Jak jsem vyrozuměl, v genomu má dvě oblasti určující pohlaví (MAT-A a MAT-B). Kombinacemi možností v těchto oblastech se došlo k tomuto neuvěřitelnému číslu. Pohlavně vzniklé spory se mohou vytvořit jen kombinací jedinců různých pohlaví. U takového množství různých pohlaví se však vždycky najdou dvě odlišná pohlaví.

https://www.the-scientist.com/news-opin ... exes-69930

Venku tak krásně svítí Jupiter, ale mobilem v ruce ho nevyfotím. Na snímku jich mám aspoň deset. Nastavila se mi tak dlouhá expoziční doba, že by to nešlo ani se stativem. Za 17 let prý bude svítit podobně. To už budou mobily chytřejší.

Nebudu zakládat nové vlákno. Jak máte vyřešenou opravdovou zátěž do zelnaku? Mám udělané z nerezu kolečko, ale není to z potravinářské nerezky (43.01) Myslíte, že klasická nerez může nějak reagovat s prostředím v zelí?

Může trochu reagovat. Slyšel jsem kdysi vyprávět chemicky vzdělaného člověka (VŠ), že mu dříve nechutnalo zelí. Až si pořídil kvalitní příbory byla chuť najednou výborná. Složení starých příborů však neznám. Nešlo jen o rozpuštěné kationty, ale i o vznikající elektrický náboj, který prý chuť ovlivňoval. Kyselina mléčná není sice moc silná, ale mezi organickými kyselinami ani úplně slabá. Kus křemene nebo několik oblázků v plastovém sáčku je asi nejlepší řešení.

Co pamatuju u prarodičů byly příbory hliníkové.
A taky si dobře pamatuju, jak to "chutnalo" když se dotkl amalgámové plomby.

Nerez je v tom případě dobrá volba. Kyseliny ji nenarušují a v chem. průmyslu je hojně používaná
Třeba příklad - destilační kotle...
*
Na rozdíl třeba od toho hliníku a jeho slitin které i slabé kyseliny "rozežírají". Anebo způsobují výše popsané jevy na "ozubeních"

Nedoporučuji. Běžná nerez se naruší současně obsaženou solí. Viz také důlková koroze (pitting).

Mimmo napísal: ↑

02 Okt 2022, 00:47

Nedoporučuji. Běžná nerez se naruší současně obsaženou solí. Viz také důlková koroze (pitting).

Otázkou je, co je běžná nerez. Víno, pivo, mléko, maso, v podstatě veškeré potraviny se zpracovávají, uchovávají i přepravují v nerezu.

Pivo ani mléko neobsahují tolik soli jako voda ze zelí. Nejodolnější nerezi pozná laik tím, že se na ně nechytá ani magnet. Samozřejmě, existují speciální legury, které odolnost dále zvyšují. Pro zajímavost: konstrukční materiály primárního okruhu jaderných elektráren by neměly být ve styku s médiem obsahujícím více než 0,1mg chloridů na litr. Odhaduji, že voda ze zelí jich může obsahovat tak 100 000 mg na litr. Vzhledem k tomu, že jde o dlouhodobý kontakt, je takové působení rizikové (pro nádobu i pro zelí). Ale, kdo si chce založit zelí do nerezového hrnce, může. Zakázáno to není.

Jo, sůl, slaná voda, dlouhodobé působení!!!
Na to jsem nějak zapomněl