no , aj taký je život ...
Z práce jsme občas pořádali grilování. Větší sele, velký sud piva a tak. Jako pořadatelé se střídali majitelé vhodných nemovitostí kteří pak měli slevu na nákladech.
Nejvíc toho využíval jeden kolega který takové akce i "zneužíval" k nějakým drobným výpomocem. Svou rodinu nebo jiné kamarády asi ne, protože jsme to dělali asi vždy jen my.
Konkrétně se jednalo o stěhování kadibudky. Vykopat novou jámu, budku nad ní přenést a tu starou zaházet hlínou. Byl v tom směru celkem punťa a ty jámy chtěl mít dost hluboké.
Nutno dodat, že měl chatku ve velmi strmém svahu a i přes velkou snahu proutkářů a i několika hlubokých vrtů neměl vodu. Tu si tam vozil v kanystrech a pak tam měl velkou laminátovou nádrž na dešťovku kterou mu občas doplnili místní zemědělci. Ale v té době byla úplně prázdná.
Přijeli jsme tam po noční směně, (volno jsme měli vždy po noční).
Kadibudku jsme přestěhovali hned po příjezdu a vybalení a pak jsme se už věnovali příjemnějším věcem.
"Hrdina dne" znaven noční práci a taky alkoholem během přepravy se té práce nezúčastnil a hned po příjezdu v ústraní usnul.
Někdy kolem poledne se probudil a protože už v noci na jeřábu měl nějaké žaludeční problémy, tak jeho první kroky vedly do kadibudky.
Z rána si ještě vzpomněl kde byla, jenže my jsme ji už přestěhovali...
No, zahučel do té staré zasypané a nezajištěné jámy skoro až po prsa.
Okamžitě se probral, vystřízlivěl a beztak ho ty střevní potíže rychle přešly. Anebo už to nemusel vůbec řešit...
P.S. nejbližší vodní tok byl vzdálen asi 1km a do auta, nebo půjčit mu ho, nikdo nechtěl. A alternativu umýt ho pivem odmítl i on sám.