Boj s trávou aneb zpověď zavilého nepřítele toho sfinstva

[Rafael]

U těch bubnových sekaček jisté nebezpečí je.
Ale dá se eliminovat závlačkami na šroubech, jejich předimenzováním aby se ty nožíky nemohly uvolnit a odletět.
(Já to ještě pojistil, že dozadu, abych měl chráněné nohy jsem zavěsil část hrubé gumy ze zástěrek nějakého naklaďáku).

Předek a boky jsem neřešil. Jen dbal aby tam v blízkosti sekání nikdo nebyl.
Ne, že bych měl větší strach z utržení nože, ale odletující kamínky a kameny se ukázaly být taky dost nebezpečnými.
Což mi potvrdilo i několik rozbitých oken když jsem během sekání poblíž chalupy "likvidoval a srovnával" kopence, (krtince) a drobné terénní nerovnosti.

[Rafael]

Ještě malý dodatek:
Myslím, že dnešní bubnovky neumí, to co uměla ta má elektrická Modrá hvězda a v jistém směru to bylo velmi výhodné.
Velmi jednoduchá změna směru otáčení. Jen přehození fázi na přepínacím vypínači.
Velmi přínosné pro dělání tzv. pokosů anebo minimalizace manipulací aby posekaná tráva nelétala na neposekanou plochu.
*
Na druhou stranu to chtělo velmi sotisfikovanou logistiku, (lidově makačku na bednu) aby se kabel nezamotával do stromoví a keřovin a bylo ho třeba přehazovat a přetahovat co nejmíň.

[Rafael]

První trochu problém nastal u té Modré hvězdy s pojezdem. I s upevněním toho žacího kotouče. Jeho upevnění přímo na hřídeli toho elektromotoru způsobovalo větší opotřebení předního ložiska v něm. Tak se muselo občas vyměnit. Ale to zas až tak časté nebylo a výměna toho ložiska nebyla moc pracná.

Akorát ten pojezd...

Vyřešit jsem ho jednoduše neuměl.
Jen mě napadlo použít k usnednění pojezdu puklici z kola auta. A ono to celkem fungovalo. Šrouby byly chráněny a ta puklice tu sekačku trochu táhla dopředu.
*
Pak se na trhu objevilo toto:

Nazval jsem si to Myši. Takový celkem malý a lehký stroječek. Velmi obratný, lehce ovladatelný a manevrovatelný. Navíc rukojeť se dala lehce složit a díky tomu úchopu vpředu se dala lehce naložit i do auta.

Jenže moc dlouho jsem si té Myšky neužil.
Do práce v buse se mnou jezdil jeden jeden přistěhovaný ostravský stavebník. A jestli by jsem mu ji nepůjčil.

Vrátil mi ji v hrozném stavu a trvalo mi dost dlouho než jsem ji uvedl znovu do sekatelného používání.
A od jeho souseda jsem se časem dozvěděl, že ji používal i k likvidaci nějaké stavební sutě.

No, některé věci by se půjčovat neměly. Zvlášť některým měšťákům.

[Rafael]

Abych neplevelil vlákno Počasí.
Prší a furt prší a ta bestie roste před očima.

Jsem asi nemocný a měl bych se léčit. Ale nevím kde a jak. Procházel jsem si katalog fobií, existuje jich prý asi 300, ale ta má tam není.
Fobie z trávy rozebíraly maminky na webu eMimino. Ale tam se jednalo o velmi malé děti což je pro mě vzhledem k mému věku nepoužitelné.
Jinak jsem na nic nenarazil.

Není tady mezi čtenáři nějaký psycholog nebo psychiatr který by mi poradil co s tím?

[larix]

Strach z trávy - hastenburafóbia alebo agrostofóbia.

(Do Google to treba napísať v anglickom tvare - "phobia").

[Rafael]

Larix díky za tip. Mě to nenapadlo.
Zaměnit fobie za phobie.
*
To si na těch zahraničních webech pěkně počtu.
A hned jeden z prvních mi ukázal toto:

"Žhavý horký měsíc květen přiměl trávu na našem poli k tomu, aby rostla rychlostí, jakou jsme ještě nezažili. Před třemi týdny jsem ostříhal naše „divoké“ zahradní pole a čekal bych, že to udělám znovu do podzimu. Nebylo tomu tak. Dnes jsem to musel udělat znovu, spolu s dalšími částmi našeho oboru, a vedlo mě to k rozvoji hastenburafobie.

I když striktně netrpím hastenburafobií, strachem z trávy, rozhodně mě začíná znepokojovat, jak rychle aktuálně roste a kolik dní trvá její sekání a údržba.

Naše nové ovocné stromy byly zarostlé trávou od té doby, co jsme je zasadili, a pravděpodobně mají skutečný důvod být uspěchaný. Neuvěřitelně zarostlá byla i plocha terasy u rybníka.

Rychlost, s jakou tráva rostla, byla šílená, navzdory nedostatku vláhy....."

Obrázky kopírovat nebudu, jsou když tak tady:
https://myhomefarm.co.uk/developing-hastenburaphobia
Ale není to pěkný pohled a čtení.
Až se bojím, co na mě vyleze na dalších odkazech a že moje fobie se tím ještě daleko zhorší.
Na druhou stranu, sdílené utrpení někdy pomůže.
*
P.S. Kdysi jsem pěstoval kaktusy. Dnes už jich mám jen pár. A mým snem tehdy bylo podívat se do Mexika. Do jedné z jejich domovin. Jak tam musí být krásně. Ani ta sfinská tráva tam moc neroste....
Jen tak mimochodem. V té době jsme s otcem kopali sklep, nejrůznější drenáže a odvodnění jsme museli řešit. A jak bylo jakž takž hotovo, musel jsem podobné problémy řešit i na chalupě po dědečkovi a babičce. Ale to už jsem musel dělat sám. Staré ucpané drenáže které děda ručně kopal a skládal z vykopaných kamenů se staly spíš přiváděči vody. Pod zahradou a sadem, v mírném svahu je zničila těžká zemědělská technika.
V době silných dešťů místy stříkala voda ze země skoro až půl metru. Třeba v rybízovně.
A do toho ještě ta sfinská t*áva...

[Rafael]

Možná by to lépe pasovalo do Katastrof...

Dnes pěkný a slunečný den. Mrakomor asi řádí jinde.
*
A přece ho mám zkažený. Měl jsem nějaké pojíždění. Kolem a přes pastviny Renofarmy. A t*ávu oproti te mé tam mají asi třetinovou. Sice hustou, ale vyrovnaného a nízkého vzrůstu.
Kuwaaa fix, jak to dělají, že jim to tam tak pěkně neroste?
*
Může to být to tím, že já to sfinstvo mulčuji a mulč sbírám jen minimálně a tím to t*ávisko vlastně hnojím a podporuji v růstu?

[ChlapeczDediny]

Přesně tak.

Tolik stačí, fakta čísla argumenty tady stejně skoro nikoho nezajímají, cennější jsou pro ně názory. Těch správných názory.

[Petr z H.]

Přesně tak.

Tolik stačí, fakta čísla argumenty tady stejně skoro nikoho nezajímají, cennější jsou pro ně názory. Těch správných názory.

A opět pouze domněnka na základě vlastní velmi omezené zkušenosti.
Proč když já v sadu trávu mulčuji, tak mi stejně vůbec neroste? Proč těch 50 krav, co tu zemědělec chová, potřebuje neskutečných 100 ha luk ke svému životu? Proč tráva neroste na lukách, kde ji krávy velmi intenzivně hnojí svými lejny? Proč mi tráva roste cca 10x vitálněji kolem stromků, keřů a záhonů? Jestli ono to nebude tím, že jsem půdu pod stromky a v záhonech vydatně vylepšil hnojem, kompostem a dřevěným uhlím, díky čemuž se v půdě lépe drží vlhkost a živiny (přesněji řečeno vůbec udrží), zatímco pod trávníkem díky velmi chudé a propustné půdě nikoli, proto její mulčování nepomáhá ani o píď? A jestli ono nemá hlavní vliv to, jaká je v místě půda a kolik je v daném regionu srážek? Z pouště (kvalitou půdy a množstvím srážek) prostě prales neuděláte, a můžete si navozit klidně tuny slámy a stavět se na hlavu.
Byl jste vůbec někdy na nějakém kopci s kamenným podložím (místy už v hloubce cca 30 cm)? Máte představu, jak se nahoře, kde není v zemi voda, daří vegetaci?
Ano, na louce dole pod kopcem roste tráva i jiná vegetace pěkně. Protože má dostupnou vodu, která do údolíčka půdou stéká, a protože tam je normální půda s normální bonitou.
Tak znovu: to, co vy provádíte, můžete provádě pouze v běžné krajině, obvyklých podmínkách. A nazývat to "zlepšováním krajiny", "udržitelným přístupem" a dalšími zajímavými pojmy. Ale pokud jsou podmínky jen trochu nepříznivější, neuspějete. Vaše "dogmata", o kterých jste přesvědčen, že prostě platí, nediskutuje se o nich a kdo s tím nesouhlasí, je pitomec, najednou platit přestávají.

[Hawkeye]

Přesně tak.

Tolik stačí, fakta čísla argumenty tady stejně skoro nikoho nezajímají, cennější jsou pro ně názory. Těch správných názory.

A opět pouze domněnka na základě vlastní velmi omezené zkušenosti.
Proč když já v sadu trávu mulčuji, tak mi stejně vůbec neroste? Proč těch 50 krav, co tu zemědělec chová, potřebuje neskutečných 100 ha luk ke svému životu? Proč tráva neroste na lukách, kde ji krávy velmi intenzivně hnojí svými lejny? Proč mi tráva roste cca 10x vitálněji kolem stromků, keřů a záhonů? Jestli ono to nebude tím, že jsem půdu pod stromky a v záhonech vydatně vylepšil hnojem, kompostem a dřevěným uhlím, díky čemuž se v půdě lépe drží vlhkost a živiny (přesněji řečeno vůbec udrží), zatímco pod trávníkem díky velmi chudé a propustné půdě nikoli, proto její mulčování nepomáhá ani o píď? A jestli ono nemá hlavní vliv to, jaká je v místě půda a kolik je v daném regionu srážek? Z pouště (kvalitou půdy a množstvím srážek) prostě prales neuděláte, a můžete si navozit klidně tuny slámy a stavět se na hlavu.
Byl jste vůbec někdy na nějakém kopci s kamenným podložím (místy už v hloubce cca 30 cm)? Máte představu, jak se nahoře, kde není v zemi voda, daří vegetaci?
Ano, na louce dole pod kopcem roste tráva i jiná vegetace pěkně. Protože má dostupnou vodu, která do údolíčka půdou stéká, a protože tam je normální půda s normální bonitou.
Tak znovu: to, co vy provádíte, můžete provádě pouze v běžné krajině, obvyklých podmínkách. A nazývat to "zlepšováním krajiny", "udržitelným přístupem" a dalšími zajímavými pojmy. Ale pokud jsou podmínky jen trochu nepříznivější, neuspějete. Vaše "dogmata", o kterých jste přesvědčen, že prostě platí, nediskutuje se o nich a kdo s tím nesouhlasí, je pitomec, najednou platit přestávají.

Hezké ráno, Petře. H.