Obecně se dá říci, že sudů se používá většinou u lihovin chuťově nevýrazných - obilních, sladových anebo takových, ke kterým dřevěné extrakty patří - calvados, koňaky, brandy apod.
Osobně si, ale nemyslím, že takové staření a uložení ovocné destiláty nějak zvlášť obohatí. Na rozdíl od jiných destilátů
které do sudů neodmyslitelně patří a díky ním se doplňuje či značně vytváří
jejích osobitý charakter. Slivovici apod. bych uložil jen do sudu starého, úplně
vyčerpaného a jen z důvodu jejího "dýchání".
Taky nejsem odborník na sudy a ukládání alkoholu do nich. Ale pár jsem jich ochutnal a svůj názor na to mám:
Obilné destiláty nějaké dřevo potřebují (ať už sud nebo třísky), jejich chuť je dána právě tím. Výjimky jsou, např vodka, je pitelná i bez dřeva, přesto se často míchá s kdečím.
Z ovocných destilátů má smysl dávat do sudu vínovici a jablkovici. Oba mají poměrně nevýrazné aroma a v kombinaci se sudem se jejich chuť zušlechtí a obohatí.
Aromatickým destilátům jako slivovice, hruškovice, meruňkovice aj. uložení v sudu akorát uškodí. U některých nepovedených dokáže chuť dřeva překrýt malé vady, ale špičkové pití z toho nebude nikdy.
Chápu, že mnozí mohou mít preference jiné.
Tak kolik jste kdo napálil?
-
IP: 231.31
Tak kolik jste kdo napálil?
Mylné a veľmi rozšírené tvrdenie, že za zmeny v kvalite destilátu slkadovaného v súdoch je zodpovedný kyslík.
Procesy ktoré formujú destilát v súde sú, odparovanie a lúhovanie. Dôležitý je aj čas ktorý majú všetky látky na interakciu.
-
- Príspevky: 2201
- Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 19:37
- Bydlisko: Valašské království, 400 m.n.m.
Tak kolik jste kdo napálil?
Že kyslík nemá blahodárný vliv na zrání některých lihovin je takový..., málo rozšířený názor a dost revoluční. Čímž vůbec nerozporuji to, že je důležitější vyluhování látek ze sudů než mikrooxidace v nich. Ale ta je taky důležitá.
*
Asi proto, že výrobci takových lihovin je občas všelijak přetáčejí aby se více provzdušnily, že?
*
Ale pravdou je, že u některých druhů je delší působení kyslíku přímo škodlivé a proto se v dřevěných sudech nestaří a ani neuskladňují.
Např. borovičky, giny, ovocné likéry apod. U nich by časem mohlo nastat rapidní zhoršení kvality až rozpad.
*
Asi proto, že výrobci takových lihovin je občas všelijak přetáčejí aby se více provzdušnily, že?
*
Ale pravdou je, že u některých druhů je delší působení kyslíku přímo škodlivé a proto se v dřevěných sudech nestaří a ani neuskladňují.
Např. borovičky, giny, ovocné likéry apod. U nich by časem mohlo nastat rapidní zhoršení kvality až rozpad.
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením sekyry.
-
IP: 243.169
Tak kolik jste kdo napálil?
Sudy, ve kterých zraje whisky, rum a jiné destiláty, se během skladování neotáčejí! Někdy se rosí vodou, aby se snížila andělská daň. Kontakt se vzduchem se minimalizuje jen na test chuti nebo cask finishing. Ján. K.Rafael napísal: ↑20 Jan 2024, 13:26Že kyslík nemá blahodárný vliv na zrání některých lihovin je takový..., málo rozšířený názor a dost revoluční. Čímž vůbec nerozporuji to, že je důležitější vyluhování látek ze sudů než mikrooxidace v nich. Ale ta je taky důležitá.
*
Asi proto, že výrobci takových lihovin je občas všelijak přetáčejí aby se více provzdušnily, že?
-
- Príspevky: 2201
- Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 19:37
- Bydlisko: Valašské království, 400 m.n.m.
Tak kolik jste kdo napálil?
Abych nezakládal vlákno o skladování a staření, dám to tady.
I když je to asi nad rámec tohoto fora a málokomu se bude chtít se těmi skeny z časopisu Kvasný průmysl prokousávat a číst je. A překládat si ten cizojazyčný už vůbec. A tak ať to třeba Marek smaže. Nebude mi to vůbec vadit.
Ať to tady třeba nestraší a nezabírá místo.
I když je to asi nad rámec tohoto fora a málokomu se bude chtít se těmi skeny z časopisu Kvasný průmysl prokousávat a číst je. A překládat si ten cizojazyčný už vůbec. A tak ať to třeba Marek smaže. Nebude mi to vůbec vadit.
Ať to tady třeba nestraší a nezabírá místo.
Na prezeranie priložených súborov nemáte dostatočné oprávnenia.
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením sekyry.
-
- Príspevky: 2201
- Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 19:37
- Bydlisko: Valašské království, 400 m.n.m.
Tak kolik jste kdo napálil?
Návštěvník napísal: ↑20 Jan 2024, 14:49Já to nemyslel tak, že se s těmi sudy nějak třepe, že se nějak otáčí a tak.
(Ale i toto se dělá. Např. Akvavit Linie).
Měl jsem na mysli to, že se stařená lihovina postupně přečerpává z jedněch sudů do jiných a někdy se i během toho postupně ředí. A dělá se to jednak kvůli tzv. "sudové alchymii" a pak i proto aby se destilát provzdušnil.
*
A teď trochu OT a jeden dost velký paradox.
K tomu rosení sudů apod. jsem si vzpomněl na jeden starý příspěvek na staré zahradě jak si tam někdo "stěžoval", že mu po delší době skladování lihovitost v soudku vzrostla.
Považoval jsem to za absolutní blbost. Ale nedalo mi to, tak jsem v tom směru začal pátrát.
A ono je to při nějakých podmínkách skutečně možné.
Ve smyslu, že voda se ze soudku vypaří dřív než líh. A dost zdrojů jsem, jsme, k tomu našli několik. Na webu Absinhemafia, fyzmatik apod.
*
Ale stejně je to asi úplně OT. V domácích podmínkách to nemá žádný větší význam. Jen tak pro pobavení a jistou zvídavost.
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením sekyry.
-
- Príspevky: 40
- Dátum registrácie: 08 Jan 2023, 18:16
Tak kolik jste kdo napálil?
U ovocných pálenku mi zušlechťování v sudech moc smyslu nedává. Přijde mi to spíše jako marketingový trik na zvýšení prodeje. Každopádně navštívil jsem několik destilérek u nás i v zahraničí a dozvěděl se díky tomu spoustu zajímavých informací. Největší dojem na mě udělal výklad v Dublinu, kde vyrábí whisky Jameson - tam mají špičkově vysvětlený výrobní proces a názorně vysvětlenou andělskou daň.
Základní velikost sudu má být 225 litrů a správně má být vyrobený z akátového dřeva, dub je taková kvalitativně rovnocená náhrada.
Anglicky text z Food Chemistry je o víně, je zajímavý, ale myslím si, že to je mimo toto téma.
Základní velikost sudu má být 225 litrů a správně má být vyrobený z akátového dřeva, dub je taková kvalitativně rovnocená náhrada.
Anglicky text z Food Chemistry je o víně, je zajímavý, ale myslím si, že to je mimo toto téma.
-
IP: 123.71
Tak kolik jste kdo napálil?
Ovocné pálenky Vám v sude nedávajú zmysel?Honza z Hané napísal: ↑20 Jan 2024, 20:37U ovocných pálenku mi zušlechťování v sudech moc smyslu nedává. Přijde mi to spíše jako marketingový trik na zvýšení prodeje. Každopádně navštívil jsem několik destilérek u nás i v zahraničí a dozvěděl se díky tomu spoustu zajímavých informací. Největší dojem na mě udělal výklad v Dublinu, kde vyrábí whisky Jameson - tam mají špičkově vysvětlený výrobní proces a názorně vysvětlenou andělskou daň.
Základní velikost sudu má být 225 litrů a správně má být vyrobený z akátového dřeva, dub je taková kvalitativně rovnocená náhrada.
Máte pravdu a zároveň sa aj veľmi mýlite!
Jablko je ovocie a sud mu náramne pristane. Tak isto aj väčšina druhov hrozna produkuje aromaticky chudobné destiláty (česť výnimkám)
V sude vyzretá heoznovica je posunutá o niekoľko levelov vyššie.
Pokiaľ ide o Írsku whiskey Jameson, tak za niečo stojí len 12 ročná miešaná ktorá zreje v súdoch po sherry oloroso ktorú ale v Európe v bežnom a ani inom obchode nekúpite. Ďalej čo za niečo stojí je 12 ročnnä (sherry) dostupná len v Duty free obchodoch. Ďalej je dobrá 15 a 18 ročná, ale tam už je cenovka tak vysoká že atakuje a prevyšuje ceny oveľa kvalitnejších škótskych whisiek.
Najpredávanejšia whiskey Jameson (bez udania veku) má síce nízku cenovku, ale aj nízku kvalitu.
Kamil
-
- Príspevky: 2422
- Dátum registrácie: 20 Jan 2023, 16:08
Tak kolik jste kdo napálil?
Už to tu bolo opakovane spomínané (inými aj mnou): dávať destilát do dreveného súdka má zmysel len pri jablkovici a vínovici. Dávať tam slivovicu, marhuľovicu, hruškovicu či čerešňovicu by bolo nezmyselné. My to robíme jedine s jablkovicou. Charakter pálenky to radikálne zmení, a zďaleka nie iba farebne . Tiež platí, čo tu už takisto bolo spomenuté - drevené súdky nie sú nástrojom na premenu nekvalitnej pálenky na kvalitnú. Raz ročne naplníme súdky (dub 2x10 litrov, moruša 20 litrov) jablkovicou. Predstavuje to zhruba 1/4 našej ročnej "produkcie" jablkovice. Cieľom je, aby časť z celkového množstva destilátu bola chuťovo úplne iná. Treba dodať, že destilát "z dreva" je špecifický a nie každému musí chutiť. Sú ale konzumenti, ktorí ho považujú za delikatesu. H.Honza z Hané napísal: ↑20 Jan 2024, 20:37U ovocných pálenku mi zušlechťování v sudech moc smyslu nedává. Přijde mi to spíše jako marketingový trik na zvýšení prodeje...
-
- Príspevky: 4724
- Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 08:30
Tak kolik jste kdo napálil?
U jablkové pálenky skladované ve dřevě se mi osvědčilo přidat do ní po stočení ze sudu trochu cukru - tak 3gramy na litr. V chuti to úplně poznat není, ale celkový dojem je jaksi hladší.Hawkeye napísal: ↑20 Jan 2024, 22:34Už to tu bolo opakovane spomínané (inými aj mnou): dávať destilát do dreveného súdka má zmysel len pri jablkovici a vínovici. Dávať tam slivovicu, marhuľovicu, hruškovicu či čerešňovicu by bolo nezmyselné. My to robíme jedine s jablkovicou. Charakter pálenky to radikálne zmení, a zďaleka nie iba farebne . Tiež platí, čo tu už takisto bolo spomenuté - drevené súdky nie sú nástrojom na premenu nekvalitnej pálenky na kvalitnú. Raz ročne naplníme súdky (dub 2x10 litrov, moruša 20 litrov) jablkovicou. Predstavuje to zhruba 1/4 našej ročnej "produkcie" jablkovice. Cieľom je, aby časť z celkového množstva destilátu bola chuťovo úplne iná. Treba dodať, že destilát "z dreva" je špecifický a nie každému musí chutiť. Sú ale konzumenti, ktorí ho považujú za delikatesu. H.Honza z Hané napísal: ↑20 Jan 2024, 20:37U ovocných pálenku mi zušlechťování v sudech moc smyslu nedává. Přijde mi to spíše jako marketingový trik na zvýšení prodeje...