A proč by se nepodporovali a nehájili se navzájem když si jeden druhého váži, nechytají se za slovíčka a chovají se k sobě slušně?
Na takových praktikách je založeno konkurenční fórum a žije z toho.
Tak kolik jste kdo napálil?
-
Rafael
- Príspevky: 2200
- Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 19:37
- Bydlisko: Valašské království, 400 m.n.m.
- Kontaktovať používateľa:
Tak kolik jste kdo napálil?
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením sekyry.
Tak kolik jste kdo napálil?
Posledná várka pôvodom z ovocinárskej sezóny 2023, dnes prinesená z pálenice. Jablkovica a dulovica. Ovocie pretavené do tejto formy má fakt dlhý shelf-life... 
H.
H.
Tak kolik jste kdo napálil?
To jsou 10-ti a 5-ti litrové kanystry? 
Já opět nic tento rok
Já opět nic tento rok
Tak kolik jste kdo napálil?
Čtvrtlitr kořalky denně a do další úrody je to vypité!
Tak kolik jste kdo napálil?
Toto bola 2.várka, predtým 49 litrov. Takže spolu 148 litrov 52%-ného ovocného destilátu za sezónu 2023, prevažne jablkovice. Vychádzalo by to na 4 dcl denne
. Našťastie tvrdý alkohol nepijem. Poslúži to na 'výmenný obchod', aj ako občasný 'tekutý darček' priateľom, známym a rodine. A tiež sčasti aj ako finančná náhrada nákladov, pretože tie sú neoddeliteľnou (a často nie lacnou) súčasťou záhradkárčenia. H.Tak kolik jste kdo napálil?
Dnes som po 9-tich mesiacoch jej "pobytu" v drevených súdkoch 'stočil' jablkovicu. Na foto 1,2 prvé 3 nádoby zľava obsahujú jablkovicu z morušového súdka, ostatné nádoby jablkovicu z dubových súdkov. Rozdiel v sfarbení je výrazný (viď foto 3,4) - 'morušová' jablkovica je bledožltá, 'dubová' je žltohnedá, sýtejšie sfarbená, až skoro do oranžova. Ten rozdiel je daný tým, že dubové súdky boli zvnútra vypaľované, kým morušový nie. Jablkovica z morušového súdka je 'ostrejšia', pikantnejšia, tá z dubového je 'zaoblenejšia', jemnejšia, viac 'vanilková'. Súdky som samozrejme okamžite naplnil ďalšou kryštáľovo čírou jablkovicou . H.
. H.Tak kolik jste kdo napálil?
Destiláty po stočení ze sudů by měly ještě dozrát ve skle. Ostřejší chuť morušového soudku se tak ještě zakulatí.Hawkeye napísal: ↑18 Jan 2024, 17:34Dnes som po 9-tich mesiacoch jej "pobytu" v drevených súdkoch 'stočil' jablkovicu. Na foto 1,2 prvé 3 nádoby zľava obsahujú jablkovicu z morušového súdka, ostatné nádoby jablkovicu z dubových súdkov. Rozdiel v sfarbení je výrazný (viď foto 3,4) - 'morušová' jablkovica je bledožltá, 'dubová' je žltohnedá, sýtejšie sfarbená, až skoro do oranžova. Ten rozdiel je daný tým, že dubové súdky boli zvnútra vypaľované, kým morušový nie. Jablkovica z morušového súdka je 'ostrejšia', pikantnejšia, tá z dubového je 'zaoblenejšia', jemnejšia, viac 'vanilková'. Súdky som samozrejme okamžite naplnil ďalšou kryštáľovo čírou jablkovicou
20240118_152148.jpg
20240118_152056.jpg
20240118_152128.jpg
20240118_152111.jpg
Tak kolik jste kdo napálil?
Je to možné. Ten rozdiel (moruša versus dub) je daný najmä samotným charakterom dreva. Taktiež v morušovom súdku sme mali jablkovicu len po 2.krát, kým v dubových už po 4. alebo 5.krát. Navyše dubové súdky boli zvnútra 'toastované' (vypaľované), kým ten morušový je 'in natura'. Tieto dve "jablkovice z dreva" sú skrátka rôzne, čo možno nie je na škodu. H.
-
Rafael
- Príspevky: 2200
- Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 19:37
- Bydlisko: Valašské království, 400 m.n.m.
- Kontaktovať používateľa:
Tak kolik jste kdo napálil?
Spoustu chemických reakcí během zrání v sudech probíhá. Od oxido-redukčních
pochodů, kondenzace, polymerace, extrakce cenných látek z dubového dřeva a
hlavně z jeho vypálené vrstvy. Všechny se podílejí na vonných, chuťových a
barevných změnách takto vyráběných destilátů.
Obecně se dá říci, že sudů se používá většinou u lihovin chuťově nevýrazných - obilních, sladových anebo takových, ke kterým dřevěné extrakty patří - calvados, koňaky, brandy apod.
Osobně si, ale nemyslím, že takové staření a uložení ovocné destiláty nějak zvlášť obohatí. Na rozdíl od jiných destilátů
které do sudů neodmyslitelně patří a díky ním se doplňuje či značně vytváří
jejích osobitý charakter. Slivovici apod. bych uložil jen do sudu starého, úplně
vyčerpaného a jen z důvodu jejího "dýchání". Rozhodně ne proto, že bych do ní
chtěl extrahovat nějaké složky dřeva nebo dokonce jeho vypálené vrstvy.
Ale je to jen můj názor a preference, protože si myslím, že takové pálenky nemají být "barevné"....
Hodně komerčních výrobců se totiž chlubí uložením ovocných destilátů do dubových sudů jako známkou nejvyšší kvality - jako vyšší level...
Jenže jen skutečný znalec a degustátor pozná, zda ty "Zlaté destiláty" nemají barvu jen od kuléru a případnou "příchuť" od chipsů.
*
Sudy se vyrábějí podle jednotlivých stupňů vypálení:
------------------------------------------------------------------------------------
Bez vypálení - převažuje dřevitá příchuť.
Light toast - mírné vypálení intenzivní dřevěné chutě i vůně jsou extrahovány a
doplňují se velmi dobře s dlouhodobým uchováváním destilátu.
Medium toast - střední vypálení velmi neutrální aroma ve výrazu vypálení. Výměna dřeva do destilátu je hluboká s menšími sladkými vjemy při dochuti v ústech. Ponechává chuť dominantní suroviny.
Barva dřeva je světlé hnědá.
Medium toast plus - střední vypálení plus (nejčastěji používáný stupeň vypálení) Projevuje se extrakce kokosového ořechu, vanilky a
lehké kouřové aroma se sladkou chuti dubu a koření v ústech, někdy s lehkým
kouřem ("uzená šunka") v dochuti.
Barva dřeva je tmavě hnědá.
Heavy toast - těžké vypálení vysoká extrakce
aromatických elementů vanilky, čokolády a karamelových chutí. Chuť v ústech
je bohatá a komplexní s vláčnou strukturou a charakteristická chuť "šunky,
slaniny" velmi často převládá nad chutí původní suroviny.
Barva dřeva je černá
*
Co se týká materiálu, zůstal bych věrný klasice, tedy dubu. Dále čím menší sud, tím je pálenka na větší ploše ve styku se dřevem a i rychleji zraje. Je více ve styku s kyslíkem. Taktéž vyšší teplota proces urychluje. Taky vlhkost prostředí hraje roli.
*
Ale v každém případě je velmi důležité je mít sudy správně připraveny. Navíněny, vypařeny aby do pálenky nebyly vyluhovány nevhodné látky ze dřeva, které by pálenku úplně znehodnotily. Totéž platí i o dubových chipsech.
Do sudu nejnovějších se dává pálenka čerstvá a neředěná a postupně se stěhuje do sudů starších přičemž se někdy i postupně ředí. Postupů je hodně a psalo se tu už o tom.
*
V domácích podmínkách nebo ve "velkovýrobě" se nechávají lihoviny harmonizovat a zrát v sudech min. 6 měsíců až rok. Jen u speciálních a drahých značek daleko déle. Ale jak jsem už výše psal nemám se sudy větších zkušeností, tak nemůžu porovnávat a posoudit zda jejích údržba a vůbec způsob používání při různorodé výrobě není oproti demižonům spíše handicap. Myslím tím jejích čeření, postupné stahování a vůbec je to přece jen líp pod kontrolou....
http://deslik.blogspot.com/2009/07/skla ... 5705664156
pochodů, kondenzace, polymerace, extrakce cenných látek z dubového dřeva a
hlavně z jeho vypálené vrstvy. Všechny se podílejí na vonných, chuťových a
barevných změnách takto vyráběných destilátů.
Obecně se dá říci, že sudů se používá většinou u lihovin chuťově nevýrazných - obilních, sladových anebo takových, ke kterým dřevěné extrakty patří - calvados, koňaky, brandy apod.
Osobně si, ale nemyslím, že takové staření a uložení ovocné destiláty nějak zvlášť obohatí. Na rozdíl od jiných destilátů
které do sudů neodmyslitelně patří a díky ním se doplňuje či značně vytváří
jejích osobitý charakter. Slivovici apod. bych uložil jen do sudu starého, úplně
vyčerpaného a jen z důvodu jejího "dýchání". Rozhodně ne proto, že bych do ní
chtěl extrahovat nějaké složky dřeva nebo dokonce jeho vypálené vrstvy.
Ale je to jen můj názor a preference, protože si myslím, že takové pálenky nemají být "barevné"....
Hodně komerčních výrobců se totiž chlubí uložením ovocných destilátů do dubových sudů jako známkou nejvyšší kvality - jako vyšší level...
Jenže jen skutečný znalec a degustátor pozná, zda ty "Zlaté destiláty" nemají barvu jen od kuléru a případnou "příchuť" od chipsů.
*
Sudy se vyrábějí podle jednotlivých stupňů vypálení:
------------------------------------------------------------------------------------
Bez vypálení - převažuje dřevitá příchuť.
Light toast - mírné vypálení intenzivní dřevěné chutě i vůně jsou extrahovány a
doplňují se velmi dobře s dlouhodobým uchováváním destilátu.
Medium toast - střední vypálení velmi neutrální aroma ve výrazu vypálení. Výměna dřeva do destilátu je hluboká s menšími sladkými vjemy při dochuti v ústech. Ponechává chuť dominantní suroviny.
Barva dřeva je světlé hnědá.
Medium toast plus - střední vypálení plus (nejčastěji používáný stupeň vypálení) Projevuje se extrakce kokosového ořechu, vanilky a
lehké kouřové aroma se sladkou chuti dubu a koření v ústech, někdy s lehkým
kouřem ("uzená šunka") v dochuti.
Barva dřeva je tmavě hnědá.
Heavy toast - těžké vypálení vysoká extrakce
aromatických elementů vanilky, čokolády a karamelových chutí. Chuť v ústech
je bohatá a komplexní s vláčnou strukturou a charakteristická chuť "šunky,
slaniny" velmi často převládá nad chutí původní suroviny.
Barva dřeva je černá
*
Co se týká materiálu, zůstal bych věrný klasice, tedy dubu. Dále čím menší sud, tím je pálenka na větší ploše ve styku se dřevem a i rychleji zraje. Je více ve styku s kyslíkem. Taktéž vyšší teplota proces urychluje. Taky vlhkost prostředí hraje roli.
*
Ale v každém případě je velmi důležité je mít sudy správně připraveny. Navíněny, vypařeny aby do pálenky nebyly vyluhovány nevhodné látky ze dřeva, které by pálenku úplně znehodnotily. Totéž platí i o dubových chipsech.
Do sudu nejnovějších se dává pálenka čerstvá a neředěná a postupně se stěhuje do sudů starších přičemž se někdy i postupně ředí. Postupů je hodně a psalo se tu už o tom.
*
V domácích podmínkách nebo ve "velkovýrobě" se nechávají lihoviny harmonizovat a zrát v sudech min. 6 měsíců až rok. Jen u speciálních a drahých značek daleko déle. Ale jak jsem už výše psal nemám se sudy větších zkušeností, tak nemůžu porovnávat a posoudit zda jejích údržba a vůbec způsob používání při různorodé výrobě není oproti demižonům spíše handicap. Myslím tím jejích čeření, postupné stahování a vůbec je to přece jen líp pod kontrolou....
http://deslik.blogspot.com/2009/07/skla ... 5705664156
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením sekyry.