zahrada.online

Máte někdo zavařovací hrnec Domo DO42325PC ? A zkušenosti s ním?

Mám řadu let nerezový Bielmeier. Vypadá úplně stejně, jen není digitální. Je to perfektní věc. Nastavím čas a teplotu, o víc se nestarám. Už se nemůže stát, že zapomenu hrnec na sporáku, jdu dělat něco jiného a po 2 hodinách si na něj vzpomenu - všechno rozvařené na kaši.
Výborná je i doplňková parní odšťavňovací sada - na principu hliníkových hrnců z NDR.

já mám od jara ten domo. Na zavařování super, ale zkoušel sem v něm dělat sirup z višní a problém. ohřál sem šťávu na 65 C a jak sem pomalu přidával cukr který se rozpouštěl tak se hrnec začal vypínat tepelnou pojistkou. Přitom v hrnci nebyl žádný nerozpuštěný cukr ani kusy čehokoli. V návodu uvádějí zahušťování šťáv a marmelád, což si neumím představit. Nezkoušel jste něco podobného v tom Vašem?

Šťávu vyrábím v tom hrnci jen pomocí odšťavňovacího parního nástavce.

A na ten nádstavec bych se chtěl zeptat. Funguje stejně jako ty staré Al?

Kdysi jsme v těch hlinikových z NDR vyráběli šťávy, převážně rybízové a opravdu ve velkém. V několika na venkovním sporáku.
Zajímavé bylo, že ten Al nebyl nijak viditelně leptán a porušován kyselinami.
(Na rozdíl od starých mlékarenských konví po dědovi. Ty byly některé až přímo prožrané. Od švestek...).
*
Hlavní důvod k používání těch parních odšťavovačů nebylo to, že bych jinak šťávu nedokázal získat, ale ten, že ji nebylo třeba nijak čistit, čířit. Že už z nich vytékala krásně čirá a nemusela se pracně filtrovat, používat srážecí činidla, čekat na samovolnou sedimentaci apod. Což je v teplém počasí někdy problém.
(Teda pokud se ovoce moc nepodrtilo a jen velmi šetrně do toho cedníku natlačilo).
*
U těch moderních zavařovacích hrnců se mi moc líbí ten spodní vypouštěcí kohout. Pasterizovat nějaký mošt a pak ho horký stáčet přímo do láhví bez nutnosti dalšího zavařování.
(Ale žádný nemáme).
A možná by ten zavařovací hrnec šel použit i na tzv. pomalé vaření?
*
Dělával jsem to tak kdysi, ale v 70l Brutaru a stáčel do pivních láhví. Z klasických zavařovacích sklenic se špatně pilo a blbě se z nich rozlévalo.
Korunkové uzávěry a úzká hrdla byly lepší.
*
Nehledě k tomu, že i pro děti to bylo atraktivnější. Jablečný nebo hruškový mošt jim tak daleko víc chutnal. Valašské dětské ovocné pivo.
A taky ty zděšené reakce kolemjdoucích při nějakých výletech s přáteli a jejich rodinami po okolí taky staly za to:
"Ježišmarijáááá, co to jsou za lidi? Dávat takovým dětem pivo!!!!"
*
Stát se to v dnešní době, tak by byla určitě volána policie nebo rovnou nějaký "Barnevernet".

Princip toho nástavce je přesně stejný, jako ty hliníkové z NDR, ostatně ten zavařovák je taky německý. Akorát materiály se změnily, hrnec je z nerezu a ty nástavce z odolného plastu.
Odšťavňování je snadné, já měl jen problém, že nebylo možno přesně stanovit nakolik je výsledná šťáva naředěná vodou ze zkondenzované páry. Ani měření zbylé vody v hrnci není přesné, protože vždycky něco páry unikne pod poklicí. Taky je problém, že složení šťávy se liší podle délky odšťavnění. Nejdřív teče víc sladká, na konci kyselá. A to i v případě, když se ovoce nesladí.
Plnění lahví horkým moštem je možné, ale výhodu v tom nevidím. Studený snadněji nalévá, do hrnce se vejde 12 litrovek. Po 15 min na 80 stupních odkryji poklici, lahve uzavřu, a v rukavicích vytahám z hrnce. Do vody opatrně vložím další lahve. Cyklus je díky teplé vodě poměrně rychlý. Nalévání teplého moštu může mít smysl jen při plnění PETek, ale já používám jen sklo.

Výhoda toho kohoutu, Brutaru a stáčení horkého moštu spočívá ve velké úspoře času a manipulací. 70l jablečného nebo hruškového moštu se "zavařilo najednou". A pohodlně přes trychtýř plnilo do láhví. Z nich se pak mošt lépe a pohodlněji rozléval nebo pil a láhve se v pivních přepravkách daly stohovat, lépe se přenášely apod.
*
Ale šťávy z drobného ovoce jsme zavařovali klasicky. Nabírat naběračkou, žufánkem, do Omnia a podobných sklenic a zavařit. V lepším případě přes kohoutek z nějaké nádoby. Parní hrnce byly pomalé a šťáv z ovoce se zas nikdy nedělalo takové množství jako moštu. A navíc se dělaly každý rok a mošty jen co pár let když byly vhodné podmínky.
(Teploty kolem 0°C, nadúroda a chuť se v takové psírně s tím venku nebo ve stodole patlat. Kvůli sedimentaci kalů se mošty min. týden v demižonech ve venkovním prostředí čistily).
*
Petky jsem nikdy nezkoušel. Takové sfinstfo k nám tehdy nesmělo. Dnes už bohužel ano, ale i tak bych je na takové účely nepoužil. Nemám je rád.
*
P.S. Ještě edit, ale nevím jestli to není OT.
Jestli ten cukr tam měl ma čirost výsledné šťávy nějaký vliv.
Osobně si myslím, že ano.
Jenže my jsme s ním nešetřili, dávali ho kolem 1kg na náplň a bez něj jsme to nikdy nezkoušeli...

Parní odšťavnění jde i bez cukru, myslím, že cukr zvyšuje výtěžnost, snad i barvu. Jestli i čirost, to neumím posoudit, ale řekl bych, že i šťáva bez cukru je čirá. Ale neoslazená se pít nedala, byla moc kyselá (rybíz, višně, maliny,...) Pravda, nikdy jsme párou neodšťavňovali jablka, hrušky, hrozny.

Vlasatej napísal: ↑

16 Aug 2020, 18:39

já mám od jara ten domo. Na zavařování super, ale zkoušel sem v něm dělat sirup z višní a problém. ohřál sem šťávu na 65 C a jak sem pomalu přidával cukr který se rozpouštěl tak se hrnec začal vypínat tepelnou pojistkou. Přitom v hrnci nebyl žádný nerozpuštěný cukr ani kusy čehokoli. V návodu uvádějí zahušťování šťáv a marmelád, což si neumím představit. Nezkoušel jste něco podobného v tom Vašem?

Také jsem si ho pořídil, ale jen na zavařování. Při študování parametrů a recenzí jsem našel, že hrnec má čidlo teploty vystrčené dovnitř nádoby a při hustějších tekutinách se okamžitě ohřeje a pojistka vypne. Tedy není vhodný na hustější tekutiny. Na ty hustější doporučují typ s čidlem pod dnem a větší teplotní nepřesností. Celá odpověď zde:

"Proteče skrze kohoutek bez větších problému tekutina tužší než li voda, čaj a víno... (z důvodu zavařování domácích šťáv.)?

Děkuji Peterek
Admin (PS) Administrátor 04. 03. 2019 | 08:57

Dobrý den,

na dně zůstane tak 1-2 cm vody. Kohout je odnímatelný a proteče jím i o něco hustější konzistence, ale primárně je kohout určený samozřejmě a vodu, čaj a víno apod. Pro vaření hustějších tekutiny lze doporučit spíše model DOMO DO323W, který má čidlo teploty schované pod rovným dnem (přesnost je nižší cca +- 5 st. C oproti +- 1 st. C u modelu na který se ptáte). Schované čidlo umožní vařit i hustější konzistence bez vypínání ohřevu, kdežto čidlo umístěné uvnitř hrnce vypne dříve (ale je o dost přesnější)."
https://www.domo-elektro.cz/p/domo-do42 ... erez-s-lcd