Cider

[vysloužil]

Už jsem to tu psal vícekrát. Zkoušel jsem mnohokrát obojí, pálit z moštu i z drti.
Výhody moštu: lépe to kvasí (možno využít i demižony, neplave žádný klobouk, nehrozí oxidace, výhoda při pálení v dvouplášti, odpadá likvidace výpalků. Destilát se zdá v chuti jemnější
Výhody drti: odpadá práce s lisováním, nevyhodíme zkvasitelné cukry ve výliscích, lépe se destilují v kotli s míchadlem (nehrozí vypěnění do chladiče).
Výtěžnost je vyšší z moštu (logicky), při přepočtu na použitou surovinu je vyšší výtěžnost z drti (taky logicky). Po roce ležení ve skle byl rozdíl v chuti prakticky neznatelný.
Výsledek: na domácí pálení bez míchačky je lepší mošt (zbytečně nezahříváme pevný balast). Pro palírnu se námaha s lisováním nevyplatí. Otázka metanolu je zcela marginální.

[Honza z Hané]

Mám zkušenosti s pálením jak z moštu, tak z drti. Pokud jde o kvalitu výsledného produktu, tak rozdíl nevidím. Důležitá je skutečně kvalita jablek. U drti je ideální zbavit jablka jadřince a stopky. Co je podle mě rozhodující je včasné pálení, tzn. měřit zbytkový cukr a pokud klesne pod 1 % tak hned do pálenice. Zvláště jablka v létě jsou schopna být po 14 dnech vykvašená.

[Honza z Hané]

Ještě dovětek, oni ti Francouzi to také nenechají ležet podrcené déle než 4 hodiny a potom to lisují. Obvykle se uvádí 2 až 4 hodiny. Určitě to nějaký důvod má, oni dobře vědí...

[Rafael]

Nepřišel, nenapadl mě žádný rozumný důvod k nutnosti odležování drtě.

Někde jsem to tady už kdysi psal. A p. Vysloužil měl myslím stejný názor.
*
Nicméně jsem to tak dělal. Ale jen z praktických důvodů. Klasické lisy, mimo šnekových, jsou oproti drtičům neskutečně pomalé a celý proces značně zpomalují.

Tak jsem použival veškeré dostupné nádoby a drť se v nich neskutečně hromadila. Někdy i déle než pár hodin.
A žádnou změnu ve výlisnosti mezi čerstvou a odleželou drtí jsem nezjistil.

Rozdíl v chuti a oxidaci jsem nedokázal posoudit, ale myslím si, že žádný být nemůže.

[vysloužil]

Mám zkušenosti s pálením jak z moštu, tak z drti. Pokud jde o kvalitu výsledného produktu, tak rozdíl nevidím. Důležitá je skutečně kvalita jablek. U drti je ideální zbavit jablka jadřince a stopky. Co je podle mě rozhodující je včasné pálení, tzn. měřit zbytkový cukr a pokud klesne pod 1 % tak hned do pálenice. Zvláště jablka v létě jsou schopna být po 14 dnech vykvašená.

Přiznám se, že než bych ručně zbavoval jablka jádřinců a stopek, tak to mi vyjde jednodušší je vymoštovat.
Letní jablka jsem nikdy nepálil, věřím, že v teple kvasí rychle. Nicméně pil jsem destilát z Průsvitného a byl překvapivě dobrý (nečekal jsem to, letní odrůdy nemívají mnoho cukru ani aromatu).
Osobně zbytkový cukr neměřím u žádného kvasu. Pokud, tak měřím jen cukernatost suroviny před kvašením, kvůli případnému (ne)doslazení. Když přestane zhasínat svíčka nad kvasem, jdu pálit.
Jablka, řekl bych, patří po švestkách spíš k těm stabilnějším kvasům, nemyslím, že je třeba s pálením spěchat tak jako v případě třešní, broskví nebo hrušek. Ale jak říkám, týká se to zimních odrůd.