zahrada.online

Nikolka se začíná vybarvovat. Keříky poporostly, úrodička bude letos větší.

Drieň - na foto 1 je odroda, ktorej plody sú v zrelosti jasnočervené. Tiež majú pretiahlejší tvar a sú sladšie. Na foto 2,3 je iná odroda - jej plody sú sfarbené tmavočerveno, až takmer do čierna. Sú aj menšie, tvarom viac zaoblené a chuťovo kyslejšie. Názov ani jednej odrody nepoznám. IH

Dřín, polská odrůda Macrocarpa, ve 450 m/m dnes. Pořád nezraje. Ani plodů není moc. Opylovač, semenáč, vedle moc nekvetl a tak jsem opyloval i kvetoucí větévkou divokého dřínu. Obávám se, že poloha 450 m/m už pro dřín nebude to pravé ořechové. JG

Ve staré kronice jsem našel, že se tady, v katastru jedné obce, z ovocných druhů pěstoval "T(h)ürnickel", z čehož se nakonec vyklubal dřín. Ta obec leží v nadmořské výšce kolem 700 m n.m., tak dřín snášel i drsné klima Krušnohoří.

No, nevím nevím. U dolního toku Želetavky, Palliardiho hradiště, blízko hradu Bítova, krajina nad údolím také cca 450 m/m. Dříny keře i docela velký strom je možné vidět, ale plody jsem neviděl, nebo jen velmi řídce. Pohled na zaplozený keř, jako jsou tady na obrázcích, jsem nikdy neviděl. Divoké dříny rostou v lese, na stráních i v kazech v poli. Říkal jsem si, čím to může být? Nevím. Obávám se, že právě ta nadmořská výška, málo tepla, vadí plodnosti. JG

Taky už mi dozrává

No tedy, taková plodnost, úroda. "Čím to hnojíte?" JG

Ničím, ani žádné ošetření. Prosté bio.

Nemůžu se na Váš dřín vynadívat (a ještě víc vynadivit). Nyní už věřím, že v příznivých podmínkách mohl být dřín skutečným ovocem poskytujícím skutečnou úrodou. JG

Také mi začal dozrávat dřín, polská odrůda Macrocarpa. Překvapilo mě, že dozrává už nyní a že je docela sladký. Na chuť podstatně sladší, než je třeba červený rybíz. Divoké dříny v přírodě znám jako svíravě kyselé. Také jsem si myslel, že bude trochu víc makro (větší). Ale je zhruba, skoro stejně velký, jako divoký dřín. JG