zahrada.online

Rafael napísal: ↑

28 Mar 2020, 17:10

Konvalinka, tak můžete potvrdit nebo vyvrátit, že dřínům se může dařit i v suché a nekvalitní půdě?
Děkuji.

Vzhledem k tomu, že plané dříny tvoří významnou část vegetace suchých listnatých lesů Českého krasu, tak určitě ano.

Na podzim 2016 jsem sázela Wydubietskij a Nikolku. Loni jsem z obou ochutnala první plody. Tvaruji je jako keř a zatím jsem je zalévala.

Drieň. IH

Pane Hlavatý, tohle od Vás není vůbec pěkné....
Dělat mi takové chutě.
(Dřínkový likér).

Rafaeli, máte nějaký osvědčený recept? Na internetu jsem našla dřínky na 14 dnů do lihoviny + cukr. Stačí to?

I já bych uvítal nějaký osvědčený recept na likér. Na sběr se teprve chystám.

Nemám zkušenosti s dřínkami, jen mě to lákalo kdysi.

Tak jen pro ilustraci pár rychlých skenů z:
Andrzej Sarwa, VELKÁ KNIHA O DOMÁCÍ VÝROBĚ LIHOVÝCH NÁPOJŮ, 2007, 334 stran


Ale hodně jsem kdysi podobné věci vyráběl. A došli jsme, po kolektivních degustacích k názoru, že cpát tam nějaké koření je vetšinou zbytečné. Ale záleží na chuti a osobních preferencích. Podobně jako se sladkosti a lihovitosti.
*
Ale pár zásadních zásad je dobré dodržet.
-suroviny jen jemně podrtit, žádné mletí nebo tlučení na prach
-cukr přidávat až po důkladném vyčeření macerátu ve formě sirupu
-(kvůli hustotě a lepšímu usazování kalů je lepší použit silnější líh).

Tyto dvě hlavní zásady nám zaručí čistý jiskrnný likér bez pracných a většinou neúčinných filtrací přes různé vaty, papíry apod.
*
Pozn.
- Samozřejmě je třeba základní macerát několikrát stáhnout až jsme s čistotou spokojeni
- Pokud se něco pomele nebo rozdrtí na sračku vznikne velké množství velmi těžko využitelného kalu - ztráty na lihu. Napravit se to dá destilaci toho bordelu. Filtrace v domácích podmínkách skoro nefungují a udělají více škody než užitku.
*
Jestli máte ráda nějaké byliny a koření, míchané nápoje, doporučil bych při pokusech je přidat, nebo jejích lihové výtažky, tinktury, do hotového výrobku a tím způsobem expedimentovat.
*
Ale osobně, že se furt opakuji, mám daleko raději jednodruhové ovocné likéry a ratafie aby byly zachována a ničím nerušená ovocná surovina.
(U násad na bylinné likéry apod. je situace jiná. Tam to fact chce směsi.

P.S. co se týká doby macerace, tak ta hodně záleži i na síle lihu a povaze suroviny a někdy i teplotě.
Ale u ovoce žádné přemacerování nehrozí. V lihu 70-80% min. měsíc. U tvrdších plodů raději daleko déle.
Jen bych doporučil raději temno a chlad sklepa.
*
V tom směru je celkem zajímavé, že u ořechovky se někdy dosáhne srovnatelných nebo i lepších výsledků v teple a skoro na sluníčku.....

To jsou zlatá slova, škoda, že jsem je neznal před 40 lety, kdy jsem podobné likéry vyráběl a lákal na ně holky, co rády sladké... Mohlo mě to uchránit spousty neúspěchů. S likéry určitě, možná i u těch holek
Dříny, šípky, maliny, borůvky, brusinky, jeřabiny, bezinky, černý i červený rybíz, to všechno jsme zkoušeli přetvořit na likér. V konečném účtování se ale vždycky ukázalo, že kyselé višně žádné jiné ovoce nepředčí.

Zhodnocení dřínkové sezóny: Nikolka začal zrát asi v půlce srpna, Wydubietskij za 14 dnů na to, sklizeň navazovala. Nikolka má menší plody, asi 1,5-2 cm, Wydubietskij 2-3 cm. Nikolka měl plodů více, ale objemově díky větším plodům zvítězil Wydubietskij. Chuťově byl lepší a sladší Nikolka. Také se lépe sklízel, bylo poznat, které plody otrhat a nechat na talíři na dozrání. Otrhané menší plody Nikolky dozrávaly rychleji než Wydubietskij. Nevýhodou dřínků je tenká slupka plodů, po větším dešti praskaly jak třešně. A koncem srpna plody začaly nabodávat japonské octomilky. Likér z Nikolky byl dobrý , Wydubietskij se ještě maceruje. Dříny jsem chtěla pěstovat jako keře, nechala jsem je větvit nízko a nakonec budu muset spodní větve uřezat. Nové přírůstky přirůstají v tupém úhlu, začíná se mi to válet po zemi.

Dozrieva drieň. IH