Arónia čiernoplodá.
Napísané: 05 Sep 2021, 22:44
Většinu Aronie dáváme do sirupu s jiným drobným ovocem - rybíz, josta, rakytník, maliny. Část do pečeného čaje. Máme jen jeden keř, pro výše zmíněné účely to plně stačí.
http://deslik.blogspot.com/2012/02/cerny-jerab.htmlLikér z černých jeřabin.
Udělej něco pro sebe - pijme zdravě!
-Díky vitaminu P zlepšují jeřabiny pevnost a pružnost cév.
-dále obsahují jód a umí harmonizovat činnost štítné žlázy.
- podporují jaterní funkce a provádí jejich detoxikaci
- snižují zvýšený krevní tlak
- snižují cholesterol a cukr v krvi
- čistí ledviny a podporují jejich funkci
- používají se jako podpůrný prostředek při chudokrevnosti
- předpokládají se preventivní účinky proti některým nádorům
- účinně působí proti stresu
- příznivě ovlivňují křečové žíly a hemoroidy
Proto se jim často říká malá vitamínová bomba.
*
Nejšetrnější způsob konzervace ovoce při kterém je zachováno nejvíc jejích cenných látek je jeho
macerace v lihu. A taky nejchutnější, protože syrové plody aronie nejsou zrovna lahůdkou.
Ale to už tak v oblasti ovocných likérů je. Čím méně chutné, čím více trpké, kysele a hořké ovoce, tím lepší likér.
Proto doporučuji výrobu Černého jeřabinového likéru. Patří mezi mé nejoblibenější. Postup stejný jako jsem psal v Trnkách, nebudu to tu opisovat.
Rafael
http://deslik.blogspot.com/2010/04/trnky.htmlRatafie jsou velmi jednoduché, většinou sladké a spíše méně alkoholické lihoviny. Jen líh, ovocná
šťáva, voda a cukerný sirup. Chuť po použité surovině. Byliny a koření se k jejích dochucování
používají zřídka a dle mého názoru tam nepatří vůbec. Ale je to jen můj názor, dají se dohledat
nejrůznější dochucené Rp. Proto by si měl každý výrobce upravit složení podle chuti své a okolí...
*
A taky jsou v mém podání silnější. Alespoň 40%, čimž se v mém podání spíše více blíži likérům
nebo macerátem dochuceným průtahovým destilátům. A taky způsobem výroby...
*
Macerace celých, jen jemně podrcených plodů. (Pokud plody rozmixujete na "sračku" velká část
macerátu bude kal)!!!!!
K výrobě preferuji plody, ovoce, hořké, kyselé, trpké, zkrátka normálně jen těžko poživatelné. Takové
dává v likérnictví nejlepší výsledky. A trnky jsou jedním z nich:-))))
*
Rp: Jemně podrcené plody zalít lihem tak aby byly všechny ponořeny. V praxi je to tak 1:1. Líh
aspoň 70%, ale čím silnější tím lépe. Macerovat nejméně měsíc, raději 2-3 v temnu a chladu. Na
rozdíl od "babských Rp. z nejrůznějších kuchařek kde se maceruje v teple za oknem na sluníčku ve
40% vodce...)
Po oddělení plodů ještě několikrát vyčeřit. Nechát stát v demižonech až se kal usadí a šetrně
hadičkou stahovat. Silný, koncentrovaný líh díky jeho malé hustotě hodně napomůže samovolnému
usazování kalů. Takže žádná voda ani cukr v této fázi. Cukerný sirup a voda se přidává podle chuti a požadované lihovitosti až když čistota a jiskrnost vyhovuje vaším požadavkům. Jednak se tímto vyhnete nutnosti nejrůznějších filtrací a taky při tom macerát zraje.
Část vymacerovaných plodů se dá použít v cukrářství a zbytek spolu s kalem se předestiluje a přidá k macerátu. Ale protože "pozadek" u takových průtahů chuťově vyhovuje, ale často je zakalen,
tak je dobré ho přidat už po prvním stahování kde se ještě vyčeří.
*
Z trnek sušených získáme likér hnědý, z čerstvých červený. Který je lepší nevím, chutnaly mi oba...
Část pecek, jako u višní, kde se to velmi osvědčilo, jsem drtit nezkoušel, ale myslím, že je to u trnek zbytečné. Hořkomandlová příchuť se tam vyluhuje i bez toho.
Ať se daří a napište pak Vaše zkušenosti.
Rafael
Dělal jsem likér z aronie několikrát a nikdo to moc nechtěl pít - každý (spíš každá) radši sáhnul po višňovce. Plody jsem nedrtil, rozmačkaných bych se bál, protože svíravá chuť by byla ještě výraznější. Někdo mi radil plody prosladit a rozpéct v troubě, že se tím ty třísloviny omezí. Sám jsem to ale nezkusil.