zahrada.online

Myslím, že to se vzduchem nemá nic společného. Na chodnících, silnicích a taky autech a košilích je v současnosti vidět velmi často tyto skvrny od ptačího trusu se zbytky černých moruší. Před několika lety jsem měl takto ozdobené auto.

Pane Mimmo, chtěl bych se zeptat:
Pěstuje, nebo chová se, ještě někde v BG bourec morušový?
Nějací nadšenci, staromilci, udržovatelé tradic a tak.

Já momentálně bource nechovám. Ale měl jsem zajímavé barevné klony z Japonska. V našem krajském městě je institut, který nabízí vajíčka a vykupuje kokony. Ovšem výkupní cena je tak nízká, že se to jako výdělek nevyplatí ani tomu nejhůře placenému Evropanovi. V asijských velkofarmách to jsou zase samá antibiotika a člověka by to moc nebavilo, mít jinou práci. Osobně bych choval nejlépe klony s dvěmi generacemi za rok. Podzimní listí u šestigeneračních bourců už není bez fungicidů moc dobré a housenky mohou onemocnět. Krmení umělou stravou přes zimu je také na nic.

Dík za zajímavé info.
(Já si myslel, že takové aktivity už dávno zavál čas. Co jsem našel na netu o Asii apod. byly pro mě z pochybných zdrojů..).

Mimmo napísal: ↑

02 Jún 2020, 19:01

Myslím, že to se vzduchem nemá nic společného. Na chodnících, silnicích a taky autech a košilích je v současnosti vidět velmi často tyto skvrny od ptačího trusu se zbytky černých moruší. Před několika lety jsem měl takto ozdobené auto.

To byl samozřejmě vtip, barva ptačího trusu se ukáže až když je "na vzduchu"

Ještě k těm bourcům (priadka morušová). Přikládám pár obrázků z mých dřívějších chovů.

Co jste s nimi dělal? Spřádal hedvábí?

vysloužil napísal: ↑

04 Jún 2020, 08:37

Co jste s nimi dělal? Spřádal hedvábí?

Z kokonů se dá dělat více věcí. Když se to nechá na přírodě, vylíhnou se motýli, spáří se a nakladou vajíčka. Vajíčka se dají prodat nebo darovat. Ovšem kokony jsou znehodnocené. Děravé a zašpiněné od vypuštěné tekutiny. Tyto kokony nemají tzv. ventil (viditelný např. u martináčů), kterým by larvy vylezly bez poškození kokonu. Část kokonů jsem proto opatrně nastřihl, vyjmul živou kuklu a mírně poškozené kokony se použily na výrobu ozdob (dvoubarevné kopretiny). Nejkvalitnější hedvábí se však spřádá z povrchových vrstev kokonů s usmrcenou larvou v teplé vodě se smáčedlem. A to je náročná práce, kterou ovládám jen teoreticky. Zbytek kokonů, jakož i kokony rozříznuté, vylíhnuté apod. je možno také strojně spřádat na horší druhy příze. Je možno využít i protein, kterým jsou vlákna spojena (tuším, že kosmetika Soté silk). Ten má vyšší hodnotu než hedvábí.
Možná, že někoho zajímá i to, že se průmyslově nevyužívá jen morušové hedvábí. Za války se např. hodně používalo na padáky hedvábí Tussah, od housenek jiných motýlů chovaných na dubovém listí.
A snad poslední informace: bourec morušový neexistuje v přírodě. Možná byl před 5000-7000 lety vyšlechtěn z Bombyx mandarina.

PS: škoda, že nemohu vložit malé video, jak housenky žerou až to mlaská.

V pivnici mám ešte zopár Admiralov, ale jarné (resp.'skoroletné') ovocie sa už hlási o slovo. Ročný kruh sa pomaly uzatvára. Zemolez je už zjedený, vyfarbuje sa už (postupne na fotkách) muchovník, jahody, čierne ríbezle, josta, a padajú aj prvé moruše. Ešte to chce trochu času, ale ten sa ráta už len na dni. Čerstvé vitamíny z vlastnej záhrady sú vítané a chutia celkom inak, ako tie kupované... IH

Jéje, už muchovník. U něj mě vždycky děsí jeho sklizeň, která každý týden, jak postupně dozrává, zabere několik hodin . Ale ty plody to vynahradí. Je zajímavé, že po pár dnech v lednici, jsou plody muchovníku šťavnatější a s trochu lepší chutí.