Kanadské borůvky

[Petr z H.]

No, právě že jsem zkoušel ten bal rozebrat, ale vůbec to nešlo, aniž bych to roztrhal. Takže použiji násilí, rozruším jej a nadzemní část drasticky zastřihnu. Asi už poslední možnost, jak změnit jejich chování.

[Neregistrovaný]

Nadzemní část bych nijak drasticky nestříhal. To se bežně dělá, že se kořenový bal borůvky při výsadbě prsty opatrně potrhá, aby kořeny začaly růst.

[Jitka]

No ale tyhle jsou vysazené už dva roky. Zřejmě v květináči zababčily, takže naříznutí, nebo roztržení balu by mohlo pomoci.

[Neregistrovaný]

Jasně, že je potřeba potrhat kořenový bal, to jim nijak viditelně nevadí. Ale drastické stříhání větví by jim podle mne spíš ublížilo.

[alenak]

No, právě že jsem zkoušel ten bal rozebrat, ale vůbec to nešlo, aniž bych to roztrhal. Takže použiji násilí, rozruším jej a nadzemní část drasticky zastřihnu. Asi už poslední možnost, jak změnit jejich chování.

Jak jste dopadl s borůvkami, teprve teď dočítám....zdálo se mi, že málo hnojíte, chybí jim živiny, osvědčilo se mi tekuté Agro - 1 l, dá se použít až do září. Je to lepší tekuté, ihnedi působí, předtím prolít vodou, granule brzo z jara. Když je období sucha, dlouho se granule uvolňují. Když se dobře založí, pak je méně práce v sezoně. Kořínky z květníku je dobré třeba starou vidličkou rozdělit. Ty kořeny musí růst hned po vysazení, jinak je něco špatně. Pod nimi bez trávy, čisto. Výborná je rohovina jako zásobní hnojivo, tou se nespálí. Přidávám piliny, ale do těch míchám rohovinu. Rašelina ráda vysychá, tu samotnou ne, ale tj. můj názor. Viděla jsem hodně způsobů pěstování borůvek, ale když jde o dlouhodobé pěstování, tam je důležité pořádné založení, neodfláknout to. No i výběr odrůdy, tj. na dlouhou debatu. Jehličí i po ván. stromku nechám opadat a dostanou borůvky. Síran draselný na podzim pro vyzrávání, u nás nejpozději do 1/2 září. Ať se Vám daří.

[Rafael]

Tohle byla typická Katastrofa, ale dám to tady.

Pro výsadbu borůvek jsem kdysi vykopal příkop dlouhý 100m a cca 50 x 50cm.
Na dno jsem dal všelijaký bordel jako u přípravy Vysokých záhonů. Ale i hnůj a dřevěné řeziny. A zavezl hrabankou z blízkého lesa.
("Vytěženou" zeminu jsem použil na nejrůznější terénní úpravy).

Borůvky rostly a prosperovaly pěkně. Ale bohužel ne tak rychle aby stačily dostatečně vzrůst a zahustit se. Polní a lesní zvěř byla rychlejší a neskutečným způsobem je ožírala.
Musel jsem celou výsadbu nechat zarůst plevelem a torza rostlin rozdat anebo s obrovskou ztrátou rozprodat.

Kanadské borůvky byly v té době dost vzácné a sazenice hodně drahé.
*
Byl jsem tím tak znechucen, že jsem si nenechal, nepřestěhoval ani jeden keřík do oplocené zahrádky.
A taky mě v té době nebavilo dělat něco v malém.
*
Byl jsem blbec. Hodně lidí mě varovalo, že mi to bude ožírat zvěř a že z toho nic nebude.
A že jediný výsledek bude škoda kterou páchám odvážením hrabanky v lese.

Ale já tvrdil, že když zvěř nevypásá borůvčí v lese, tak proč by měla jít na ty Kanadské?

[walter]

to je prostě životní zkušenost.
Lesní zvěř je v lese a na půdě okolo doma. My lidé jsme tam jen na návštěvě.
Zvěř je, stejně, jako lidé, neskutečně zvědavá. A všechno, co není v lese přirozeně, všechno, co je tam a v okolí nové, chce ochutnat.
Když pominu vytloukání parůžků na mladých stromcích, tak třeba jakmile jsem na pláňata švestek narouboval nějakou konkrétní odrůdu a rouby se ujaly, zvěř je okamžitě ožrala. Přitom vedlejší švestky z náletu zůstaly netknuté.
Vysadil jsem (před 25 lety) u lesa brambory, jakmile narostla nať, srny jí sežraly. Sežraly i nadzemní části jiřin, tulipánů, narcisů, cibule, dokonce i krokusy. Ostatní zeleninu jsem začal pak pěstovat jedině za kvalitním aspoň 1,8m vysokým plotem, borůvky, maliny, ostružiny, rybíz, nevyjímaje. Jediná rostlina, kterou nechali růst, byl afrikán. Walter

[Pepina]

Pro výsadbu borůvek jsem kdysi vykopal příkop dlouhý 100m a cca 50 x 50cm.

Na to jste měl bagřík?
Já používám otročka. Vykopu první - ukázkovou jámu a všechny další, které kope on, jsou už pak jen menší a menší.

[Rafael]

Já bych to nazval něco jako jistou škodolibostí té zvěře.
A mohl bych o tom napsat romány. Částečně jsem to i udělal. Jen už nevím kde.

Poslední zoufalý pokus bylo zadrátování zahrady a sadu vysokým napětím.
Ohradník cca 30kV amatérský vyrobený házel jiskry na několik centimetrů. V deštivém počasí to jiskřilo a svítilo jako Las Vegas.
Pomohlo to možná jen trochu, Drobná zvěř to podlezla a vysoká přeskakovala.

Možná i proto, že jsem to musel doplnit indikátorem deště a nadměrné vlhkosti při kterých se to vypnulo.

[walter]