Červený rybíz

[Neregistrovaný]

Moje sousedky taky mají zavřeninu. Ale obranou a v mrazáku. A buchta je výborná i na jaře. 😋
A tento týden jsem ještě měl buchtu z čerstvého rybízu. Byla z Tatranu. Kupodivu až do teď vydržel na keři dobrý a pěkný. JG Vysočina 450 m/m

[MrBig46]

Také chci zkusit zavřeninu, ale s cherry rajčaty. Nic jiného teď už nemám, snad budou ještě jahody, ty stále plodící.
Vladimír

[Mimmo]

To je dobrý nápad. Cherry rajčata mám taky a už je nikdo nejí.

[vysloužil]

Také chci zkusit zavřeninu, ale s cherry rajčaty. Nic jiného teď už nemám, snad budou ještě jahody, ty stále plodící.
Vladimír

Určitě nám p. Vladimíre dejte vědět, jestli zavřenina s rajčaty funguje. Osobně jsem trochu skeptický.

[MrBig46]

Já jsem k tomu také skeptický. Ale jedním z těch cherry bude Ramallet Pequenito Malorquin a to je rajče tzv. visící, které si lidé ve Španělsku pověsí doma někde ve spíži a vydrží jim až do jara. Zkoušel jsem to, ale nepovedlo se mně to, vždycky přišla nějaká choroba a rajčata skončila. A právě to uložení ve sklenci by tomu mohlo pomoct. Jinak dám Goldkrone a Datlo. Pochopitelně dám vědět, ať to dopadne jak chce (asi spíš ve vlákně s rajčaty).
Vladimír

[Mimmo]

Taky jsem skeptický, ale už skoro hodinu to funguje dobře

[ariadna30]

Taky jsem skeptický, ale už skoro hodinu to funguje dobře

[vysloužil]

Existuje ovoce, které obsahuje určité samokonzervační látky - borůvky, zimolez, jeřabiny, aronie, brusinky, klikva. V chladnu vydrží poměrně dlouho aniž se kazí a je obtížné takové ovoce - např, při výrobě vína - rozkvasit. Umím si představit, že natrháním přímo do sterilní skleničky vytvoří respirací a během zrání či počáteční fermentace nějaký plyn - snad oxid uhličitý či etylén, nevím. Ten pak pomůže obsah skleničky udržet delší dobu bez plísně, hniloby, kvašení.
Na druhé straně ovoce jako jahody, maliny, třešně, broskve, renklódy začínají kvasit, hnít a plesnivět velmi rychle. U nich bych na konzervaci zavřením nesázel.
Pak je tu další problém, a to anaerobní patogeny s toxinem, lidově klobásový jed. Je známo, že častěji než v klobásách jej najdeme v zeleninových konzervách, které nebyly autoklávované nebo okyselené. Pravda, ty patogeny žijí častěji v půdě než na ovoci, ale můžeme úplně vyloučit kontaminaci? V hermeticky uzavřené sklenici, kde ovoce spotřebuje kyslík dýcháním se tyto mikroby mohou množit a toxin vyrábět. Ten lze sice varem zničit, ale těžko někdo bude zavřené ovoce tepelně upravovat.

[larix]

Zaujímavý príspevok.
Tou "samokonzervačnou" látkou je benzoan sodný. Obsahuje ho (v rôznej koncentrácii) väčšina ovocia, ktorého plody sú malvice (jadroviny, arónia, jarabina, ...)
Trochu som googlil a zistil som, že sa to netýka iba jadrovín a spomenutých vresovcovitých rastlín ale prekvapujúco aj sliviek.

[Mimmo]

...Pravda, ty patogeny žijí častěji v půdě než na ovoci, ale můžeme úplně vyloučit kontaminaci? V hermeticky uzavřené sklenici, kde ovoce spotřebuje kyslík dýcháním se tyto mikroby mohou množit a toxin vyrábět. Ten lze sice varem zničit, ale těžko někdo bude zavřené ovoce tepelně upravovat.

Opravdu zajímavý názor . Měli bychom ho vzít v úvahu. Bakterie Clostridium botulinum může sporami kontaminovat kde co. I med. Nejlíp se však množí při pH 4,5-8,5 a to bez přístupu vzduchu. Je možné, že alespoň rybíz má pH nižší (?). Faktem taky zůstává, že tato bakterie má asi 7 typů. Ve střední Evropě se vyskytuje typ napadající spíše maso a výrobky z masa. Typ A, napadající ovoce a zeleninu, se vyskytuje spíše v Číně a na Z - USA. Je také dobré vědět, že se botulotoxin samovolně rozkládá na vzduchu, zvláště za světla. Bakterie a spory to však bohužel nezničí.
Napadá mě, že i víno se vyrábí anaerobní fermentací bobulí, které na počátku kvašení nemusí mít pH pod 4,5. Po vytvoření kyseliny mléčné (středně silná kyselina) a alkoholu, by se asi bakterie množit nemohly, ale případně dříve vzniklý botulotoxin by se nerozložil.
Jmenovaná bakterie je poměrně veliká (asi setina mm). Zkušený mikrobiolog by ji snadno detekoval i trochu lepším optickým mikroskopem. Na spory by to však nestačilo.