Včely Samotárky

[Mimmo]

Larvám májky (viz hmyz v zahradách) se říkalo včelí veš. Larvy číhají na květech na včelu samotářku, která si je nechtíc zavleče do hnízda. Larva žere vajíčka a včelí zásoby. To se včelka napracuje než vykrmí takovou velikou potvoru jakou je samičí larva májky. Naštěstí se to málokdy povede. Samička májky však snese až 10 tisíc vajíček, takže na každém jarním květu na zahradě může jedna veš číhat.

[Jirka61]

Dřív byly majky u nás neznámé, teď jsou dost běžné i u nás v nížině.
U nás se říká majka krátce, slovensky je to dlouze, májka. Krajově se to asi liší. J.

[charles91]

Včely samotárky na záhrade pozorujem vo veľkom počte. Vlastne na jar zopar dni sa pohybuju vo velkých počtoch po oranisku, kde zbierajú hlinu.
Svoj "hotel" si spravili z naukladaných starých dierovaných tehál, ktoré som mal v pláne vyhodiť no nechavam ich.

Včela medonostná včely samotárky vytláča, a to tým, že im značne konkuruje. Včela medonosná lieta na daleko väčšiu vzdialenosť ako samotárka. Samotárka často nemá na výber, a nemože isť na repkové pole ktoré je 2 km vzdialené.
Je to jeden z dôvodov, prečo odkladam včelárstvo.

Inak mnoho ludí sa orientuje na tie hmyzie domčeky, ale treba sa orientovať v prvom rade na ich pastvu. Napr. zasadiť na pozemku drieň, hluchavku zabezpečí potravu na jar, ked nic iné nekvitne atď.

Inak majster opeľovač je čmeliak. Dokaže lietať aj pri teplote okolo 0, a opeľuje aj za mrholenia.

[Peb]

Dnes som dal narýchlo takú malú skúšobnú verziu dokopy ..ak sa uchytí budem pokračovať ...

[Vlasatej]

Včela medonostná včely samotárky vytláča, a to tým, že im značne konkuruje. Včela medonosná lieta na daleko väčšiu vzdialenosť ako samotárka. Samotárka často nemá na výber, a nemože isť na repkové pole ktoré je 2 km vzdialené.
Je to jeden z dôvodov, prečo odkladam včelárstvo.

S tímto určitě nemůžu souhlasit. Můžete mi nalinkovat zdroj toho tvrzení že včela medonosná vytlačuje samotářky?
Moje zkušenost je jiná. Jsem včelař, ale mám rozmístěny i úkryty pro samotářky. Bez problémů spolu koexitují více než 15let.
Jak jsem psal výše, včela medonosná je společenstvo a samotářka spíš diverzant. Umí skvěle přežít.
Navíc včela medonosná preferuje zdroje s velkou snůškou - umí komunikovat se společenstvem a sdělit si že za humny je řepka.
Všechny kolonie pak začnou ihned létat na řepku a v zahradě kde mají úl provádějí jen tranzit. Ničeho se tam ani nedotknou dokud není větší zdroj vyčerpán. Navíc se na těchto velkých zdrojích dokáží za několik málo dní zabezpečit na celou sezónu i na celou zimu. Ano, včelař med vytočí, ale zase včely zakrmí.
Přirovnal bych včelu medonosnou k obrovské stavební firmě která staví dálnice, mosty, logistická centra. Samotářku zase k lokální stavební firmě která dělá specifické malé zakázky v místě. Vzájemně si prakticky nekonkurují - oba sice dělají to stejné, ale každý z nich v jiném rozsahu, a žijí dobře oba.
Samotářka má ale jednu velkou nevýhodu - chemizaci. Oštření pesticidem mnohem častěji zasáhne samotářku, protože žije přímo v krajině kde se oštřuje ( meze, pole, příkopy atd. ) , zatímco medonosná se vrací do úlu nebo dutiny mimo prostor oštření. Navíc včelaři dostávají informaci o termínu i prostředku ošetření a mohou tak svoje včelstva chránit. Oštření se také často dělá když medonosná nelétá ( chladněji, ráno , navečer) , takže to opět schytá samotářka.
Jinak ty hmyzí hotely doporučuju opatřit pletivem aspoň 8cm předsazeným, jinak se z nich stane místo pomoci past - hmyzožraví ptáci udělají bonboniéru

[Jitka]

Důležité pro zednice je sucho, na tom stromě se mi to nezdá. Mám domky na stěně kryté přesahem střechy. Ano, populace majek roste s populací samotářek, ale u trubiček jsem jí nikdy nenašla. Tady asi trápí pískorypky? Nevím. Majky se objevily 14 dnů před výletem z trubiček.
Vrtané otvory by neměly být s otřepy, chce to ostrý vrták, otřepy mohou poškodit křídla a je vidět, že se včelám takové otvory nelíbí.
Čmeláci tady hodně početně poklesli, bylo to vidět i na svazence. Taky mi ubyl jetel v trávě na dvoře, i když jsem nechávala kus neposekaný, aby měli.

[Peb]

Dám aj to pletivo aj lepšie prekrytie musím nejak ešte vymyslieť..máme tu akčné ďatle a kopec inéj divej vtáčej .. .. ďakujem

[charles91]

S tímto určitě nemůžu souhlasit. Můžete mi nalinkovat zdroj toho tvrzení že včela medonosná vytlačuje samotářky?
Moje zkušenost je jiná. Jsem včelař, ale mám rozmístěny i úkryty pro samotářky. Bez problémů spolu koexitují více než 15let.
Jak jsem psal výše, včela medonosná je společenstvo a samotářka spíš diverzant. Umí skvěle přežít.

Subjektívny dojem, sa može líšiť od toho objetívneho. Záleži na krajine, koľko zdrojov včelám ponúka a kolko tam včelstiev aktuálne je. V niektorých oblastiach vplyv nie je, pri niektorých je. Napr. Pri kultúrnej krajine na ktoru sa vcera medonosná orientuje to problém byť nemusí ( zdroj repka, lipa), naopak ak chýba kultúrna krajina môže to byť problém veľký ( napr. podhorské oblasti)

Bol som raz na prednáške, kde boli prezentované dáta, a v niektorých oblastiach je jednoducho už presýtená samotná včela medonosná, do takej úrovni, že si konkuruje navzájom nie to ešte samotárkam.
Zopar zdrojov:

https://conbio.onlinelibrary.wiley.com/ ... conl.12263
https://www.scientificamerican.com/arti ... oney-bees/
https://pollinators.ie/too-many-honey-b ... wild-bees/

[vysloužil]

S tímto určitě nemůžu souhlasit. Můžete mi nalinkovat zdroj toho tvrzení že včela medonosná vytlačuje samotářky?
Moje zkušenost je jiná. Jsem včelař, ale mám rozmístěny i úkryty pro samotářky. Bez problémů spolu koexitují více než 15let.
Jak jsem psal výše, včela medonosná je společenstvo a samotářka spíš diverzant. Umí skvěle přežít.

Že si včela medonosná se samotářkami potravně konkurují, to je logické. Obzvlášť v převčelených oblastech. Je to normální a nic špatného na tom nevidím
Pamatuji, jak po spálení včelstev v naší obci a okolí (kvůli moru včelího plodu) samotářek přibylo - dokonce natolik, že úroda ovoce byla v tom roku stejná, ne-li lepší než jindy. Od té doby nadále věřím, že medonosné včely ovocné květy opylují ale už nejsem přesvědčen, že by to bez nich nešlo, jak se často tvrdí.
Samotářky jsou aktivní při nižších teplotách než mellifera, takže ve studeném jaru může mít jejich přítomnost u raně kvetoucích druhů (meruňky) význam.
Na druhé straně - osobně se s nedostatečným opylením nesetkávám. Pokud stromy vykvetou a na jaře nezmrznou, mívám problém spíš opačný - s probírkou.

[Hawkeye]

S tímto určitě nemůžu souhlasit. Můžete mi nalinkovat zdroj toho tvrzení že včela medonosná vytlačuje samotářky?
Moje zkušenost je jiná. Jsem včelař, ale mám rozmístěny i úkryty pro samotářky. Bez problémů spolu koexitují více než 15let.
Jak jsem psal výše, včela medonosná je společenstvo a samotářka spíš diverzant. Umí skvěle přežít.

Že si včela medonosná se samotářkami potravně konkurují, to je logické. Obzvlášť v převčelených oblastech. Je to normální a nic špatného na tom nevidím
Pamatuji, jak po spálení včelstev v naší obci a okolí (kvůli moru včelího plodu) samotářek přibylo - dokonce natolik, že úroda ovoce byla v tom roku stejná, ne-li lepší než jindy. Od té doby nadále věřím, že medonosné včely ovocné květy opylují ale už nejsem přesvědčen, že by to bez nich nešlo, jak se často tvrdí.
Samotářky jsou aktivní při nižších teplotách než mellifera, takže ve studeném jaru může mít jejich přítomnost u raně kvetoucích druhů (meruňky) význam.
Na druhé straně - osobně se s nedostatečným opylením nesetkávám. Pokud stromy vykvetou a na jaře nezmrznou, mívám problém spíš opačný - s probírkou.

Pri problematike opeľovania sa tak trochu zabúda na tých, ktorých zväčša nevidíme 'pracovať' - na nočné motýle. Niektoré vedecké štúdie naznačujú, že ich úloha v opeľovaní rastlín je pravdepodobne významnejšia, než sa všeobecne predpokladá. Takže nie je to všetko len o včelách medonosných, samotárkach či čmeliakoch... H.