Výroba psej búdy
Výroba psej búdy
Pes potreboval už novú budú tak som na základe ktorý mi ostal po hospodárskych zvieratách urobil psiu budú ..spodok je odizolovany fatrafolom.. na ňom je 2 cm styrodur na ktorom je lino obrátené filcom nahor ...boky 3 cm EPS ,a vrch trapez čo mi ostal z plechovej garáže ..vnútorné steny sú ošetrené náterom ..niektoré veci treba ešte doladiť ..veľa materiálu som mal doma tak som ho chcel využiť ..
BB kraj 465 mnm
Výroba psej búdy
Moc pěkné! Tam by se líbilo i mně 
.
.
-
Rafael
- Príspevky: 2200
- Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 19:37
- Bydlisko: Valašské království, 400 m.n.m.
- Kontaktovať používateľa:
Výroba psej búdy
Peb, pěkný psí domeček. 
*
Prarodiče psy přímo nesnášeli i když bydleli na skoro samotě v polích u lesa.
Možná proto, že byl kdysi dědeček dost vážně nějakým dost hodně pokousán.
A mi rodiče, i bez pokousání, to měli podobné.
Všichni mi kamarádi měli nějakého psa, tak jsem si jako malý kluk taky jednoho pořídil. Jmenoval se Šarik. Do domu nesměl, tak jsem mu musel jako malý klučina udělat nějakou venkovní boudu.
Otec to odmítl, že nemá čas a když jsem už takovou potvoru dotáhl domů, tak ať mu i udělám boudičku.
Udělal jsem. Akorát se mi nepovedl nápis na ni. Napsal jsem na ni místo Š otázník. Nějak jsem to písmeno obrátil, špatně napsal.
Šarik stejně musel jít pryč. Ale dostal se do dobrých rukou. Vzali si ho lidé kterým se moc líbil, kteří kolem nás do jedné továrny, VOKD, chodili od vlaku.
A bylo mi dovoleno ho návštěvovat. Na jednu ostravskou periférii. Asi čtyři zastávky tehdy parním vláčkem od nás.
Už si nevzpomenu jestli mě Šarik rád viděl, ale já jeho vždy.
Celkem se divím, že mi nebylo takové cestování, jako malému klukovi tehdy zakázováno.
Možná rodiče zjistli, že to přehnali. Nevím.
*
A pak po dlouhé době přišel Maxmilián Schmoranz, Minipes stepní. Vyhozenec, nalezenec z Valašského království.
A taky jsem mu musel udělat boudičku. V domě ho rodiče, i když ho měli rádi, moc nechtěli.
V té době jsem byl už celkem dost zdatný domácí kutil.
Dvojité stěny vyplněné izolačním materiálem, dvě místnosti a dvě dvojité okénka aby viděl ven. Střecha odnímatelná a pokrytá asfaltovým šindelem.
Jsem si tak hrál se dřevem apod. Ve volných chvílích asi tak 14 dní.
A Max, ta potfora to vůbec neocenil. Odmítal tam v té boudičce bydlet. Myslel jsem si, později i brácha, že tam z toho domku nemá patřičný výhled.
A tak jsme mu ho různě stěhovali, ale nepomohlo to.
Nelíbila se mu ta boudička nikde a asi to nebylo jen omezeným výhledem.
Raději lehával před domovními dveřmi na rohožce.
A později, po čase v kuchyni na gauči.
*
Fotky té "stavby" možná dodám později až je najdu a zprovozním skener.
*
A možná někdy časem i příběh toho psíka napíšu do Psince.Co vše dokázal a jak byl chytrý a trochu i zvláštní
*
P.S. Ta Šarikova boudička pak ještě dlouho sloužila jako snášedlo pro slepice v kurníku.
*
Prarodiče psy přímo nesnášeli i když bydleli na skoro samotě v polích u lesa.
Možná proto, že byl kdysi dědeček dost vážně nějakým dost hodně pokousán.
A mi rodiče, i bez pokousání, to měli podobné.
Všichni mi kamarádi měli nějakého psa, tak jsem si jako malý kluk taky jednoho pořídil. Jmenoval se Šarik. Do domu nesměl, tak jsem mu musel jako malý klučina udělat nějakou venkovní boudu.
Otec to odmítl, že nemá čas a když jsem už takovou potvoru dotáhl domů, tak ať mu i udělám boudičku.
Udělal jsem. Akorát se mi nepovedl nápis na ni. Napsal jsem na ni místo Š otázník. Nějak jsem to písmeno obrátil, špatně napsal.
Šarik stejně musel jít pryč. Ale dostal se do dobrých rukou. Vzali si ho lidé kterým se moc líbil, kteří kolem nás do jedné továrny, VOKD, chodili od vlaku.
A bylo mi dovoleno ho návštěvovat. Na jednu ostravskou periférii. Asi čtyři zastávky tehdy parním vláčkem od nás.
Už si nevzpomenu jestli mě Šarik rád viděl, ale já jeho vždy.
Celkem se divím, že mi nebylo takové cestování, jako malému klukovi tehdy zakázováno.
Možná rodiče zjistli, že to přehnali. Nevím.
*
A pak po dlouhé době přišel Maxmilián Schmoranz, Minipes stepní. Vyhozenec, nalezenec z Valašského království.
A taky jsem mu musel udělat boudičku. V domě ho rodiče, i když ho měli rádi, moc nechtěli.
V té době jsem byl už celkem dost zdatný domácí kutil.
Dvojité stěny vyplněné izolačním materiálem, dvě místnosti a dvě dvojité okénka aby viděl ven. Střecha odnímatelná a pokrytá asfaltovým šindelem.
Jsem si tak hrál se dřevem apod. Ve volných chvílích asi tak 14 dní.
A Max, ta potfora to vůbec neocenil. Odmítal tam v té boudičce bydlet. Myslel jsem si, později i brácha, že tam z toho domku nemá patřičný výhled.
A tak jsme mu ho různě stěhovali, ale nepomohlo to.
Nelíbila se mu ta boudička nikde a asi to nebylo jen omezeným výhledem.
Raději lehával před domovními dveřmi na rohožce.
A později, po čase v kuchyni na gauči.
*
Fotky té "stavby" možná dodám později až je najdu a zprovozním skener.
*
A možná někdy časem i příběh toho psíka napíšu do Psince.Co vše dokázal a jak byl chytrý a trochu i zvláštní
*
P.S. Ta Šarikova boudička pak ještě dlouho sloužila jako snášedlo pro slepice v kurníku.
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením sekyry.
Výroba psej búdy
Luxusní bouda, jen při té ploše stačilo lepidlo bez hmoždinek, ten polystyren není vystaven žádnému tahu.
Výroba psej búdy
Ďakujem pekne polystyrén je lepeny na purpenu a kotvy som odsrouboval preč ..sú ale potrebné minimálne pri uchytený ináč by pena odtiahla EPS od steny ...
Na 6 foto z vrchu vidieť ako som ich postupne odskrutkovaval ...ale páči sa mi Vaše technické myslenie ( v dobrom )
Na 6 foto z vrchu vidieť ako som ich postupne odskrutkovaval ...ale páči sa mi Vaše technické myslenie
( v dobrom )BB kraj 465 mnm
Výroba psej búdy
To Vas musím sklamať ..je o niečo väčší ..je to kríženec neviem čoho s neviem čím ..je taký celkom hravý až divoký
BB kraj 465 mnm