Hurmikaki (Diospyros kaki)

[Jožo ZA]

U klasického kaki (veľkoplodého, ako z obchodu) je udávaná hraničná teplota -15. Takže treba žiť v teplej lokalite, alebo to brať ako hobby a vyhrať sa so zimnou ochranou. Netkanka na to stačiť nebude. Či by stihlo dozrieť, je ďalšia neznáma.

[Ivan Hlavatý]

U klasického kaki (veľkoplodého, ako z obchodu) je udávaná hraničná teplota -15. Takže treba žiť v teplej lokalite, alebo to brať ako hobby a vyhrať sa so zimnou ochranou. Netkanka na to stačiť nebude. Či by stihlo dozrieť, je ďalšia neznáma.

Mínus 15°C u mňa hurmikaki prežívalo bez následkov. Počas tej osudnej zimy 2016/2017 to bolo pod mínus 20°C.
S tou netkankou som to robil tak, že som okolo stromku vytvoril úzku konštrukciu z drevených latiek a tú som celú niekoľkonásobne obmotal netkankou. Hore som dal nepremokavú fóliu, aby tam nezatekala voda. Robil som to len asi prvé 2-3 roky. Keď je strom väčší, tak už by to bol problém, aj keď pritiahnutím konárov ku kmeňu sa dá 'zúžiť'. Dôležité je podľa mňa nepoužiť nepriedušnú fóliu a v žiadnom prípade nie tmavú. Veľmi vhodné je zasadiť hurmikaki na miesto chránené pred vetrom (najlepšie asi z južnej strany domu, garáže, múru a pod.) - studený vietor potencuje účinok mrazu. IH

[Štěpánka.3]

Já si letos objednala Rossijanku. Má být mrazuvzdorný s menšími plody. Za 750 Kč mi v létě přišel jarní roubovanec - malý, hubeňoučký. Mám ho zazimovaný v dílně. Snad mi nechcípne a v horizontu x let se dočkám nějakých plodů.

[Ivan Hlavatý]

Já si letos objednala Rossijanku. Má být mrazuvzdorný s menšími plody. Za 750 Kč mi v létě přišel jarní roubovanec - malý, hubeňoučký. Mám ho zazimovaný v dílně. Snad mi nechcípne a v horizontu x let se dočkám nějakých plodů.

Rossijanka je hybrid (medzidruhový kríženec) Ebenovníka rajčiakonosného (Diospyros kaki) a Ebenovníka virdžínskeho (Diospyros virginiana). Ten prvý má pôvod vo východnej Ázii, väčšie, krajšie a chutnejšie plody, ale nižšiu mrazuvdornosť. Ten druhý pochádza zo severnej Ameriky, plody sú menšie, oveľa menej chutné, ale je výrazne mrazuvzdornejší. Rossijanka ako kríženec by mala byť kompromisom, vhodným do nášho kontinentálneho podnebia s častejšími silnejšími mrazmi v priebehu zím. Plody sú síce menšie než u ázijských druhov, ale chuťovo by (vraj) nemali príliš zaostávať a prednosťou by mala byť podstatne vyššia odolnosť mrazom - tá sa udáva rôzne, od -25°C do -35°C. Čo sa týka veľkosti plodov, na foto 2 sú údaje aj o Rossijanke, ak sa tomu dá veriť, tak príliš veľké asi fakt nebudú. Podstatná je ale tá mrazuodolnosť. IH

[Jožo ZA]

...S tou netkankou som to robil tak, že som okolo stromku vytvoril úzku konštrukciu z drevených latiek a tú som celú niekoľkonásobne obmotal netkankou. ... Veľmi vhodné je zasadiť hurmikaki na miesto chránené pred vetrom (najlepšie asi z južnej strany domu, garáže, múru a pod.)

Súhlasím s vaším doplnením. Mojím príspevkom som len chcel varovať pred prílišným optimizmom. Hlavne na FB je vidieť kopu úspešných pestovateľov kaki. Mentalita väčšinovej vzorky obyvateľstva je "aj ja chcem také" To že nebývajú práve v Komárne alebo Nitre neriešia. Výsledky sú potom dobré akurát pre predajcov rastlín.
Ale iste, keď sa chce, dá sa aj v horších lokalitách, len to nie je v štýle zasadím a potom čakám na úrodu. Naozaj treba kryt - napríklad ako ste si urobili vy. V tom kryte musí byť aj nejaký zdroj tepla - jedno či to bude stena domu, oporný múr, alebo sviečka či elektrický ohrievač. Množstvo nadšencov každú zimu stavia polykarbonátové kryty pre palmy, tak prečo nie aj pre užitočnejšie kaki

Ešte trochu k spomenutej Rosijanke a iným hybridom. Tiež by som to odporúčal len pre niekoho, kto to berie ako výzvu a je ochotný akceptovať neistý výsledok. Ak sa aj podarí dopestovať vlastné plody, treba počítať s tým, že nemusia splniť očakávania, najmä ak sú porovnávané s tými z obchodu. Nielen veľkosťou. Chuť hybridov je trochu, alebo aj trochu viac odlišná od klasického kaki, záleží na odrode. Nevravím že horšia, ale iná. A v slabšom roku sa kľudne môže stať, že plody vyzerajú pekne, ale chuť nikde...

[Jožo ZA]

Ešte k tej zavesenej tabuľke s váhami hybridov. Dostal som na jeseň niektoré z nich ako vzorku od známeho. Gora Goverla bola naozaj najväčšia, ale zároveň chuťovo veľmi slabá. Roman Kosh celkom ušiel a najviac cukrov mala Nikita. Samozrejme treba to brať ako výsledok v jeho lokalite a v danom roku.

[Ivan Hlavatý]

Mentalita väčšinovej vzorky obyvateľstva je "aj ja chcem také".

Plastickí chirurgovia by vedeli rozprávať....

Ale k téme: ak sa dobre pamätám, tak Mimmo v minulosti referoval o pestovaní hurmikaki a pridával aj krásne fotky. Potom ale strom musel zlikvidovať, alebo predal záhradu (??) - to už presne neviem. Mám pocit, že to pestoval na Vysočine v ČR, tým som si ale tiež nie istý.
Ak bude taký dobrý, tak tieto okolnosti objasní (najmä to, v akej lokalite hurmikaki úspešne pestoval). IH

[Mimmo]

Ak bude taký dobrý, tak tieto okolnosti objasní (najmä to, v akej lokalite hurmikaki úspešne pestoval). IH

Moje CV má v odstavci TOMEL poměrně dlouhou periodu. Asi před 20 lety jsem navštívil svého známého na Vysočině, který pěstuje citrusy. Kromě jiného mi ukazoval jak roubuje do rozštěpu tomel. Jezdili se k němu radit i velcí experti a všichni obdivovali jeho zručnost. Tvrdil, že tomel na řezu brzy hnědne, a proto se musí naroubovat extrémně rychle. On to dokázal i se zavázáním asi za 10 sekund. Připadal jsem si jako na vojně. Velitel pluku uděloval mimořádnou dovolenou jen těm, kteří dokázali rychleji rozebrat a složit samopal než on sám. Tedy nikdy nikomu.
Nicméně, dostal jsem několik semínek planého D. lotus, který v dotyčné obci volně roste. V té době bylo ještě třebíčsko na jižní Moravě i přes vyšší nadmořskou výšku (u mě 480-520m). Protože jsem měl i zahradu v 210m, zasadil jsem semínka do volné půdy tam, aniž bych plánoval nějaké využití možných rostlin. Za rok jsem měl krásné podnože a shodou okolností jsem dostal od jiného kamaráda roub slovenské odrůdy Dunaj, kterou prý pěstují i v bratislavské botanické zahradě. Slíbil jsem, že se to pokusím naštěpovat. Nakonec už jsem to jednou viděl. Vyryl jsem v zimě asi pět sazenic a dal jsem je v květináčích do zimní zahrady narašit. Když se nalily pupeny, nachystal jsem si nářadí, ale vzhledem k síle podnože jsem zvolil Forkertovo očkování. Jedno očko asi za 3 minuty. Řez byl za tu dobu samozřejmě už tmavý a tak jsem do každé podnože dal raději dvě očka. Chytlo se všechno (jedno nebo i obě očka). K výsadbě jsem zvolil místo v závětří mezi domy, kde za posledních 5 let neklesla teplota pod -18st. Nevýhodou bylo malé oslunění. Ale stromek rostl a hodně plodil. Když jsem předloni musel dotyčnou zahradu prodat (nestíhal jsem se o ni starat), měl asi 4 metry a mnoho nesklizených plodů.
Některé podnože z původního výsevu rostly pomaleji a byly vhodné ke štěpování později. Vyzkoušel jsem i roubování kopulací a taky dobrý. Jednu sazenici jsem tedy zasadil v Bulharsku v 60 m.n.m., kde ihned vymrzla až ke kořenům při cca -24st. Pláňku vyrašenou z kořenů jsem znovu (venku) narouboval. Nový stromek má asi dva metry a mohl by už letos zaplodit. V rámci probíhající pozemkové reformy ho však asi taky prodám i ze zahradou a přestanu se toulat. Menší sazeničku vysadím v 250m v lokalitě, která zůstala jižní Moravou ačkoliv je od třebíčska nedaleko.

[Ivan Hlavatý]

Ak bude taký dobrý, tak tieto okolnosti objasní (najmä to, v akej lokalite hurmikaki úspešne pestoval). IH

Moje CV má v odstavci TOMEL poměrně dlouhou periodu. Asi před 20 lety jsem navštívil svého známého na Vysočině, který pěstuje citrusy. Kromě jiného mi ukazoval jak roubuje do rozštěpu tomel. Jezdili se k němu radit i velcí experti a všichni obdivovali jeho zručnost. Tvrdil, že tomel na řezu brzy hnědne, a proto se musí naroubovat extrémně rychle. On to dokázal i se zavázáním asi za 10 sekund. Připadal jsem si jako na vojně. Velitel pluku uděloval mimořádnou dovolenou jen těm, kteří dokázali rychleji rozebrat a složit samopal než on sám. Tedy nikdy nikomu.
Nicméně, dostal jsem několik semínek planého D. lotus, který v dotyčné obci volně roste. V té době bylo ještě třebíčsko na jižní Moravě i přes vyšší nadmořskou výšku (u mě 480-520m). Protože jsem měl i zahradu v 210m, zasadil jsem semínka do volné půdy tam, aniž bych plánoval nějaké využití možných rostlin. Za rok jsem měl krásné podnože a shodou okolností jsem dostal od jiného kamaráda roub slovenské odrůdy Dunaj, kterou prý pěstují i v bratislavské botanické zahradě. Slíbil jsem, že se to pokusím naštěpovat. Nakonec už jsem to jednou viděl. Vyryl jsem v zimě asi pět sazenic a dal jsem je v květináčích do zimní zahrady narašit. Když se nalily pupeny, nachystal jsem si nářadí, ale vzhledem k síle podnože jsem zvolil Forkertovo očkování. Jedno očko asi za 3 minuty. Řez byl za tu dobu samozřejmě už tmavý a tak jsem do každé podnože dal raději dvě očka. Chytlo se všechno (jedno nebo i obě očka). K výsadbě jsem zvolil místo v závětří mezi domy, kde za posledních 5 let neklesla teplota pod -18st. Nevýhodou bylo malé oslunění. Ale stromek rostl a hodně plodil. Když jsem předloni musel dotyčnou zahradu prodat (nestíhal jsem se o ni starat), měl asi 4 metry a mnoho nesklizených plodů.
Některé podnože z původního výsevu rostly pomaleji a byly vhodné ke štěpování později. Vyzkoušel jsem i roubování kopulací a taky dobrý. Jednu sazenici jsem tedy zasadil v Bulharsku v 60 m.n.m., kde ihned vymrzla až ke kořenům při cca -24st. Pláňku vyrašenou z kořenů jsem znovu (venku) narouboval. Nový stromek má asi dva metry a mohl by už letos zaplodit. V rámci probíhající pozemkové reformy ho však asi taky prodám i ze zahradou a přestanu se toulat. Menší sazeničku vysadím v 250m v lokalitě, která zůstala jižní Moravou ačkoliv je od třebíčska nedaleko.

Mimmo, ďakujem veľmi pekne za doplňujúce a vysvetľujúce údaje. Dunaj je pokiaľ viem Diospyros kaki (takže nie 'tomel' virdžínsky, ani hybrid). Želám Vám nech sa s 'tomelom' darí, či už do bude v Bulharsku alebo v ČR. IH

[Miro27]

Pred 3 rokmi som si zaštepil hurmikaki na podpník d. lotus. Stromček rastie dobre, zdravo, ale rana po štepení sa zacelila iba v mieste ujatého vrúblu. Najskôr bola zatretá štepárskym voskom, neskôr aj balzamom, ale k zlepšeniu už neprišlo. Chcem sa opýtať, či je takýto stav veľkým problémom do budúcna pre stromček?

Okrem toho je potrebné v prípade hurmikaki vykonávať výchovný rez? Mám v úmysle skrátiť vetvy (označené červenými šípkami) resp. vytvoriť z nich stredník + 2 kostrové vetvy nakoľko sú zo všetkých vyrastených najsilnejšie. Avšak kostrové rastú v pomerne ostrom uhle k stredníku, čo však nie je dobre vidno na fotke a preto by som ich v prvom kroku strihol na vnútorný púčik. Ostatné slabšie vetvičky, ktoré rastú viac horizontálne by som ponechal, mohla by na nich byť tento rok prvá úroda.