zahrada.online

Ja neokopavam. Vinic to, aspon v mojich podmienkach, absolutne nepotrebuje a ja ani nemam cas a chut. Mam tam travu s pupencom a inymi burinami. Samozrejme 2-3 roky po vysadbe treba okolo vinica pobehovat. To, co som pisal, sa tyka 20 rocnej vysadby na K125AA. Odporucam precitat knizku "Vysoke vedenie vinica" od Lenza Mosera. Tam sa zosiroka na zaklade dlhorocnych skusenosti prebera odpoved na otazku, ktora bola polozena v uvodnom prispevku.

Vysoké vedení Boj s trávou ve vinici určitě usnadní.
Ale u nižších to musí být trápení.

Možno by bolo vhodné otázku z úvodu viac konkretizovať, resp. určiť "kritériá" pre správnu odpoveď. Ak vôbec jedna 'správna' odpoveď existuje...
Jedna vec je tá, že existujú rôzne vinohrady/výsadby viniča. V rôznej pôde, v rozličnej nadm.výške, v rôznom teréne, v rôznych klimaticko-zrážkových podmienkach, rôznych odrôd, s rôznym tlakom chorôb a škodcov...
Ďalšia vec - hodnotiace kritérium pre vhodnosť postupu 'okopávať' kontra 'neokopávať'. (Vinič postup 'neokopávať' prežije ? Isteže áno). Je pre mňa kritériom 'cost-benefit' (= pomer náklady/výsledok, napr. investície do postrekov, závlahy a pod.) ? Je pre mňa kritériom 'time-benefit' (= pomer času+námahy strávených vo vinohrade/výsledok) ? Je pre mňa kritériom 'quality-benefit' (= pomer nákladov+času+námahy/výslednej kvality úrody) ? Tu potom dosť záleží na hodnotovej preferencii pestovateľa. Niekto chce mať pár strapcov na jedenie, niekto má limitované finančné prostriedky, niekto musí šetriť časom, niekto už nestíha fyzicky... A niekto má zasa ambíciu vyrobiť čo najkvalitnejšie víno.
Z hľadiska posledného uvedeného kritéria: mne sa zdá byť dosť nepravdepodobné, že by všetci tí trebárs francúzski vinohradníci za celé stáročia neprišli na to, že okopávať vinohrad je zbytočná strata času a námahy... Ale môžem sa (ako už mnohokrát v živote) mýliť, a v hre je aj druhá možnosť - že si iba nedali dolu klapky z očí, a rigídne lipnutie na starých postupoch a dogmách im znemožňuje inovatívne myslieť.

Ak by som bol sarkastický, tak ešte napíšem "Už sa teším, ako to tu vyriešime".
Ale keďže nie som, tak to nenapíšem.

P.S.: každý záhradkár má jedno úžasné privilégium: vo svojej záhrade si môže robiť čo chce a nikto a nič mu nemôže brániť skúšať nové postupy, prekonávať tie zastarané a búrať falošné mýty. H.

ChlapeczDediny napísal: ↑

13 Máj 2023, 22:32

Proč by to mělo být skladované v suchu, když to potřebujeme nechat trochu nahnít? Tou slámou se nepodestýlá zvířatům ale rostlinám. Proč nenecháte čas pracovat pro vás a chcete aby pracoval proti vám? To ho máte tolik?

Sláma dva roky na hromadě je opravdu jiná, ale nepsala bych 2 roky stará, ale dva roky tlející. Pokud je ošetřená prostředky proti plevelům, je to tak akorát, aby se mohla dát k citlivým plodinám.

Jitka napísal: ↑

14 Máj 2023, 19:46

Sláma dva roky na hromadě je opravdu jiná, ale nepsala bych 2 roky stará, ale dva roky tlející. Pokud je ošetřená prostředky proti plevelům, je to tak akorát, aby se mohla dát k citlivým plodinám.

Obilí je prakticky vždy několikrát ošetřováno pesticidy - minimálně na začátky glyfosfáty proti plevelům a při dozrávání k desikaci, v průběhu také fungicidy. Pokud vím, glyfosfát se rozkládá na neškodné látky až v půdě. Nebyl bych si tak jistý v tvrzení, že po 2 letech tlení na hromadě (ne v zemi) se těchto látek zbaví.

Petr z H. napísal: ↑

16 Máj 2023, 10:00

Jitka napísal: ↑

14 Máj 2023, 19:46

Sláma dva roky na hromadě je opravdu jiná, ale nepsala bych 2 roky stará, ale dva roky tlející. Pokud je ošetřená prostředky proti plevelům, je to tak akorát, aby se mohla dát k citlivým plodinám.

Obilí je prakticky vždy několikrát ošetřováno pesticidy - minimálně na začátky glyfosfáty proti plevelům a při dozrávání k desikaci, v průběhu také fungicidy. Pokud vím, glyfosfát se rozkládá na neškodné látky až v půdě. Nebyl bych si tak jistý v tvrzení, že po 2 letech tlení na hromadě (ne v zemi) se těchto látek zbaví.

Nejsem agronom, ale nemyslím si to. Na začátku vegetace (na jaře a u ozimů i na podzim) se herbicidy používají (ALS inhibitory, syntetické auxiny, aj.), ale glyfosát určitě ne, preemergentně by neúčinkoval, postemergentně by zahubil i to obilí.
Co se týče desikace, na řepku se glyfosát používá často, na obilí ale spíš výjimečně - na prořídlé a zaplevelené porosty. Kvalitní porosty obilnin podporu ukončení vegetace obvykle nevyžadují. Na slunečnici, mák, hrách a brambory se používá před sklizní častěji diquat a glykosinát.
Neselektivních listových herbicidů ve slámě z obilí bych se nebál. Co se týče reziduí ostatních pesticidů a jejich vlivu na mulčované plodiny, tam nevím.

Přidám pohled z jiného úhlu.
Nízkorostoucí víno může být napadeno plísní a houbou kvůli vysoké vlhkosti od země.
Možností je držet pod vínem úhor bez vegetace nebo tažně vést dostatečně vysoko. J.

Glyfosát je už několik let u nás k desikaci obilovin a řepky zakázán.

Taky nejsem agronom a přidám názor z praxe.
Glyfosát je TOTÁLNÍ herbicid. Ničí jedno i dvouděložnou vegetaci ,ale jen ve fázi "za zelena" - na list.
Na semena nečinkuje.
Používá se hlavně ke kompletní likvidaci porostů, k desikaci - ukončení vegetace plodin , defoliaci - odlistění a zpomalení růstu ( slabší koncentrace).
Nikdy nebylo prokázáno, že by způsoboval rakovinu. Neznám nikoho kdo by onemocněl i když s ním pracoval.
Ze všech herbicidů ho považuju za nejbezpečnější. Prakticky ho používám vyjímečně. Mám 5l kanystr asi 10 let a je v něm půlka nepoužitá.
Původně to bylo vymyšleno jako univerzální herbicid , kdy by se pěstovaly plodiny s vneseným genem odolnosti proti glyfosátu. Což neprošlo.
Nesmí se od roku 2019 používat k desikaci plodin pro potravinářské účely. Ale může se použít k desikaci plodin pro krmné účely. Takže ve slámě může být. Našel se v chlebu i pivu.
Do obilí se nepoužívá (mimo desikace pro krmné účely).
Obilí se ošetřuje selektivním herbicidem (např. Orcane) a potom fungicidem + hnojení. Já třeba obilí (ozim) stříkám jen jednou brzo z jara selektivním herbicidem a pak už vůbec. Není to u mě potřeba.