Okopávať ci neokopávať vinič?

[Jitka]

Štěpánka - Protože máte spory v půdě. Stříkáte proti houbovým chorobám?

A k té révě - kromě hlubokých má réva i povrchové kořeny. Podobně chmel, sází se hodně hluboko, tam je ten kořen, který tvoří základ a pořád tvoří povrchové kořeny, pro živiny a v případě chmelu i šíření.
Něco o rosných kořenech https://www.vinarskydum.cz/radce/zima/1 ... tupem-jara

[kvas]

Tie rosne korene ma az tak netrapia. Ja mam cca 1/2 sadenic kupenych a 1/2 rozne odrezky od znamych. To, co som dnes trhal, boli mnozene odrezkami a mali zopar korienkov podpovrchovych, oproti hlavnemu korenu (ktory bol skoro tak hruby ako kmienok) vsak podstatne slabsie. Najjednoduchsie ako to otestovat bude skusit to na 1, 2 roky a uvidime, vyplet to mozem vzdy:)

[Rafael]

Ty povrchové kořeny není třeba vůbec řešit. Když tak réva zpravokoření a podnož uhyne.
Žádná škoda se nestane.
Réva se roubuje na odolné podnože kvůli mšičce révokazu vyskytující se ve vinařských oblastech.
Ta potfora v 19. stol. málem zničila všechny francouzské vinice a lavinovitě se pak šířila dál.

A od té doby se pravokořenná réva ve vinařských oblastech nepěstuje. Vždy jen na proti ni odolných podnožích.

Ale v nevinářských oblastech tento škůdce nehrozí. Teda aspoň zatím...

[ChlapeczDediny]

Prave som "dookopaval" moju "vinicu". Vinica je v uvodzovkach preto, lebo je to len jeden rad 13 hlav a dookopaval je v uvodzovkach preto, lebo som len horko-tazko odkopaval drny travy a podobnej zeliny a prevelu. Okrem toho som par sadenic musel vyhodit, lebo som uz nemal miesto na nove odrody. Ked som tie povodne chcel vykopat, tak som nakoniec musel pouzit sekeru, pretoze som ich absolutne nemohol dostat zo zeme. Sadenice som sadil v maji 2019, takze za 4 roky bol ten koren tak silny a tak hlboko. Popri tom som rozmyslal (s cervikom v hlave od chlapca z dediny) preco to vobec robim. Ako tomu vinicu vadi trava a burina okolo, ked jeho korene musia byt niekolkonasobne hlbsie a daleko silnejsie? Pozeral som na internete na fotky z profi-vinic, niekde to maju "akoze" okopane, niekde zarastene, niekde nizka trava. Preco by som tam mal mat ja "cisty" vyplety pasik zeme?

Viem ze chlapec tam ma jahody. Jahody som mal niekolko rokov dozadu aj ja na inom mieste, ale kedze som sa na ne vykaslal, tak mi zarastli burinou a bolo po jahodach:)

Hobby vinohradnici, ako to riesite a preco prave tak? Ja, priznam sa, ako neodbornik, naozaj nevidim dovod ten vinic okopavat, vzhladom na ten jeho silny korenovy system.

Najprv k tým jahodám. Aj nám zarastajú "burinou", keď je málo slamy ako mulč. Slamu dávame aspoň dva roky starú, lebo čerstvá na seba viaže veľa dusíku. No tá burina chráni v horúčavách jahody pred úplným vyschnutím, veď ste čítali. No keď jej je veľa, treba ju... dať ako mulč na tekvice alebo ako podstieľku sliepkam do mobilného výbehu Potom ten čas venovaný jej vytrhávaniu šetrí čas na zarábanie na krmivo a prináša vajíčka. A tak. Synergia, kolobeh, recyklácia. Nakoniec aj tak skončí v komposte a ten na záhonoch.

Teraz k viniču. Myslím si, že veľkým problémom je veterná a slnečná erózia (vodná len na svahoch) otvorených plôch bez krytu. Mulč, jahody, tráva (v rozumnej výške) samozrejme bráni prehrievaniu pôdy aj koreňového systému (človek sa ochladzuje potom na koži - uvoľňuje vodu, tá na zmenu skupenstva berie z povrchu tepelnú energiu. Kto si myslí, že u rastlín a ich koreňov je to inak, nech zdvihne ruku. No ak mám pravdu (čo nemusí byť pravda), tak horúca zem spotrebováva vodu z rastlín, namiesto toho aby ju rastlinám poskytovala), čím šetrí humus pred rozpadom, zachováva vodu pod povrchom, zlepšuje pôdnej faune podmienky na prácu pre nás-permanentné prihnojovanie, tvorbu nového humusu a prevzdušňovanie pôdy. Teraz ide už len o to, čo je pre každého viac výhodné a menej náročné. Či kosiť trávu (a nepoškodzovať kmienky) alebo oberať jahody a občas vytrhať burinu pre sliepky či kompost. A pri mulči hrozna jahodami raz za čas (dva roky?) natlačiť hrubú vrstvu slamy aj cez staré jahody tak, aby ostali niektoré nové hniezda a neskôr sa zapojili do celku.

U nás sú jahody burina. Udržiavam ich vo vymedzených hraniciach kosačkou, lebo by nás vytlačili zo záhrady. Že máme veľa vody? Postarali sme sa, aby zostala. Za dlhé roky ich nikto nikdy nepresadil. len ak vyrástli niekde, kde sme ich nechceli, tak odtiaľ preč. Nechápem susedov, ktorí ich sťahujú dobre že nie každý rok na nové miesto... a udržiavajú vo vzorných riadkoch a sponoch. Jahody sa množia poplazmi, nech sa množia samé, keď toho bude priveľa, naštartujem kosačku.

No a nakoniec, hrozno poskytuje za ochranu svojich koreňov v horúčave jahodám pohyblivý tieň, čím ich chráni. Synergiu dopĺňa to, že na jednej ploche máme dve plodiny, dve úrody. Staráme sa ale iba o jedno miesto...

Prečo by ste mali mať vypletý čistý pásik zeme?

Najčastejšia odpoveď ľudí na mulčovanie je: Tri, dva, jedna: "Ako by to vyzeralo?"

Nie, ako to funguje, ale ako by to vyzeralo, keď by to nebola čistá pôda bez jedinej burinky. Že tým uniká voda do vzduchu bez úžitku, že tým hynie pôdna fauna na povrchu a tesne pod ním v letných horúčavách, to nikoho nezaujíma. Len ako to vyzerá. Ľudia žijú v zajatí svojich (nie, nenapíšem "klapiek" pre fóbiu niektorých ľudí z toho slova) predstáv. Nikde v prírode nenájdete (dlhodobo) odkrytú pôdu, všade ju príroda zacelí. Ešte aj trávnik som zakladal po terénnych úpravách tak, že som prvú burinu skosil (asi 15 cm), druhú skosil po 30 cm, tretiu po polmetri a na druhý rok sa ma švagor pýtal, aké som kúpil trávne semiačko, že máme taký pekný trávnik...
Holá pôda je rana, ako keď si oškriete ruku. Vytvorí sa na rane chrasta, ale vy ju znova strhnete, lebo chcete mať čistý povrch, chrasta sa vám nepáči. A tak dokola strhávate chrastu zo svojej ruky a potom sa čudujete, že ruka nie je taká, ako bývala. Aj burina je prvá pomoc prírody na odkrytú pôdu, ktorá stráca vodu a humus, tá ju chráni. Ale my len motyku a do nej.

Viete už, prečo sa veľké vinohrady udržiavajú zorané?

[kvas]

Dik,jasne. Starej slamy mam dost, takze nasadim jahody a poobsypavam ich slamou. To, ako to bude vyzerat, je u mna az na poslednom mieste a "skor narodeni pedanti" si pri navsteve musia zvyknut Koniec koncov, nic z toho vypleteho pasika nemam, len robotu. Takto jej bude menej, ale aspon zopar jahod k tomu.

Viete už, prečo sa veľké vinohrady udržiavajú zorané?

- ja nie. preco?

[Jitka]

Já bych ráda věděla, jaký rozdíl mezi čerstvou a dvouletou slámou, že jedna celuloza bere víc dusíku na rozklad, než druhá. Pokud je to v suchu skladované, tak je to velmi stabilní výtvor z celulozy.

[Vlasatej]

Já bych ráda věděla, jaký rozdíl mezi čerstvou a dvouletou slámou, že jedna celuloza bere víc dusíku na rozklad, než druhá. Pokud je to v suchu skladované, tak je to velmi stabilní výtvor z celulozy.

Žádnej rozdíl v tom není, možná metafyzickej
Mám tady 10let staré balíky a jsou pořád jako když jsem je dovezl.

[ChlapeczDediny]

Já bych ráda věděla, jaký rozdíl mezi čerstvou a dvouletou slámou, že jedna celuloza bere víc dusíku na rozklad, než druhá. Pokud je to v suchu skladované, tak je to velmi stabilní výtvor z celulozy.

Proč by to mělo být skladované v suchu, když to potřebujeme nechat trochu nahnít? Tou slámou se nepodestýlá zvířatům ale rostlinám. Proč nenecháte čas pracovat pro vás a chcete aby pracoval proti vám? To ho máte tolik?

[kvas]

Proč by to mělo být skladované v suchu, když to potřebujeme nechat trochu nahnít? Tou slámou se nepodestýlá zvířatům ale rostlinám. Proč nenecháte čas pracovat pro vás a chcete aby pracoval proti vám? To ho máte tolik?

Mozno by bolo dobre, keby ste namiesto otazky odpovedali na to, co sa Jitka pyta. Ja mam tiez slamu koli podstielke pre zvierata ulozenu v senniku a teda 100% suchu. Vo vasom minulom prispevku ste spominali: "Slamu dávame aspoň dva roky starú, lebo čerstvá na seba viaže veľa dusíku." Nebolo tak ani slovo o tom, ci je skladovana na suchom mieste, alebo mimo pristresok. Vo vseobecnosti (aspon ja a zrejme aj vacsina chovatelov) sa predpoklada, ze slama/seno sa uskadnuje na suchom mieste. Takze stacilo napisat, ze tou 2-rocnou slamou sa mysli slama skladovana na dazdi a snehu, resp. nie cerstva slama, ale sucha slama viaze na seba vela dusika.

[Mimmo]

Já bych ráda věděla, jaký rozdíl mezi čerstvou a dvouletou slámou, že jedna celuloza bere víc dusíku na rozklad, než druhá. Pokud je to v suchu skladované, tak je to velmi stabilní výtvor z celulozy.

S tím vázáním dusíku to může být i jinak. Stará sláma je zřejmě více zdřevnatělá (méně bylinná) a asi se proto pomaleji rozkládá. Slámu rozkládají zejména bakterie, které při rychlém množení spotřebovávají snadno rozpustné dusíkaté látky k vytváření svých těl (aminokyseliny apod.). Staré bakterie brzy odumírají a tvoří se nové. Z těl odumřelých starých bakterií se dusíkaté látky uvolňují zpět do půdy. Je docela možné, že dočasné vázání dusíku bakteriemi sníží odplavování rozpustných dusíkatých látek, takže rostliny mohou možná za sezónu využít více dusíkatých látek než bez slámy a kompostu.