zahrada.online

A ještě meruňka na odchodu. Letos už měla drobnější plody a světlé listí. Na kůře klejotok a zpod samovolně se odlupující kůrou už byla vidět divně cihlově červená barva drtě pod ní. Kůra už se při olupování odlupovala ve větších plátech. Na terminálu má zasychající větvičky a popraskanou kůru.

Je obaleč příčinou odumírání nebo se jen následně "svezl" s nějakou jinou chorobou/škůdcem?

Mikeš13 napísal: ↑

19 Júl 2022, 12:07

Je obaleč příčinou odumírání nebo se jen následně "svezl" s nějakou jinou chorobou/škůdcem?

Dobrá otázka. Samičky obaľovača kladú vajíčka prednostne tam, kde je kôra už nejakým spôsobom poškodená alebo popraskaná. Môže byť taká vyšším vekom (pri marhuliach pomerne bežne), alebo poškodená mrazom či mechanicky. Taktiež obaľovače na kladenie vajíčok preferujú miesta, kde už ich larvy jednu či viac sezón 'pôsobili' (potencovanie poškodenia). V prípade jabloní, ktoré majú skôr hladšiu kôru, obaľovače preferujú miesta na kmeni už predtým poškodené nesytkou jabloňovou (slovenský názov podobník okankovitý). Príčinou odumretia stromu môže byť iba samotný obaľovač kôrový (presnejšie jeho larvy) - to v prípade opakovaných znášok vajíčok a následného nepovšimnutého pôsobenia lariev v priebehu viacerých rokov. Larvy vtedy jednoducho vyžerú lyko resp. kambium kmeňa po celom obvode do takej miery, že strom uhynie. Väčšinou ale prebehne taký scenár, že larvami poškodená kôra resp. drevo kmeňa či konárov sú sekundárne infikované hubovými alebo bakteriálnymi patogénmi, prípadne drevokaznými hubami, a títo "druhotní agenti" dokonajú dielo skazy, najmä ak ide o kôstkoviny. IH

Ještě fotky asi sedmileté mandloně Zora. Kmínek jsem kvůli poškození kůry fotila už jednou 3.7. do vlákna o lepidle na mravence. Fotku jsem tam nakonec nevložila, protože kůra byla špatná i na místech, kde folie s lepidlem přiložená nebyla. Jestli mohlo být oslabení kůry pod folií vstupní branou pro obaleče, to už asi nezjistím. Každopádně stromek má velký problém, na kmínku jsou viditelné dírky s klejotokem a stromek viditelně chřadně.

U sedmileté hrušně Červencová si nejsem tím obalečem jistá, ale podle postupu poškození kůry za to možná také bude moci on.
Hrušeň měla divně popraskanou kůru na podnoži už vloni a možná i rok před tím. Říkala jsem si, že to asi bude nějaká vlastnost podnože, ale teď vidím, že na jižní straně kmínku popraskání kůry už pokročilo značně výše. Nějaké dobře viditelné chodbičky nebo trus ale nejsou vidět.

Pane Hlavatý, jakou mám proti tomu obaleči meruňkovému použít ochranu? Jak se ty larvy zavrtají do kůry, tak už je asi ničím nezničím, že.
Z eko věcí mě napadá Lepinox, vápnění a olejový postřik.
Jaké jsou nejvhodnější chemické postřiky? Asi ovicidní, že? Jaké to jsou? Je třeba dostupné i něco na neovocné stromy, že bych to použila na stromy, na kterých už je sklizené ovoce?
Z postřiků mám teď doma k dispozici Sanium Ultra, Spintor a Mospilan (jenže ten už jsem letos použila asi 2x - na mšice a obaleče).
A jak trefit správnou dobu postřiku, nemá ten obaleč třeba podobný vývojový cyklus jako něco, co se monitoruje a jsou dostupné výsledky? Vůbec se mi nechce do pořizování feromonového lapače. Už jsem to jednou zkoušela s obalečem jablečným, ale jak nemám zahradu u domu, tak mi to monitorování moc nešlo.
Moc děkuji za Vaše rady. Opravdu si cením Vašeho času, který u tohoto webu strávíte.

Štěpánka.3 napísal: ↑

23 Júl 2022, 08:51

Pane Hlavatý, jakou mám proti tomu obaleči meruňkovému použít ochranu? Jak se ty larvy zavrtají do kůry, tak už je asi ničím nezničím, že.
Z eko věcí mě napadá Lepinox, vápnění a olejový postřik.
Jaké jsou nejvhodnější chemické postřiky? Asi ovicidní, že? Jaké to jsou? Je třeba dostupné i něco na neovocné stromy, že bych to použila na stromy, na kterých už je sklizené ovoce?
Z postřiků mám teď doma k dispozici Sanium Ultra, Spintor a Mospilan (jenže ten už jsem letos použila asi 2x - na mšice a obaleče).
A jak trefit správnou dobu postřiku, nemá ten obaleč třeba podobný vývojový cyklus jako něco, co se monitoruje a jsou dostupné výsledky? Vůbec se mi nechce do pořizování feromonového lapače. Už jsem to jednou zkoušela s obalečem jablečným, ale jak nemám zahradu u domu, tak mi to monitorování moc nešlo.
Moc děkuji za Vaše rady. Opravdu si cením Vašeho času, který u tohoto webu strávíte.

Štěpánko, praktické skúsenosti s bojom proti obaľovačovi kôrovému/meruňkovému nemám, takže pôjde len o teoretické rady.
Najprv pridám ešte jeden popis tohto škodcu (foto 1-4).
Teraz konkrétne: vápnenie kmeňa a kostrových konárov môže byť určite užitočné v zmysle odpudenia samičiek kladúcich vajíčka. V tomto prípade by asi bolo vhodné natierať vápnom až na jar - v apríli. Odporúča sa aj šetrné odstraňovanie odumretej kôry starších stromov napríklad tuhšou kefou. Pri mladších stromoch v prípade nálezu lariev je vhodné ich odstrániť a poškodené miesta vyrezať do zdravého dreva a zatrieť voskom alebo balzamom. K Lepinoxu sa neviem jednoznačne vyjadriť, hádam by mohol byť účinný. Z insekticídov sa odporúčajú v písomníctve najmä organofosfáty. Problém je v tom, že u nás už nie sú v predaji dostupné. Iba ak by ste sa ešte nejako dostali k zásobám - vhodný by bol Nurelle D alebo Reldan. Mimoriadne účinný organofosfát je malathion, mal by byť dostupný na trhu pod názvom Fyfanon 440g/l EW (foto 5), bohužiaľ len pre profi-pestovateľov. Takže by to chcelo nejako po známosti sa k nemu dostať. Postreky insekticídmi by mali byť časované podľa rojenia - proti 1.generácii v máji, proti 2.generácii na prelome júla/augusta. Niekedy sa odporúča neaplikovať insekticíd postrekom, ale priamym náterom na kmeň a hlavné kostrové konáre. Detailne ošetrená by mala byť najmä dolná časť kmeňa stromu - od zeme do výšky cca 1 meter. Aplikácia by mala byť realizovaná týždeň po hlavnej letovej vlne. Pri nedostupnosti signalizácie (feromónové lapače) je možné insekticíd aplikovať opakovane - v týždenných intervaloch. V písomníctve sa udáva aj možnosť pachového odpudzovania samičiek škodcu nátermi kmeňa karbolineom alebo stromovým dechtom. S týmto nemám žiadnu skúsenosť, najmä s tým karbolineom by bolo treba narábať opatrne - používa sa na impregnáciu úžitkového dreva. Možno by stálo za úvahu použiť na tento účel prípravok "Bukový decht", ktorý sa dá kúpiť v rôznej forme a balení (foto 6-8). Bukový decht sa používa v poľovníctve ako pachový atraktant (vábidlo) na čiernu zver. Aplikuje sa náterom na stromy, takže jeho použitie v záhrade by malo byť bezpečné (najmä na staršie stromy). Opäť - vhodné by bolo natrieť najmä dolnú časť kmeňa. Bukový decht by mohol mať dobrý účinok ako pachový odpudzovač na samičky obaľovača a odrádzať ich od nakladenia vajíčok. Natretie stromov by malo prebehnúť koncom apríla alebo začiatkom mája. IH

Postřik Saniem Ultra začátkem srpna ani nástřik vápnem v polovině srpna neodradily obaleče meruňkového od vylíhnutí 2. generace. Jeden efekt to vápno ale má, je to na tom lépe vidět. Podle výskytu trusu jsem na třešni a višni zkusila larvy vypitvat. Úspěch jsem měla ve třech případech na lépe přístupných místech. U paty kmene se to dělalo blbě, ta kůra je přece jenom tvrdá. Na té třešni ty chodbičky nejsou hluboko ani nejsou moc dlouhé a podle toho trusu se ta larva dá najít. Ovšem na meruňkách se mi nějaké zjevné znaky čerstvého napadení najít nepodařilo. Tam se to asi projevuje jen klejotokem a odlupující se kůrou (ale ta odlupující se kůra už je projevem napadení staršího data).

Na višni se zatím obaleči drží jen na "bouli" na kmeni. Byl tam jen jeden aktivní.

Štěpánka.3 napísal: ↑

09 Sep 2022, 23:18

Na višni se zatím obaleči drží jen na "bouli" na kmeni. Byl tam jen jeden aktivní.

Štĕpánka, Vy ste ako Sherlock Holmes. Nič Vám neunikne. IH