Lišajník- Mach škodí alebo.

[Neregistrovaný]

Tak jednoznačné to nebude.

screen.png (108.45 KiB) 1394 zobrazení

https://izahradkar.cz/zahrada/ochrana-r ... uh-popela/

screen2.png (385.42 KiB) 1394 zobrazení

https://chalupari-zahradkari.cz/uzitkov ... lisejniku/

[konvalinka]

Nemám na to jednoznačný názor, vycházím jen z toho, co vidím kolem. Za posledních pár let, se tady spíš než stromy, obalily lišejníky keře. Na mnohých místech opravdu hodně. Ale co tak pozoruju, kolem potoka ne. Jsou to spíš místa, daleko od vody, či na kopečcích. Keře postupně odumírají. Jestli tím, že jsou obalené lišejníkem, nebo je to tak, že z nedostatku vody chřadnou a nastoupí lišejník...nevím. Každopádně je to snad signalizace zdravého prostředí, ale ne zdravého stromu-keře.

[vysloužil]

Většina zahrádkářské literatury - ať už tištěné nebo elektronické, prezentuje na svých stránkách reklamu na agrochemikálie. Proto tam mají víc prostoru články o chorobách a boji s nimi.
Ten, kdo se o zahradu stará pravidelným prosvětlovacím řezem a postřiky proti houbovým chorobám , ten má své stromy zdravější a taky bez lišejníků.

[Ivan Hlavatý]

Prešiel som si znovu viaceré články venujúce sa tejto problematike. Kontroverzie sú zrejmé, pričom je pozoruhodné, že škodlivý efekt lišajníkov spomínajú hlavne populárne periodiká, ktoré zároveň odporúčajú aj aplikáciu niektorých náterov či postrekov (vápenné mlieko, zelenú skalicu a pod.).
Vedeckejšie zamerané články škodlivosť lišajníkov popierajú, pričom argumentují tým, že lišajníky ako symbionty húb a rias potrebujú k svojmu životu iba svetlo, vlhkosť a povrch na ktorom sa uchytia. Lišajníky vytvárajú iba filamenty, slúžiace na ich uchytenie k povrchu (tým môže byť kôra stromov, ale aj napríklad skala). Nemajú žiadne korienky ani nič podobné, čím by prenikali pod kôru do pletív stromu a čerpali z nich vodu či živiny. Fakt, že sa vyskytujú najmä na starších a chorých stromoch sa vysvetľuje tým, že na nich majú vhodnejšie podmienky (svetelné a vlahové) na existenciu. Sú však iba 'sprievodcami' strádajúcich stromov, nesúvisia etiologicky s príčinami ich strádania. Udáva sa tiež, že mladšie stromy majú hladkú kôru, na ktorej sa lišajníky ťažšie uchytia, kým staré stromy majú často kôru rozbrázdenú a tiež majú narušený efekt 'exfoliácie' povrchových vrstvičiek kôry, ktorý u mladých stromov prispieva k tomu, že lišajníky sa na nich ťažšie zachytia. Osobitnou otázkou sú sekundárne metabolity lišajníkov. Teórie o ich škodlivosti argumentujú tým, že metabolity lišajníkov poškodzujú kôru stromov v mieste ich inzercie, prípadne sú aj cez kôru resorbované do pletív stromu a negatívne ovplyvňujú jeho zdravotný
stav. Faktom ale je, že takmer všetky metabolity lišajníkov (z nich je asi najvýznamnejšia kyselina usnová) majú skôr ochrannú funkciu - udáva sa ich antibiotický efekt na viaceré druhy baktérií, ale aj huby, vírusy a prvoky. Niektoré sa dokonca využívajú v medicíne a kozmetike. Zmienky vo vedeckých článkoch o prípadnej toxicite týchto metabolitov pre strom som nenašiel (aj keď ich biologický význam nie je ešte detailne objasnený a stále sa skúma - napr. slúžia aj ako regulátor súžitia huby a riasy v lišajníku a tiež ako odpudzovač herbivorov). IH

[walter]

Rozhodně nejsem znalý problematiky. Něco jsem o škodlivosti a neškodlivosti lišejníku na ovocných stromech přečetl a názory se různí. Já osobně si dovolím mít spíše oipačný názor a jsem přesvědčen, že lišejníky v nadměrné míře na ovocných stromech, a to mladších, plodných větvích škodí. Já lišejníky v zahradě na stromech nemám. Ale zejména ve vlhších regionech a zejména v nestříhaných, zastíněných korunách v okolí je lišejník značně rozšířen. V minulosti to nebyl až zase tak častý jev. Nedokážu určit, bylo li to neodsířenými elektrárnami, nebo jsem nebyl všímavý. U kamaráda ve východních Čechách, zkušeného ovocnáře, jsem viděl až kalamitní výskyt porostu lišejníků na ovocných dřevinách. Nejvíce na drobném ovoci. Lišejník porost doslova dusil. Přírustky rodivého dřeva byly minimální, celé větve zasychaly. Ovoce bylo drobné, nekvalitní. Kamarád proti tomu bojuje předjarním postřikem Sulkou a měďnatými přípravky. Na druhé straně musím přiznat, že kolega z odborné komise ČZS, profesionální fytopatolog tvrdí, že lišejník nemůže škodit ovocnému stromu. Kde je pravda může věrohodně určit pouze zodpovědné pokusnictví. To by určitě bylo velice zajímavé a přínosné téma nějaké diplomové práce studentů v Lednici či Nitře.

lišejník se mi v poslední době dost rozrostl a už delší dobu jsem přemýšlel, jak problém řešit, zejména na stromcích na M9,které nejsou osluněné celý den a kde byl k vidění zblízka, mi vadil. Zkusil jsem tedy 4% postřik Sulkou a musím konstatovat, že postřik pomohl. Lišejník samozřejmě zůstal, ale jakoby seschl a celkově se stromky zdají na tom být lépe, než před zásahem. Tedy díky za vaší a kamarádovu zkušenost. Walter

[vysloužil]

Ale zejména ve vlhčích regionech a zejména v nestříhaných, zastíněných korunách v okolí je lišejník značně rozšířen.

V tom je asi ten problém. Nedostatečné péče vede k malým přírůstkům, drobnému ovoci, horšímu zdraví stromu - a taky k růstu lišejníků. Ale nelze zaměňovat příčinu a následek.
Stačí podívat se na větvičku zblízka, setřít terč lišejníků a lehce zaříznout do kůry. Žádné změny na rostlinných pletivech tam neuvidíte.
Srovnávací pokud by byl zajímavý. Ovšem pokud bychom na skupině "bez lišejníků" tyto odstranili jinak než kartáčem, tedy chemicky, budeme bojovat proti dalším - opravdovým - chorobám a tudíž pokus nebude objektivní.
Osobně nemám žádné lišejníky na meruňkách a broskvoních, protože je ošetřuju proti monilii resp. kadeřavosti. Pokud bych se stejně pečlivě staral i o jabloně, věřím, že by bylo po lišejnících i tam.

[přasličák]

Bezesporu jak síra, tak měď růst lišejníků potlačuje.