zahrada.online

Čítal som rôzne názory na túto tému.

Veľmi často je ta diskusia aj na FB, ludia sa tých lišajníkov doslova boja, a maju predstavu, že to strom vycuciava, čo nie je pravda.
Lišajník rastie bežne aj na neživých veciach ako kamene, betón, omietky... .

Lišajníky na starších stromoch si absolútne nevšímam, zvyčajne su na staršom kmene a konároch. Niekde som čítal, že to môže vadiť hlavne na mladšom rodivom dreve, kde brania pučaniu, ale to by musel byť extrém, ani na starých stromoch to nepozorujem.

K lišajníkom ako indikátorom čistoty životného prostredia - je mýtus. Lišajníky dokážu rasť na čistom ako aj na veľmi znečistenom prostredí.

Pridávam odkaz na jednu publikáciu
http://publikacie.uke.sav.sk/sites/defa ... _a_kol.pdf

Vyznie to nekompetentne, ale mne sa machy a lisajniky velmi pacia a kludne aj na strome.

Aj mne
Nijako s nimi nebojujem.

larix napísal: ↑

25 Feb 2022, 23:56

Aj mne
Nijako s nimi nebojujem.

Já s lišejníky taky nijak nebojuji, stromy jsou jich plné a nijak významně jim to neškodí.
S tím nebojováním to asi není úplně pravda. Vůbec žádný lišejník na sobě nemají broskvoně. Nejspíš kvůli každoročním třem postřikům proti kadeřavosti, jiné vysvětlení nemám. Meruňky po 2 zásazích na moniliový úžeh mají jen pár flíčků.
Soudím tak, že pěstitelé, kteří zasahují preventivně proti houbovým chorobám i na jabloních, hrušních a slivoních, s lišejníky velké problémy mít nebudou.

ČSZ na svém webu píše -> BŘEZEN ... Také dokončíme odstranění mechů a lišejníků zvláště v místě rozvětvování, kde může vlivem vyšší vlhkosti docházet k zahnívání kůry ...

Návštěvník napísal: ↑

26 Feb 2022, 14:21

ČSZ na svém webu píše -> BŘEZEN ... Také dokončíme odstranění mechů a lišejníků zvláště v místě rozvětvování, kde může vlivem vyšší vlhkosti docházet k zahnívání kůry ...

Za 45 let zahrádkaření jsem zahnívající kůru viděl často, obvykle na uschlém nebo pokáceném stromě. Pod lišejníkem nikdy.
Korové nekrózy, mrazové desky, nektriová rakovina, monilie, to vše jsou vážné nemoci kůry. S lišejníkem vůbec nesouvisí.

vysloužil napísal: ↑

26 Feb 2022, 09:38

larix napísal: ↑

25 Feb 2022, 23:56

Aj mne
Nijako s nimi nebojujem.

Já s lišejníky taky nijak nebojuji, stromy jsou jich plné a nijak významně jim to neškodí.
S tím nebojováním to asi není úplně pravda. Vůbec žádný lišejník na sobě nemají broskvoně. Nejspíš kvůli každoročním třem postřikům proti kadeřavosti, jiné vysvětlení nemám. Meruňky po 2 zásazích na moniliový úžeh mají jen pár flíčků.
Soudím tak, že pěstitelé, kteří zasahují preventivně proti houbovým chorobám i na jabloních, hrušních a slivoních, s lišejníky velké problémy mít nebudou.

K téme sa neviem odborne vyjadriť, na to nemám túto problematiku dostatočne naštudovanú. Sú názory, že lišajníky prerastajú pod kôru a tým škodia (o čom dosť pochybujem). Tiež sú názory, že miesta porastené lišajníkmi môžu byť rezervoárom sekundárnej infekcie - hubovej či bakteriálnej, prípadne úkrytom pre škodce (o čom tiež dosť pochybujem). Napokon sú aj názory, že lišajníky produkujú určité látky, ktoré môžu negatívne pôsobiť lokálne na kôru v mieste ich inzercie, prípadne po ich resorbcii aj systémovo (toto neviem posúdiť, ale tiež o tom pochybujem).
Takže len pár poznámok: lišajníky vo svojom okolí pozorujem najmä na starších, neudržiavaných stromoch. Či je to prejavom nejakej ich "nižšej imuno-odolnosti", alebo len lepších podmienok pre lišajníky vďaka zahustenej a tým vlhkejšej korune, to neviem. Možno je to len ich vekom.
Myslím, že dr.Vysloužil "udrel klinec po hlavičke" ohľadom tých postrekov. V mojej záhrade lišajníky nemám vôbec. V 'adoptívnej' záhrade tiež lišajníky na stromoch nie sú - jednak je to ešte prevažne mladá výsadba, jednak stromy istú dávku fungicídov dostávajú (aj keď veľmi 'striedmu' a prevažne 'ekologickú', teda meď a síru). Avšak na tiež mladých ovocninách v tejto záhrade, ktoré vôbec nie sú postrekované (rakytníky, mišpuľa, driene...) lišajníky sú. Takže fungicídy zrejme rast lišajníkov potláčajú.
Ešte poznámka k ochrane resp. prevencii - udáva sa, že vhodné je lišajníky mechanicky zoškrabovať a následne kmeň a konáre natrieť vápenným mliekom (event. aj s prímesou Kuprikolu či Championu). Osobne by som asi za účinnejší považoval náter alebo postrek zelenou skalicou (síran železnatý). Ale pravdepodobne sa nič nestane, ak lišajníky necháte tak ako sú... IH

Rozhodně nejsem znalý problematiky. Něco jsem o škodlivosti a neškodlivosti lišejníku na ovocných stromech přečetl a názory se různí. Já osobně si dovolím mít spíše oipačný názor a jsem přesvědčen, že lišejníky v nadměrné míře na ovocných stromech, a to mladších, plodných větvích škodí. Já lišejníky v zahradě na stromech nemám. Ale zejména ve vlhších regionech a zejména v nestříhaných, zastíněných korunách v okolí je lišejník značně rozšířen. V minulosti to nebyl až zase tak častý jev. Nedokážu určit, bylo li to neodsířenými elektrárnami, nebo jsem nebyl všímavý. U kamaráda ve východních Čechách, zkušeného ovocnáře, jsem viděl až kalamitní výskyt porostu lišejníků na ovocných dřevinách. Nejvíce na drobném ovoci. Lišejník porost doslova dusil. Přírustky rodivého dřeva byly minimální, celé větve zasychaly. Ovoce bylo drobné, nekvalitní. Kamarád proti tomu bojuje předjarním postřikem Sulkou a měďnatými přípravky. Na druhé straně musím přiznat, že kolega z odborné komise ČZS, profesionální fytopatolog tvrdí, že lišejník nemůže škodit ovocnému stromu. Kde je pravda může věrohodně určit pouze zodpovědné pokusnictví. To by určitě bylo velice zajímavé a přínosné téma nějaké diplomové práce studentů v Lednici či Nitře.

Odovzdávam tak ako som sa dočítal:
Pre zaujímavosť som si pozrel viacero (aj) cudzojazyčných prác na tému "Škodia lišajníky stromom na ktorých sa nachádzajú ?".
V podstate všetky práce odpovedajú na túto otázku jednoznačne: NIE.
Lišajníky sú symbiotickými organizmami húb (tzv. mykobiont) a rias, prípadne siníc (tzv. fotobiont). Všetko potrebné pre svoj život čerpajú zo vzduchu, dažďa a slnka. Neprenikajú do kôry stromov ani zo stromov nečerpajú žiadne živiny. Odpoveď na otázku, prečo je výskyt lišajníkov častejší na chorých a starých stromoch je táto: nejde o príčinu, ale následok. Lišajníky potrebujú pre svoj život svetlo, a toho sa im dostáva viac na stromoch, ktoré nie sú zdravé, a tým pádom majú aj menej listovej plochy. Tieto stromy sú ale choré z inej príčiny, nie kvôli lišajníkom (staroba, sucho, málo živín, poranenia, poškodenie koreňov, hubové choroby, škodcovia atď.). Taktiež choré stromy môžu údajne vylučovať cez kôru určitý exsudát, ktorý môže obsahovať živiny a cukry, a poskytovať tak lišajníkom istý druh výživy. Prítomnosť lišajníkov na týchto stromoch je však iba dôsledkom ich podlomeného zdravia, nie jeho príčinou. Podľa týchto informácií sú teda lišajníky iba nevinnými sprievodcami či účastníkmi strádania chorých stromov, využívajúcimi ich 'habitant', pričom ale choroba týchto stromov s lišajníkmi príčinne vôbec nesúvisí. (Text na foto nebudem prekladať doslova, je v podstate obsiahnutý v tom, čo som napísal vyššie). IH