Vruble z napadnutého stromu parazitickou hubou

[charles91]

Dobrý deň,

mám jednu otázku, ktorá je rozoberaná na facebookových skupinách.
Časta situácia : ľudia zistia, že máju starú odrodu ktorú napadne parazitická huba, a zistia, že strom už nezachránia, preto chcú si tu odrodu namnožiť.

Vytvoria sa dve skupiny "radcov" :
1. Zobrať vrúble a prevrubľovať s tým, že huba sa preniesť nemôže.
2. Hovorí, že v žiadnom prípade vrúble nebrať, pretože mycélium tejto huby sa vie dostať do letorastov.

Vie to niekto s určitosťou rozlúsknuť a vysvetliť ako to je ? Je mycélium huby v letorastoch alebo nie je ?
Hľadal som zdroje na nete, no odpoveď som nenašiel.

[vysloužil]

Asi by to chtělo upřesnit, o jakou houbu se jedná. Ale za sebe si myslím, že není třeba se přenosu houbové choroby přes roub či očko obávat. Něco jiného jsou virové a mykoplazmatické choroby, ty se štěpovacím materiálem přenášejí, navíc jsou neléčitelné. .
Z houbových chorob přenos strupovitosti, padlí či monilie asi nepadá do úvahy. Dřevokazné houby napadají spíš staré, oslabené stromy, o přenosu roubem jsem neslyšel.

[charles91]

Ďakujem za odpoveď. Pre upresnenie mám na mysli drevokazné -parazitické huby. Tie sa najčastejsie dostanu do stromu po nezačistení rany pri zlamani konára atď. Osobná skúsenosť - po odstranení akejkoľvek plodnice sa plodnica zakrátko vytvorí na uplne inom mieste na kmeni.
Jedná sa napr.
Ryšavec srstnatý (Rezavec štětinatý)
Ohňovec ovocný
Sírovec obyčajný (Sírovec žlutooranžový) atď.

Pri saprofytických hubach viem, že strom sa vie vcelku uspešne braniť. Tiež som nepočul nikde o prenose, ale zaujíma ma, že ak to nie je možné tak prečo nie ? Ved miazga prúdi od korenov cez celý kmen až do letorastov.
Ak by to nebolo možné, potešili by ste ma, lebo jednu taku jabloň chcem zachrániť aj ja.

[vysloužil]

Pri saprofytických hubach viem, že strom sa vie vcelku uspešne braniť.
[/quote]

To mi přijde trochu jako oxymorón. Saprofytické houbě se strom nemá proč bránit. Na živém dřevě nerostou a mrtvé dřevo se nebrání.
Teoreticky asi ten přenos úplně vyloučený není. Ale je nepravděpodobný, houba není virus nebo bakterie, aby se po infekci starého poraněného kmene rozšířila cévními svazky až do špiček letorostů.
Každopádně stojí za to starou jabloň zachránit. Ty houby, které uvádíte, vídám často, ale vždy na starých nebo odumírajících stromech. Na jabloň se štěpováním dá přenést mozaika, gumovitost, proliferace, ale choroš na mladém stromku jsem nikdy neviděl.

[charles91]

To mi přijde trochu jako oxymorón. Saprofytické houbě se strom nemá proč bránit.

Nie je to uplne tak. Niektoré druhy (primárnych) saprofytických hub po infikovaní odumretého dreva prechádzajú aj do živého dreva (parazitickej fázy)
Tých hub je dosť. Najznamejšia napr. Hliva.

[Ivan Hlavatý]

Osobnú skúsenosť nemám, skúsil som vyhľadať nejaké vedecké práce na túto tému, ale neúspešne.
Súhlasil by som s dr.Vysloužilom - tiež si myslím, že pri použití mladého a vizuálne zdravého letorastu na účely vrúbľovania by prenos parazitickej huby nemal hroziť (pri vírusoch je to samozrejme iné).
V prípade ak máte takúto obavu, riešil by som to navrúbľovaním odrody z takto postihnutého stromu na samostatný podpník (teda vytvoriť úplne nový výpestok). Tak by ste sa vyhli (teoretickému) riziku nainfikovania hubou, ak by ste vrúbeľ iba pridali do koruny už existujúceho stromu. IH

[Mimmo]

K zachraňování nakažených rostlin se používají špičky pupenů s dopěstováním pravokořenné rostliny pomocí stimulátorů ve sterilním médiu. Ale to tady umí snad jen pan Lysenko. Platí, že letní rouby jsou zamořené méně než zimní rouby, do kterých se postupně dostala infekce. Růst letorostů by měl být rychlejší než růst podhoubí přestože v rostlině proudí míza oběma směry. Četl jsem kdysi studii, v níž naočkovali velké množství podnoží očky ze stromů infikovaných šarkou (PPV). Pouze 50% štěpovanců bylo následně infikováno. Tam, kde byla dvě očka, bylo infikováno 80%. Pokud poznáte infikovaný štěpovanec, můžete to v létě na několika podnožích zkusit a nemocné vyhodit.

[vysloužil]

Nie je to uplne tak. Niektoré druhy (primárnych) saprofytických hub po infikovaní odumretého dreva prechádzajú aj do živého dreva (parazitickej fázy)
Tých hub je dosť. Najznamejšia napr. Hliva.


Ano, ale to jsou saproparazitické houby, nikoli čisté saprofyty.

[vysloužil]

Růst letorostů by měl být rychlejší než růst podhoubí přestože v rostlině proudí míza oběma směry.

Většina hub se šíří dvěma způsoby:
1. prorůstáním mycelia do okolí a
2. tvorbou spor, které umožní založení dceřinných ložisek (jedinců) na dálku.
Neznám všechny dřevoparazitické houby, ale zatímco mycelium prorůstá hostitelskou rostlinou, spory nejsou vylučovány do mízy nýbrž do vzduchu z plodnic. Větší riziko - než přenos roubem - je, že se na dálku infikuje další stárnoucí strom. Ostatně na nemocný strom se houba nedostala roubem, přes kořeny ani savým hmyzem, nýbrž právě vzduchem sporami.

[charles91]

Ano, ale to jsou saproparazitické houby, nikoli čisté saprofyty.

Čistú parazitickú hubu tiež ťažko nájdete, skoro všetky po parazitickej fáze keď strom zabijú prechádzajú do saprofytickej fázy.

Je len o názvosloví a o skupine do ktorej su huby zaradene na základe toho, ktorá činnosť prevláda, alebo ako začínajú.
Ale ano, možeme ich nazvať aj saproparazity.