Systémový fungicíd

[roman]

Mě tedy překvapuje, ze u příbalového letaku Championu je OL 3 dny a tady to rozdělují 3 dny nakladacky a 7 dní salatovky No zas je člověk moudřejší. Bylo mi jasné, že čím dyl tím líp, ale zrovna ty okurky rostou moc rychle

OL je doba, za kterou rostlina účinnou látku "odbourá".

Promiňte, OL určitě není doba, za kterou rostlina látku odbourá. ...

Napsal jsem to, co mi odpověděli na agrobio.cz na můj dotaz ohledně různé OL stejného přípravku.

[vysloužil]

OL je doba, za kterou rostlina účinnou látku "odbourá".

Promiňte, OL určitě není doba, za kterou rostlina látku odbourá. ...

Napsal jsem to, co mi odpověděli na agrobio.cz na můj dotaz ohledně různé OL stejného přípravku.

Já vnímám OL jako dobu, po kterou bychom plodiny neměli sklízet. V případě nulové OL to samozřejmě neznamená, že daná látka se okamžitě odbourává, nýbrž že neškodí při konzumaci.

[Neregistrovaný]

Já vnímám OL jako dobu, po kterou bychom plodiny neměli sklízet. V případě nulové OL to samozřejmě neznamená, že daná látka se okamžitě odbourává, nýbrž že neškodí při konzumaci.

Ja vnímám OL jako dobu, po kterou bychom plodiny neměli sklízet???
A dôvod? Po uplynutí OL je to už bezpečné?
Už je plodina "čistá" ako pred postrekom?
Napríklad, pri 7 dňovej OL je na siedmy deň ošetrovaná plodina na konzumáciu škodlivá a na ôsmy deň je už bezpečná?
Tomuto niekto verí?
Skúmal niekto vplyv reziduí v plodinách na zdravie človeka? (hlavne z dlhodobého hľadiska)

Je šokujúce koľko ľudí (aj mladých) má onkologické ochorenia.
Mäso je plné antibiotík, rastových hormónov a ktovie čoho ešte... Zelenina nezriedka obsahuje zbytky postrekov, nezriedka používaných aj na predĺženie skladovateľnosti.
Myslíte si, že konzumácia takéhoto mäsa a zeleniny je bezpečná?

[Hawkeye]

...Skúmal niekto vplyv reziduí v plodinách na zdravie človeka? (hlavne z dlhodobého hľadiska)...?

Skúmal. H.

[Mikeš13]

Rezidua mohou být neškodná, ale jejich kombinace, v závislosti na xxx dalších faktorech, nemusí. To všechno ale nejde v rámci výzkumu obsáhnout - kapacitně, finančně ..., stejně jako kontroly veškerých šarží potravin.
Pak by také hrozilo, že by člověk umřel zdravý .

[Neregistrovaný]

Rezidua mohou být neškodná, ale jejich kombinace, v závislosti na xxx dalších faktorech, nemusí. To všechno ale nejde v rámci výzkumu obsáhnout - kapacitně, finančně ..., stejně jako kontroly veškerých šarží potravin.
Pak by také hrozilo, že by člověk umřel zdravý :).

Rezidua mohou být neškodná, ale i škodlivější než původní látka. (tím druhým případem bylo např. používání chlorovaných herbicidů někdy v 70. letech kdy dodnes řeší některé vodárny reziduální výskyt alachloru (rezidua) v podzemních vodách. Podobně DDT nebo třeba defolianty ve Vietnamu. A nebo se o jejich škodlivosti (reziduí) mnoho neví. Chtěl bych doufát, že v současné době jde vývoj pesticidů tou první cestou. Bohužel se v praxi prokazatelně objevují případy, kdy nová účinnější chemikálie vykazuje toxické vlastnosti vůči určité skupině organizmů a do prodeje se dostane. Vývoj chemikálií je rychlejší než průzkum jejich působení na člověka nebo jiné organizmy. Třeba karcinogenita by se musela posuzovat dlouhodobě a nejlépe v kombinaci s dalšími vlivy.
A proto , jak už jsem kdysi psal, používám postřiky v rámci principu předběžné opatrnosti - ovoce a zeleninu konzumovanou ze záhonu téměř nestříkám a když musím, aplikuji v době kdy nemají plody, nebo používám relativně neškodné postřiky (Vitisan, síra, měď, oleje ap.), u jádrovin a peckovin, kde bych nic nevypěstoval kvůli monilii nebo strupovitosti aplikuji s násobně prodlouženou OL, jádroviny například do června a dobrým pomocníkem jsou metodiky pro bezreziduální nebo nízkoreziduální produkci (pro dětskou výživu), které přímo stanovily, které postřiky nelze aplikovat například po odkvětu jabloní apod. Daník

[Mikeš13]

Rezidua mohou být neškodná, ale jejich kombinace, v závislosti na xxx dalších faktorech, nemusí. To všechno ale nejde v rámci výzkumu obsáhnout - kapacitně, finančně ..., stejně jako kontroly veškerých šarží potravin.
Pak by také hrozilo, že by člověk umřel zdravý .

Rezidua mohou být neškodná, ale i škodlivější než původní látka. (tím druhým případem bylo např. používání chlorovaných herbicidů někdy v 70. letech kdy dodnes řeší některé vodárny reziduální výskyt alachloru (rezidua) v podzemních vodách. Podobně DDT nebo třeba defolianty ve Vietnamu. A nebo se o jejich škodlivosti (reziduí) mnoho neví. Chtěl bych doufát, že v současné době jde vývoj pesticidů tou první cestou. Bohužel se v praxi prokazatelně objevují případy, kdy nová účinnější chemikálie vykazuje toxické vlastnosti vůči určité skupině organizmů a do prodeje se dostane. Vývoj chemikálií je rychlejší než průzkum jejich působení na člověka nebo jiné organizmy. Třeba karcinogenita by se musela posuzovat dlouhodobě a nejlépe v kombinaci s dalšími vlivy.
A proto , jak už jsem kdysi psal, používám postřiky v rámci principu předběžné opatrnosti - ovoce a zeleninu konzumovanou ze záhonu téměř nestříkám a když musím, aplikuji v době kdy nemají plody, nebo používám relativně neškodné postřiky (Vitisan, síra, měď, oleje ap.), u jádrovin a peckovin, kde bych nic nevypěstoval kvůli monilii nebo strupovitosti aplikuji s násobně prodlouženou OL, jádroviny například do června a dobrým pomocníkem jsou metodiky pro bezreziduální nebo nízkoreziduální produkci (pro dětskou výživu), které přímo stanovily, které postřiky nelze aplikovat například po odkvětu jabloní apod. Daník

Souhlasím s Vámi.
Kdysi jsem se bavil se sadařem ze středních Čech, který ošetřoval podle metodik - jablka šla na výrobu dětské výživy. Věděl podle nich, co a čím, kdy a do kdy ošetřovat. Vzorky na rozbory zasílal do laboratoří v Itálii, kde hodnotili přes 400(!) látek. Jak jediná byla byť i mírně nadlimitní nic nebylo vykoupeno. Ty rozbory v té době stály několik desítek tisíc korun.

[vysloužil]

Já vnímám OL jako dobu, po kterou bychom plodiny neměli sklízet. V případě nulové OL to samozřejmě neznamená, že daná látka se okamžitě odbourává, nýbrž že neškodí při konzumaci.

Ja vnímám OL jako dobu, po kterou bychom plodiny neměli sklízet???
A dôvod? Po uplynutí OL je to už bezpečné?
Už je plodina "čistá" ako pred postrekom?
Napríklad, pri 7 dňovej OL je na siedmy deň ošetrovaná plodina na konzumáciu škodlivá a na ôsmy deň je už bezpečná?
Tomuto niekto verí?
Skúmal niekto vplyv reziduí v plodinách na zdravie človeka? (hlavne z dlhodobého hľadiska)

Je šokujúce koľko ľudí (aj mladých) má onkologické ochorenia.
Mäso je plné antibiotík, rastových hormónov a ktovie čoho ešte... Zelenina nezriedka obsahuje zbytky postrekov, nezriedka používaných aj na predĺženie skladovateľnosti.
Myslíte si, že konzumácia takéhoto mäsa a zeleniny je bezpečná?

To už jsme se ocitly ve filozofující rovině. Mám pocit, že nejvíc hlasů o růstových hormonech a antibioticích v mase je slyšet od lidí, kteří se v živočišné produkci ani v laboratoři nikdy nepohybovali (což nemusí být Váš případ).
Jen malý pohled do lékařských statistik ČR:
1. Lidé ve městech nad 50 000 obyvatel se dožívají v průměru delšího věku než na venkově s čisčím ovzduším a větším samozásobením potravinami. To samozřejmě nemusí souvíset jen s jídlem, taky vyšším vzděláním, dostupností lékařské péče, atd.
2. Není rozdíl mezi výskytem onkologických onemocnění v závislosti na velikosti sídel. Dokonce ve velkých městech je onkologických nemocí méně, ale rozdíl není statisticky významný, navíc může souviset s různým přístupem k prevenci.

Pak je tu taky přístup některých pěstitelů, kteří používají metody, jaké by si někdo těžko dovolil ve velkovýrobě. Viz perly na starém fóru:

Chrobák požiera slivky
host - 82.69 (?)
11.7.2023 12:21
sa všetci neposerte s tou ekologiou. Ja napr. strikam proti voškam preventivne s karate hned po vyraseni novych listov, aj ked tam este vosky nie su, a vdaka postreku ani nebudu.

[Neregistrovaný]

A co tak spomenut ochorenia pohyboveho aparatu prudky narast rozpadavajuce sa kolena bedrove klby atd.to vsetko ma na svedomi chemizacia potravin!

[vysloužil]

A co tak spomenut ochorenia pohyboveho aparatu prudky narast rozpadavajuce sa kolena bedrove klby atd.to vsetko ma na svedomi chemizacia potravin!

Rozpadávající se klouby (např. Perthesova choroba kyčle) byla v minulosti četnější než dnes, Scheuermannů je zhruba pořád stejně. Příčinou poruch pohybového aparátu jsou nedostatek pohybu, jednostranné zatěžování, obezita.
O chemizaci potravin jako příčině jsem neslyšel. To jste někde četl? (Nemyslím řetězové e-maily).