zahrada.online

Mám takový pocit, že terra preta bude i v ČR. Na jednu stranu je to katastrofa. Na druhou stranu někteří odborníci tvrdí, že to z dlouhodobého hlediska přírodě neublíží. Snad se dočkáme okamžiku, kdy budou ohněm zasažené plochy zrekultivovány. Asi by to chtělo zakládat jednotlivé nové sektory s oddělenými pásy, které nedovolí šíření požáru. Některé země už s tím mají určité zkušenosti. Podepsal se na tom i kůrovec a nedočištěné lesy po kůrovcové kalamitě.

Zaujimavý článok o vzniku terra preta
https://biom.cz/cz/odborne-clanky/terra ... cerne-zeme

Už dlhšiu dobu sledujem tému biouhlia na zrúrodnenie pôdy. Biouhlie ( Biochar) funguje ako organická špongia, ktorá zadržiava vodu, živiny a poskytuje priaznivé podmienky pre baktérie. Životnosť presne nevieme, no vieme, že pri archeologických vykopávkach sa často nájdu uhlíky z ohnísk 20 tis rokov starých.

Biouhlie sa vyrába najčastejdie v kon-tiki peciach, prípadne v nejakom plechovom sude alebo aj v hlbšej jame.

Ja zatiaľ neaplikujem ( aj keby som chcel) pretože neviem dohľadať odpoveď ohľadom aromatický uhľovodíkov. Vraj by pri vyššej teplote nemali vzniknuť. Ak by v domácich podmienkach aj vznikli, za aký čas sa dostanú z pôdy som nenašiel odpoveď.
Rozne aromaticke uhlovodíky maju rôzny čas rozkladu, pri niektorých to trvá aj viac než 2 roky. Koľko trvá rozklad v pôde. Je to viac / menej? Resp. Kolko ich treba odvetrať, aby boli bezpečné?

charles91 napísal: ↑

10 Dec 2023, 00:13

Ja zatiaľ neaplikujem ( aj keby som chcel) pretože neviem dohľadať odpoveď ohľadom aromatický uhľovodíkov. Vraj by pri vyššej teplote nemali vzniknuť. Ak by v domácich podmienkach aj vznikli, za aký čas sa dostanú z pôdy som nenašiel odpoveď.
Rozne aromaticke uhlovodíky maju rôzny čas rozkladu, pri niektorých to trvá aj viac než 2 roky. Koľko trvá rozklad v pôde. Je to viac / menej? Resp. Kolko ich treba odvetrať, aby boli bezpečné?

Arenofobie je možná horší než areny (aromatické uhlovodíky) samotné. Informace o rozkladu arenů jsou pro mě zbytečné, protože monocyklické areny (benzen, toluen...) těkají a dicyklické (naftalen...) sublimují. Biouhel obsahuje samozřejmě i polycyklické areny a jiné 3D makromolekuly, které katalyzují (urychlují) biochemické reakce pomocí svých π elektronů. Podobně působící látky však v našich podmínkách vznikají i při silnějším přemrznutí organických látek v půdě. Takže důsledné napodobování situace v tropech u nás nemá takový význam.

Závěr: kdybych měl nadbytek biouhlu, budu ho přidávat zejména k mladým neplodícím stromům. Na zeleninu první trati volím hnůj a kompost.

Při výrobě dřevěného uhlí pyrolýzou vzniká plyn s vysokým zastoupením oxidu uhelnatého - něco jako svítiplyn z uhlí. Když to uhlí bude vyrábět nějaká sofistikovaná pec, která ten plyn zachytí a využije, proč ne. V domácích podmínkách výroby biouhlu z toho bude spousta čmoudu, jedovatých látek, o uhlíkové stopě nemluvě.

vysloužil napísal: ↑

10 Dec 2023, 09:18

Při výrobě dřevěného uhlí pyrolýzou vzniká plyn s vysokým zastoupením oxidu uhelnatého - něco jako svítiplyn z uhlí. Když to uhlí bude vyrábět nějaká sofistikovaná pec, která ten plyn zachytí a využije, proč ne. V domácích podmínkách výroby biouhlu z toho bude spousta čmoudu, jedovatých látek, o uhlíkové stopě nemluvě.

S tým CO je to zaujimavý postreh. Nad tým som neuvažoval. Ale pokial viem, CO je v atmosfere je nestabilný, relatívne rýchlo sa mení na CO2.
Aké ine látky mate na mysli ?

Ak sa bavíme o uhlikovej stope, je tam pozitívny vplyv. Spalovaný uhlik vznika fotosyntézou z ovzdušia, a naspäť sa ho uvolní cca 1/3. Zvyšný uhlik sa stabilizuje na dlhé obdobie. Inak povedané, časť uhlíka sa z atmosféry dostane do pôdy.
Skôr mi ide o aromatické uhlovodíky, ktoré vznikaju na zaciatku, kým dojde k teplote nad 350 st, a na konci, kedy sa to vyhasí vodou, a casť uhľovodíkov nestihne zhorieť. Ako dlho trvá, kym dôjde k ich rozpadu.

Edit: gramaticka chyba opravena

charles91 napísal: ↑

10 Dec 2023, 10:34

vysloužil napísal: ↑

10 Dec 2023, 09:18

Při výrobě dřevěného uhlí pyrolýzou vzniká plyn s vysokým zastoupením oxidu uhelnatého - něco jako svítiplyn z uhlí. Když to uhlí bude vyrábět nějaká sofistikovaná pec, která ten plyn zachytí a využije, proč ne. V domácích podmínkách výroby biouhlu z toho bude spousta čmoudu, jedovatých látek, o uhlíkové stopě nemluvě.

S tým CO je to zaujimavý postreh. Nad tým som neuvažoval. Ale pokial viem, CO je v atmosfere je nestabilný, relatívne rýchlo sa mení na CO2.
Aké ine látky mate na mysli ?

Ak sa bavíme o uhlikovej stope, je tam pozitívny vplyv. Spalovaný uhlik vznika fotosyntézou z ovzdušia, a naspäť sa ho uvolný cca 1/3. Zvyšný uhlik sa stabilizuje na dlhé obdobie. Inak povedané, časť uhlíka sa z atmosféry dostane do pôdy.
Skôr mi ide o aromatické uhlovodíky, ktoré vznikaju na zaciatku, kým dojde k teplote nad 350 st, a na konci, kedy sa to vyhasí vodou, a casť uhľovodíkov nestihne zhorieť. Ako dlho trvá, kym dôjde k ich rozpadu.

Při pyrolýze vzniká kromě dřevěného uhlí (resp. koksu) a plynu taky dehet, který se v plynárnách a koksárnách izoloval zvlášť. Nevím, ale nemyslím si, že dehet vzniká jen na začátku a konci procesu. Ten je směsí spousty uhlovodíků, z nichž mnohé jsou škodlivé a kancerogenní. Při domácí výrobě jich část zůstane v pevném podílu, část odejde s dýmem. Při uzení masa to tolerujeme, ta chuť za nějaké ty škodliviny stojí, ovšem u vylepšování půdy je to na zvážení.

Myslím, že na nic nového nepřijdeme. Takže tato diskuse nás příliš neobohatí.
Jen bych chtěl doplnit, že v dehtu samozřejmě nejsou jen uhlovodíky, ale i jiné organické látky (fenoly, kresoly...). Některé mají i silné desinfekční i léčivé účinky, ale samozřejmě se významná škodlivost vyloučit nedá ani v malých koncentracích v biouhlu.

Vdaka za objasnenie. A tam vlastne som mieril otázkou, na ktorú chcem prísť. Za aký čas sa tie negatívne látky rozpadnú. Keď som čítal jednu štúdiu na monitorovanie aromatických uhľovodíkov všeobecne, rozpad bol radovo od dní až po 3 roky.
Snažím sa prísť na to, či po odležaní uhlie jednoducho bude " neškodné" .

charles91 napísal: ↑

10 Dec 2023, 12:18

Vdaka za objasnenie. A tam vlastne som mieril otázkou, na ktorú chcem prísť. Za aký čas sa tie negatívne látky rozpadnú. Keď som čítal jednu štúdiu na monitorovanie aromatických uhľovodíkov všeobecne, rozpad bol radovo od dní až po 3 roky.
Snažím sa prísť na to, či po odležaní uhlie jednoducho bude " neškodné" .

Nevím, jakým procesem a na jaké látky se chemikálie dehtu rozpadají. V minulosti se z dehtu (původem z uhlí) vyrábělo karbolineum. To mělo skvělé konzervační účinky na dřevo, ale taky výraznou škodlivost na zdraví (kancerogenitu) i na životní prostředí. Staré impregnované železniční pražce je dnes zakázáno i pálit. I když dřevní dehet není totéž, nemyslím si, že by se jeho složky samy od sebe rozpadaly v řádu dní nebo měsíců.
Dehet býval - a asi i dodnes je - součástí některých léčiv (např. oblíbený Višněvského balzám). Je to s ním podobné jako s radioaktivním zářením. Dokáže léčit, ale i ublížit.

V té pevné složce bych se organiky nebál - termické zpracování je dobře "ničí" (rozloží se) a dají se ovlivnit různou teplotou, tlakem, dobou procesu. Horší jsou těžké kovy. Kvalitu biocharu/hydrocharu je prakticky nemožné uhlídat (ve smyslu nějaké standardizace) a vždy se výsledný produkt bude více či méně lišit.