zahrada.online

Terra preta znamená v portugalštině černá půda. V tropických oblastech jde o zeminu zúrodněnou přídavkem uhlíkatých látek vznikajících při spalování biomasy při nižších teplotách. Tyto látky s vysokým obsahem uhlíku jsou tvořeny sloučeninami, které katalyzují mnohé biochemické procesy spojené s růstem rostlin. V kontinentální oblasti mírného pásma vznikají obdobné užitečné látky i po silnějším přemrznutím vyzrálého kompostu a další biomasy obsažené v zemině. Nicméně, primitivní dodávání zuhelnatělé biomasy vypalováním se provádí dodnes, přestože to přináší i mnohé negativní jevy (požáry, hubení hmyzu a půdních bakterií). Vypalování, které vídám v těchto týdnech je vlastně zakázané. Jeho účelem je však kromě zúrodnění půdy likvidace plevelů, náletových dřevin a semen. Místní zahrádkáři ani nekompostují. Usuší plevel a spálí ho. V suchém létě je kompostování téměř nemožné, ale spalovací postupy se mi nelíbí stejně jako nadměrné používání herbicidů mezi jedlými plodinami. Setkáváte se taky s vypalováním?

Dnes už naštěstí minimálně. Navíc první, co se na spálené půdě uchytí (nebo dokonce přežije) jsou právě invazivní náletové dřeviny.
Nejsem si jistý, jestli právě uhlíkaté látky jsou tolik potřebné, když je každá rostlina dokáže získat ze vzduchu fotosyntézou. Nehledě na to, že většina uhlíku spalováním uteče do vzduchu ve formě CO2 a CO.

Casto v rôznych diskusiach na FB rezonuje téma biouhlia. Na starom fore bolo k tomu viacej názorov. Ja som to sem tam do kompostu pridal, no teraz to už nerobím. Zaujimal by ma obsah aromatických uhľovodíkov, ktoré pri výrobe biouhlia vznikajú.

Aký je Váš názor na biouhlie ?

Jestli se jedná o biouhel (biochar), tak tento organický materiál je poměrně rozmanitý na základě toho z čeho a jakou metodou se vyrábí (hydrochary, pyrochary, různá teplota a tlak). Mám zkušenost s biouhlem z kalů ČOV, z digestátu z BPS, z papírenských kalů, spec. rostlin. Je to možný způsob jak zpracovávat množství výše uvedených (nejen) materiálů, které mají problematické využití a dostat organickou hmotu do půdy.

Touto dobou je velkoplošné vypalování (ač zakázané) na Balkáně poměrně časté. Nejde však o další zúrodnění černozemě, ale o úklid. Abych se přiznal, včera jsem na zahradě vypálil menší elipsu, na níž jsem měl větve a trní.

Mimmo, Vam sa nechcelo upratovat? Velakrat ked sa mi nechcelo upratovat doma, ma napadlo, ze zemetrasenie alebo poziar by bolo riesenie

Ne, to moje "požářiště" má jen asi metr. Ale drtič mi nefunguje a kamna nemám. Přece to nebudu dávat do popelnic když stejně potřebuji dřevný popel k meruňkám.
A už jsem zase něco prostříhal. Takže to po zaschnutí budu muset nějak zlikvidovat. Třeba až budu zase topit pod kvetoucími stromy.

Tak to vždycky začíná a do rána může být celé pole černé. Oheň bohužel vezme s sebou na věčnost i řadu živočichů, kteří v zimě neumějí běhat jako zajíc (kukly motýlů a brouků, čmeláky, divoké včely, spící ještěrky, žáby aj.). Samozřejmě padnou i škůdci a plevely, ale takovéto plošné opatření je velmi špatné a zakázané. V tuto dobu naštěstí nehnízdí ptáci a zajíci.

Není to důležité, ale trochu bych se zastavil u toho zajíce. Pro ČR se uvádí možnost pozorovat říji, honcování, už kolem poloviny prosince. Průměrná březost se uvádí nejčastěji 42 dnů. Je široce známé slovo březňák (teď nemyslím pivo), to je zajíc narozený v březnu (asi všude). V teplejších oblastech a teplejších zimách je možné pozorovat rozmnožování zajíců dříve. Proto si myslím, že v BG už nyní malí zajíci asi budou. JG

Asi i proto tady vídám více lišek a jezevců než zajíců.