zahrada.online

Před pár léty jsem koupil pár keříků Titanie, (černý rybíz). A protože jsem měl takový zvyk vše před výsadbou brutálně ostříhat, většinou už ve školce m..j i kvůli transportu, tak jsem to udělal i s těmi keři. Ostatní nakupující byli z toho totálně v šoku. Na rozdíl od prodejce.
Odstřižené výhony, řízky, jsem pak dal zakořenit do PET láhví. Do směsi kompostu s běžnou zahradní zeminou. Ujalo se skoro všechno.
Píšu to hlavně jako nápad na ty PETky. A stejně jsem to tehdy na jaře udělal i s révou. Se stejným výsledkem.
*
Jako výhodu vidím to, že ta láhev je celkem vysoká, hodně oček, pupenů je v substrátu, dobře to tam tak prokoření a sázet se pak časem může vysazovat kdykoliv.
*
A teď mě nebijte!!! (Zdravotní problémy...).
To co jsem nerozdal, mám v těch láhvích pořád. Už asi 2-3 roky a pořád to žije. I když se tam začínají stěhovat kopřivy a ostružiník.

Zdravím, petky jako celé? Pruty zasazené do hrdla a petka plná hlíny? Nebo ustřižená jako "květináč"?

Saša

Bez hrdla, ustřižené.

Já bych jen zmínil velkou nevýhodu, proč raději vše dávám zakořenit či semena vzejít do země místo do PET - vyžadují velkou péči, pravidelné zalívání. To je pak problém hlavně s dovolenou přes léto. V zemi je přeci jen šance, že zaprší a že to úplně nevyschne, když před odjezdem pořádně zem proliju. Ale to je na možnostech každého, PET je výhodná v tom, že se s tím dobře manipuluje.
V PETkách mám jen řízky fíkovníků a semenáčky asimin, ostatní to stejně dobře zvládne i v zemi.

Ano, volná půda udrží při životě i rostliny, o které se nemůžeme starat. Pokud budu mít mnohaměsíční dovolenou, asi to taky vyklopím někde u plotu.

Myslím, že v PETce se vlhkost udrží dost dlouho. Díky poměru výšky k průměru, (ploše která vysychá).
Ale o to mi nešlo. Hlavně jsem chtěl aby se vytvořil kořenový bal. A taky jsem měl někdy v širokých nádobách problém s plísněmi.
Edit:
Vrch jsem zasypával dřevěnými pilinami. Kvůli plevelům. Aby tak snadno ze substrátu neprorostly.

Ještě bych chtěl k řízkování doplnit určité zkušenosti s metodou, která je napůl roubování a napůl řízkování. Když mám strach, že se mi řízky angreštů nechytnou, naroubuji kopulací několik z nich na dříve založený řízek snadno zakořeňující rostliny (např. černý rybíz nebo josta). Zakořeněné pomocné rostliny pak dlouho vyživují angreštový roub než sám zakoření. Letos jsem však na angrešty použil stimulátor a vypadá to, že se chytnou i ty neroubované.

Jsem zastáncem hřížení. Když je to možné, je lepší hřížit. Vývoj hříženců je mnohem rychlejší. Přikládám fotky loni sázených hříženců angreštů.
(Taky mám „pískoviště“ kde zakořeňuji řízky, pěstuji semenáčky, štěpuji atd.) JG

Hřížení je určitě nejlepší a u angreštů snad jediný opravdu spolehlivý způsob rozmnožení. Jenže mnoho angreštů je ve stromkovém tvaru a tam je to problém.

vysloužil napísal: ↑

12 Apr 2020, 13:07

Hřížení je určitě nejlepší a u angreštů snad jediný opravdu spolehlivý způsob rozmnožení. Jenže mnoho angreštů je ve stromkovém tvaru a tam je to problém.

Možná málo využíváme vzdušného hřížení. Některé dřeviny jsou k tomu vhodné. Viděl jsem to hlavně u citrusů, ale asi by se to dalo provádět u mnoha dalších rostlin.