Roubování ořechů

[vysloužil]

Znal jsem člověka, který dosáh na nejvyšší vědecký titul a jehož vášní byly jazyky, kterých ovládal slovem i písmem celou řadu a protože ve svém okolí nenacházel lidi se kterými by si mohl cizojazyčně pomeldovat, tak začal dělat překlady a protože Zdeněk, postrádal kšeftařské gebíry, tak ho využíval v tomto směru kde kdo. Přesto to dělal rád a zadarmo, protože jen tak se mohl udržet na dosažené úrovni. A nebýt takových, tak jsme pořád ještě lovci, sběratélé a lozíme po stromech a nejoblíbenějším nástrojem by byl řádný kyj

Zajímavá úvaha, a částečně jí rozumím. Ale ne úplně:
1. Člověk, který dosáhl na nejvyšší vědecký titul (PhD, CSc, Doc., Prof., DrSc ) jej nezískal jen tak. Obhájit habilitační práci, velkej doktorát, přednášet a publikovat, to nejde samo od sebe, dá to hodně námahy.
2. Vědecké tituly, jsou ceněné, zejména pokud pracujete v akademické sféře, promítají se i do platů. Úplně zadarmo to není.
3. Že jsme slezli ze stromů a přestali používat kyj, za to může zejména lidská lenost. Od nepaměti jsme se snažili si práci (pohyb, potravu, pobyt) ulehčit, to byla hlavní páka pokroku.
Učit se štěpovat ořešáky jen proto abych to uměl, ale sazenice nijak nevyužil, mě tolik neláká. Taky to zabere nějaké místo a to bych rád využil účelněji.

[Mimmo]

Existuje mnoho vyzkoušených návodů a videí jak štěpovat nebo dokonce přeroubovat ořešáky. V teplých krajích to jde lépe, u nás se sazenice přihřívají v místě srůstu. Někde naopak nechávají rouby v chladničce a pak štěpují venku (v mrazáku prý roub uhyne). Taky žádný ořešák nepotřebuji a nemohu si vše vyzkoušet. Uvažoval jsem o tom, když chtěl kamarád rozšířit svůj sad na Balkáně s 500 mladými ořešáky na dvojnásobek. Ale to už je pryč.
Jedna metoda mě však zaujala. Roubování a očkování do morušové podnože. Možná vyzkouším na jedné větvi pomocí roubu z ledničky a dám vědět.
https://www.youtube.com/watch?v=Oy3wZQqiAeA

[Mimmo]

...Jedna metoda mě však zaujala. Roubování a očkování do morušové podnože...

Což o to. Vyzkoušet si to můžete, protože vám v tom nikdo nemůže bránit. Roubovat lze na sebe rostliny stejného, nebo velmi příbuzného rodu. Zkuste roubovat jabko na trnku, nebo opačně, určitě to nepůjde.

Samozřejmě, mladý odborník řekne, že roubovat nepříbuzné rostliny, navíc s odlišným počtem chromozómů (32/28), je nemožné. Ale ten, kdo to běžně dělá, to nenazývá roubováním, ale "chimérismem". Chimérismů je u rostlin mnoho forem. V našem oblíbeném supermarketu teď prodávají chiméry kaktusů odlišných druhů, z nichž ten horní navíc nemá chlorofyl. Ze zahrady však znám z chimér jen houbu na starém stromě nebo jmelí na jabloni. Možnost srůstu moruše a ořešáku do chiméry jsem netestoval, ale těch semenáčků moruší, co jsem v posledních letech bez užitku vysekal, bylo hodně. Toš tak.

[Neregistrovaný]

Ak by sa to náhodou aj podarilo, otázne je ako dlho to vydrží.
Raz ma jeden starší pán presviedčal, že štepí hrušky na jabloňové semenáče. Z dôvodu nedostatku hruškových semenáčov, jabloňových bolo pod lesom dosť.
Tak som to skúsil. Ono sa to aj pekne ujalo, prvý rok boli prírastky pol metra. Druhý rok už len 5 centimetrov a tretí rok tá hrušková naštepená časť uschla.
Naopak jablone naštepené na hruške som videl aj staršie kusy, aj to pekne rodilo.
No orech na moruši, to mi už príde riadne ujeté. Ale čo nevyskúšaš, neodsudzuj. R.

[Mimmo]

Když už jsme u toho spojování velmi odlišných těles: právě teď koukám z okna na zahradu a vidím konjunkci Jupiteru s Venuší. A to jsem krátkozraký a nemám nasazené brejle. Vypadá to, že se za chvíli spojí, ale jsou od sebe neskutečně daleko. Půl úhlového stupně je však pro mě skoro splynutí.
Bude to ještě chvíli vidět i z okna na západní straně oblohy. Běžte se podívat.

[ariadna30]

Když už jsme u toho spojování velmi odlišných těles: právě teď koukám z okna na zahradu a vidím konjunkci Jupiteru s Venuší. A to jsem krátkozraký a nemám nasazené brejle. Vypadá to, že se za chvíli spojí, ale jsou od sebe neskutečně daleko. Půl úhlového stupně je však pro mě skoro splynutí.
Bude to ještě chvíli vidět i z okna na západní straně oblohy. Běžte se podívat.

Fiha celkom som na to zabudla. Dobry tip

[Mimmo]

Ve čtvrtek byly ještě blízko sebe, ale v pátek už byly od sebe dost daleko.

[ariadna30]

Když už jsme u toho spojování velmi odlišných těles: právě teď koukám z okna na zahradu a vidím konjunkci Jupiteru s Venuší. A to jsem krátkozraký a nemám nasazené brejle. Vypadá to, že se za chvíli spojí, ale jsou od sebe neskutečně daleko. Půl úhlového stupně je však pro mě skoro splynutí.
Bude to ještě chvíli vidět i z okna na západní straně oblohy. Běžte se podívat.

Fiha celkom som na to zabudla. Dobry tip

No, zeptám se - co má konjukce Jupiteru a Venuše, společného s roubováním ořešáku? Zlepší to nějak ujímavost? Či v případě ujmutí budou mít ořechy hmotnost 100gr a tučnost 80%.

Nema to s tym nic spolocne Akurat sme si to spojili na zaklade nepriamej suvislosti spajania odlisnych telies. Inymi slovami sme na chvilu trochu odbocili od temy.

[M.H]

Tak z 8 roubovanců nakonec roste polovina. Přesazeno do květináčů a půjdou ven na krytou terasu, silnější mrazy by už neměly být. V teple už dál zůstat nemůžou, rostou velice rychle, ve sklepě je zase nedostatek světla. No jo, hlavou proti zdi, však co by se mohlo stát?

Ještě jedno vylepšení by tu bylo, které by zlepšilo ujímavost a velmi zjednodušilo manipulaci, vysadit ořech rovnou do květináče natrvalo, nemusel by se před roubováním přesazovat, ale zase jak by se mu to líbilo - tvoří převážně kůlový kořen který v první sezoně dosáhne hloubky i 1m.

A jak se dělají kontejnerované (květináčové) stromky v zahradnictvi, předpokládám že semenáče např. broskvoní nejprve pěstují v půdě, pak je vyryjí zakrátí kořeny, přitom hned v ruce naočkují nebo naroubují a následně přesadí do květináčů. Nebo sadí i rovnou pecky od počátku do květináčů?

[Mimmo]

Gratuluji. Mezi námi amatéry jste asi nejúspěšnějším štěpařem ořešáků