Roubování ořechů

[Hawkeye]

... pokračovanie ... H.

[M.H]

Uvidím kolik se letos příjme - je to napínavé

Pokud se ujmou, to je všechny nasadíte na zahradu? Jaké odrůdy štěpujete?

Na zahradu se nevejdou Půjdou vysadit někde volně. Pokud se rouby přijmou, ještě 1-2 roky potrvá než naroste stromek. Roubuju několik odrůd, 2 jsou původem z roubovaných stromů, název odrůdy nevím. Další odrůdy jsem vytipoval místní z dosluhujících stromů, které nejsou roubované, ale ořechy mají kvalitu jako odrůdové - jsou střední až velké, dobře louskatelné i skladovatelné, z jádra musí jít dostat minimálně jedna neporušená půlka.

[vysloužil]

Taky občas vysazuju přebytečné stromky do přírody - většinou tam, kde ve stromořadí u polních cest či ve starých sadech nějaké uhynou. I pár ořešáků jsem vysadil. Vždycky to byly semenáče a až na výjimky náhodně vyrostlé. Důvody byly dva. Jednak proto, že štěpování ořešáků neovládám (nedařilo se). Druhým důvodem bylo očekávání, že by ze semenáče mohla vzniknout nějaká nadějná odrůda a mimo zahradu nebude neúspěch škoda místa. Ostatně většina u nás pěstovaných kultivarů vznikla náhodně - někde byl nalezený semenáč s výjimečně kvalitními plody.

[M.H]

Hawkeye

Pěkné srovnání metod
Akorát vylučovací metodou pro naroubování 1, 2, 5 semenáčů bez vybavení odpadá většina způsobů.

[M.H]

Taky občas vysazuju přebytečné stromky do přírody - většinou tam, kde ve stromořadí u polních cest či ve starých sadech nějaké uhynou. I pár ořešáků jsem vysadil. Vždycky to byly semenáče a až na výjimky náhodně vyrostlé. Důvody byly dva. Jednak proto, že štěpování ořešáků neovládám (nedařilo se). Druhým důvodem bylo očekávání, že by ze semenáče mohla vzniknout nějaká nadějná odrůda a mimo zahradu nebude neúspěch škoda místa. Ostatně většina u nás pěstovaných kultivarů vznikla náhodně - někde byl nalezený semenáč s výjimečně kvalitními plody.

Někde jsem pochytil dobrou fintu, ale je to vhodné jen pro štěpování vysoko na kmínku. Nechá se růst naroubovaná odrůda a pod místem štěpení z podnože se nechá růst jeden slabší výhon který by měl ukázat plody. V teplých oblastech kde stromy spolehlivě plodí by mohlo takové testování fungovat, vlk se nažral a koza zůstala celá.

[vysloužil]

Taky občas vysazuju přebytečné stromky do přírody - většinou tam, kde ve stromořadí u polních cest či ve starých sadech nějaké uhynou. I pár ořešáků jsem vysadil. Vždycky to byly semenáče a až na výjimky náhodně vyrostlé. Důvody byly dva. Jednak proto, že štěpování ořešáků neovládám (nedařilo se). Druhým důvodem bylo očekávání, že by ze semenáče mohla vzniknout nějaká nadějná odrůda a mimo zahradu nebude neúspěch škoda místa. Ostatně většina u nás pěstovaných kultivarů vznikla náhodně - někde byl nalezený semenáč s výjimečně kvalitními plody.

Někde jsem pochytil dobrou fintu, ale je to vhodné jen pro štěpování vysoko na kmínku. Nechá se růst naroubovaná odrůda a pod místem štěpení z podnože se nechá růst jeden slabší výhon který by měl ukázat plody. V teplých oblastech kde stromy spolehlivě plodí by mohlo takové testování fungovat, vlk se nažral a koza zůstala celá.

Nevím, jestli ta finta bude fungovat. Přiznám se, že ořešák štěpovaný vysoko na kmínku jsem neviděl, ale možná jsou. Druhý problém je, že ořešáky nebývají vždy štěpovány na náhodné semenáče Juglans regia, nýbrž na J. nigra, ailantifolia, aj.

[M.H]

Taky občas vysazuju přebytečné stromky do přírody - většinou tam, kde ve stromořadí u polních cest či ve starých sadech nějaké uhynou. I pár ořešáků jsem vysadil. Vždycky to byly semenáče a až na výjimky náhodně vyrostlé. Důvody byly dva. Jednak proto, že štěpování ořešáků neovládám (nedařilo se). Druhým důvodem bylo očekávání, že by ze semenáče mohla vzniknout nějaká nadějná odrůda a mimo zahradu nebude neúspěch škoda místa. Ostatně většina u nás pěstovaných kultivarů vznikla náhodně - někde byl nalezený semenáč s výjimečně kvalitními plody.

Někde jsem pochytil dobrou fintu, ale je to vhodné jen pro štěpování vysoko na kmínku. Nechá se růst naroubovaná odrůda a pod místem štěpení z podnože se nechá růst jeden slabší výhon který by měl ukázat plody. V teplých oblastech kde stromy spolehlivě plodí by mohlo takové testování fungovat, vlk se nažral a koza zůstala celá.

Nevím, jestli ta finta bude fungovat. Přiznám se, že ořešák štěpovaný vysoko na kmínku jsem neviděl, ale možná jsou. Druhý problém je, že ořešáky nebývají vždy štěpovány na náhodné semenáče Juglans regia, nýbrž na J. nigra, ailantifolia, aj.

Konkrétně ořešák roubovaný aspoň metr vysoko by byl jen případ přeroubování ořešáku už narostlého na místě původem z ořecha. Moc nevěřím že se ořešáky roubované venku přijmou, u mě je na jaře zima, žádných stabilních 15-20°C jak je vyžadováno pro roubování venku. V teplých vinohradních oblastech kde jsou i teplé noci by venkovní roubování mohlo jít.

Obecně ta finta byla myšlena pro všechny ovocné druhy, nejčastěji asi broskvoňová podnož z pecky nebo meruňková podnož z pecky - u meruňky jsem to zkusil - využil jsem jednu větévku z podnože pod místem štěpení v 1m, přirozeně ta spodní přistíněná větev zakrní, ale na porovnání doby kvetení/mrazuodolnosi to stačí, když dozraje i vzorek plodu a bude chuťově taky dobrý tak se odrůda ,, z pecky" může přeroubovat.

[přasličák]

Trochu (alebo dosť ) teórie k téme vegetatívneho množenia orechov. H.

Díky Hawkeye za zajímavé články. V sezóně budu mít tedy co zkoušet. U mne nemám možnost vyrýt samovolné semenáčky ořechu. Takže na jaře něco zkusím vysít. Ty návody s roubováním narašených podnoži v kontejnerech jsou zajímavé. Rovněž bych zřejmně zkusil i to roubování v ruce a jejich umístění ve vlhkých pilinách. Snad by šlo využít teplo v kotelně, kde mám kotel na UT. Je tam poměrně stálá teplota přes celou topnou sezónu. K sobě si ořech vysazovat již nemýním. Mám jeden Mars a pomalu nevím co s úrodou. Ale po okolí do krajiny by se vysadit nějaké zajímavé roubovance určitě šikly. Něco kolem roste, ale ještě jsem nenašel něco srovnatelného s Marsem. A všechno to jsou křapáče.

[Ambrož]

Konkrétně ořešák roubovaný aspoň metr vysoko by byl jen případ přeroubování ořešáku už narostlého na místě původem z ořecha. Moc nevěřím že se ořešáky roubované venku přijmou, u mě je na jaře zima, žádných stabilních 15-20°C jak je vyžadováno pro roubování venku. V teplých vinohradních oblastech kde jsou i teplé noci by venkovní roubování mohlo jít.

Obecně ta finta byla myšlena pro všechny ovocné druhy, nejčastěji asi broskvoňová podnož z pecky nebo meruňková podnož z pecky - u meruňky jsem to zkusil - využil jsem jednu větévku z podnože pod místem štěpení v 1m, přirozeně ta spodní přistíněná větev zakrní, ale na porovnání doby kvetení/mrazuodolnosi to stačí, když dozraje i vzorek plodu a bude chuťově taky dobrý tak se odrůda ,, z pecky" může přeroubovat.
[/quote]


K ořešákům. Bez jakýchkoliv znalostí, týkajících se vegetativního rozmnožování ořešáku, jsem toto zkoušel mnoho let. Takže toto je důvodem, k tomu, abych nevěřil báchorkám o bezproblémovém vegetativním rozmnožování. Mně se to podařilo jednou, prstencovým očkováním. Přičítám to mimořádným klimatickým podmínkám tehdejšího srpna a mimořádné péči o tento očkovanec až do odchodu zmrzlých příští rok.
K obecné fintě.I z pecky, či semene, můžete mít strom, který může dávat kvalitní ovoce.Finta spočívá ve výběru semáče, který může skýtat lepší ovoce, než matečný strom, známé odrůdy. Rozdíl bude, akorát v metodě. Šlechtitel, který prahne po nové odrůdě, má velmi mnoho práce s evdencí a kastrací květů. My toto vynecháme, ale provedeme výběr semenáčků, kterých si podle možností můžeme pořídit třeba i tisíce. Výběr spočívá v tom, že si ponecháme jen semenáčky, které budou mít široký lesklý list s parádním ozubením v první třetině délky listu. Vše ostatní nemilosrdně zlikvidujeme. Počkáme si až zaplodí a tady provedeme druhý výběr. Může se stát, že narazíte na něco mimořádného, co vás potěší a můžete použít k vegetativnímu rozmnožování. Jako novou odrůdu vám to však nikdo neuzná, ale ten hřejivý pocit, že se vám něco takového podařilo, je k nezaplacení

[Jirka61]

Pane Ambroži, proč mají být listy ořešáku ozubené? Nepletete si to s jeřábem moravským sladkoplodým? J.