Rašení

M.H
Príspevky: 1719
Dátum registrácie: 19 Jan 2021, 13:56
Bydlisko: 250mnm/severovýchod

Rašení

21 Apr 2021, 19:07

Velkopavlovická mi v zimě vymrzá v pupenech když je pod cca -12°C a to je téměř každý rok. Čím větší mrazy, tím větší poškození, letos po -20°C většina květních i listových pupený namrzla tak, že doteď neupadla, ale už nepokračují v otvírání. Jedná se o tenké větvičky, které později uschnou a vezmou sebou i kus zdravé = mon. úžeh.

Nejde jen o mrazy v zimě, ale od února do března kdy se nalévají pupeny a strom se probouzí, citlivost k vymrzání stoupá a do toho v březnu kolem -10°C je běžně, podle mě dřevo namrzá a další 2 měsíce na to střídavě mrzne, sněží, prší. A pak v květnu se to projeví jako monilie, která může vesele hodovat.
Vycházel jsem z toho, že hrubší jednoleté větve prvotně napadány nejsou, protože mají vyšší mrazuodolnost.

Já si stejně myslím, že Španělsko, Řecko, Itálie odkud se vozí meruňky k nám, tam monili možná mají, ale nemá pořádně co napadnout, když tam nemrzne ani v zimě, natož na jaře.


Byli jste někdo tam v sadech a zjišťovali čím stříkají a proti čemu?

Jinak mon. úžeh pozoruji i v létě na nových výhonech např. celkem citlivé Bergeron, a je to tak týden poté, co nastane výrazný zvrat a začne fučet studený vlhký S nebo SZ vítr, poprchává, slunce nesvítí, to pozoruji a počítám dny a nakonec přesně dojde k uvadnutí - úžehu podle předpokladů.
M.H
Príspevky: 1719
Dátum registrácie: 19 Jan 2021, 13:56
Bydlisko: 250mnm/severovýchod

Rašení

21 Apr 2021, 19:21

U vás v BG bych i čekal, že to bude s moniliozovým úžehem podobné jako tady. V podstatě to jaro ještě v květu máte taky studené, mrazivé, deštivé.

V létě co jsem už před pár lety se díval SZ bulharsko kolem dunaje, tam vám měřili pořád kolem 40°C asi nejvíc z celé evropy. A teď se zeptám, dochází k moniliovému úžehu i v létě na bylinných výhonech jak jsem psal v předchozím příspěvku? Umíte srovnat s vysočinou?
Mimmo
Príspevky: 3081
Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 06:26
Bydlisko: VYSOČINA 500m a JM 250m.

Rašení

21 Apr 2021, 19:59

Nikde jsem nepozoroval moniliový úžeh meruněk na bylinných výhonech. Možná jsem se špatně díval nebo jsem o něco přišel. Moniliová hniloba to ano.
Trochu mám vazby ke Španělsku a ono to může být i tam podobné. Zahrádky se ve vnitrozemí vyskytují i v 1000m.n.m. a někdy tam i v květnu sněží. V nížinách ve vnitrozemí je zase strašné horko a bez silného zavlažování se tam nedá nic vypěstovat. Kolega si v Katalánsku stěžoval, že mu skoro každý rok vymrznou mandloně ještě v únoru...V přímořských oblastech je kolísání teplot velmi nízké. Zase tam nevymrznou škůdci, kteří tam mohou mít 6 generací oproti našim 2. To si nevyberete.
přasličák
Príspevky: 1553
Dátum registrácie: 14 Feb 2021, 07:31

Rašení

21 Apr 2021, 20:47

Tak se pokusím z mého pohledu odpovědět na smršť příspěvku k chemické ochraně teplomilných peckovin. Pro přítele M.H. Snažím se rovněž jako on pěstovat teplomilné peckoviny v údoli na seberu Moravy. Broskvoně celkem bez problému. Jednou za osm let je mrazivější zima a vymrznou květní pupeny. Ale jinak plodí pravidelně. Květy jsou odolnější k jarním mrazíkum, než u meruňky. Předpoikladem však je každoroční ochrana proti kadeřavosti , důkladný řez v době květu / plodnost je na loňských výhonech / a důsledné ošetření řezných ran.
S meruňkou je to horší. Ta se těžko adaptuje na tak hrozné podmínky, jako máme my. Pokud přijdou mrazy v době květu nebo malých plůdků, stromy u mně neplodí. Ještě jsem nepřišel na odrůdu meruňky, které by mrazy nevadily. Něco prý mají v Rusku. Pokud Česko Rusku vevyhlasí válku, snad to vyzkouším. A jak je to s moniliniovým úžehem, dříve spálou ? Přesně to vystihuje Miloš Vysloužil. Z mého čtyřicetiletého pozorování jsem přesvědčen, že za většinu úhynu meruňek u nás může moniliniový úžeh. Jeden rok usychají konce větviček, druhý jedna kostrová větev, třetí rok celý strom. S výpadky meruněk mají problémy i ovocnáři na jihu Moravy..
Roční úhyn 10 procent je prý norma. Jeden zajímavý postřeh. U nás ve městě ve vilové zástavbě jsem objevil strom meruňky, který mohl mít 50 roků. Zdravý, bez suchých větví. Pravidelně plodící, vyhřívala jej stěna domu / Tenkrát domy nebyly tepelně izolovány. / Podle podrůstání podnož byla myrobalán. Při diskusi s majitelem jsem se dozvěděl, že pecku vysel přímo na stanoviště. Takže strom má neporušený kůlový kořen a pravděpodobně ten způsobil daleko lepší přizpůsobilost na nevhodné podmínky. Je to třeba vyzkoušet, jestli by to nebylo řešení.
Pro přítele Ivana. První postřik dělám při rozvinutí samičího květu lísky měďnatým přípravkem, v mém případě Flowbrixem / tekutý /. Jako druhý jsem použil pětiprocentní Sulku / není v metodice od Ackermana uvedena / na základě dlouholetých zkušeností kamaráda Jaroslava Matejska. Volím teplý den, kdy síra likviduje i roztoče, preventivně potlačuje padlí a zdá se mi, že není tak lehce smývána deštěm, jako měď. Letošní divoký rok důkladně prověří , je li tento postup správný. / Sulkou postříkám i révu /. Sulka likviduje i porosty lišejníků na větvích ovocných stromů ve vlhkých lokalitách. / Obecně se tvrdí, že lišejník stromu nijak neškodí, s tím však tiše nesouhlasím /.
M.H
Príspevky: 1719
Dátum registrácie: 19 Jan 2021, 13:56
Bydlisko: 250mnm/severovýchod

Rašení

21 Apr 2021, 21:23

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/cesk ... omaci_misl

Nejchladnější duben za 80 let. A pak už jen tradiční,,v stodole ráj" a sklidíme zas jen řepu. :) a marhulky křupavé z kauflandu :thumbup:
Ivan Hlavatý
Príspevky: 4892
Dátum registrácie: 21 Mar 2020, 10:03

Rašení

22 Apr 2021, 08:06

přasličák napísal:
21 Apr 2021, 20:47
Pro přítele Ivana. První postřik dělám při rozvinutí samičího květu lísky měďnatým přípravkem, v mém případě Flowbrixem / tekutý /. Jako druhý jsem použil pětiprocentní Sulku / není v metodice od Ackermana uvedena / na základě dlouholetých zkušeností kamaráda Jaroslava Matejska. Volím teplý den, kdy síra likviduje i roztoče, preventivně potlačuje padlí a zdá se mi, že není tak lehce smývána deštěm, jako měď. Letošní divoký rok důkladně prověří , je li tento postup správný. /
Ďakujem za odpoveď. Robím to v podstate rovnako - prvý postrek meď, potom Sulka - toto dostanú všetky stromy. Robím aj predjarný postrek na báze repkového oleja. Broskyniam dávam ako org.fungicíd v druhom slede Prolectus. Marhuliam dávam Signum a potom Prolectus. Jadroviny pred a po kvitnutí fungicíd. Postup proti mére hruškovej je osobitnou kapitolou (nedávno som ho tu popísal, tam sú nutné akaricídy). Sulka je výborná, navyše síra nie je ani považovaná za "chémiu", ja dávam 4%-ný roztok. Odkedy aplikujem Sulku, nemám nález vlnovníkov (roztočov) na jadrovinách. IH
přasličák
Príspevky: 1553
Dátum registrácie: 14 Feb 2021, 07:31

Rašení

22 Apr 2021, 20:41

Děláme to prakticky stejně. Sulka je povolená v ekologickém zemědělství, i když v ČR je registrovaná jako hnojivo, ne fungicid. Rovněž ji používám prakticky na všechny ovocné stromy a keře brzy na jaře. Bezesporu má akaricidní účinek. U nás asi 15 let je rozšířen vlnovník višňový
/ Aculus fokei , na višních jsem jej však nikdy neviděl / na meruňkách a slivoních. Projevuje se na letorostech, kde sáním způsobuje jizvy, na konci letorostu způsobuje zahuštění pupenů, které prorostou a vznikne štětka. Nedávno jsem takové příznaky viděl na peckovinách ve výsadbách fakulty v Lednici. Plody často bývají rzivé. Největší škody však způsobuje v ovocných školkách. Postřiky akaricidy na olistěné stromy na něj prakticky nezabírají. Sulka brzy na jače při výrazném oteplení funguje.
RastoD
Príspevky: 56
Dátum registrácie: 29 Apr 2020, 21:00
Bydlisko: Lučenec

Rašení

25 Apr 2021, 21:51

poprosím o radu: postrek proti moníli keď mi marhule zamrzli v pukoch....striekať?
Ivan Hlavatý
Príspevky: 4892
Dátum registrácie: 21 Mar 2020, 10:03

Rašení

02 Júl 2021, 19:17

Ivan Hlavatý napísal:
08 Apr 2021, 14:19
...vrúble, ktoré som vo februári naštepil anglickou kopuláciou na hrušku Bieloruskú zimnú - odrody Merodova, Salisburyho, Lebosca, Thirriotova, Viennská, a tiež ďalších 12 odrôd, ktoré som do sklamania menom Bieloruská zimná zaštepil (Abate Fetel, Hardenpontova, Williamsova červená, Avranšská, Hardyho, Patten, General LeClerc, Konferencia, Grosdemange, Lucasova, Bohemica, Harrow Delight). Niežeby ujaté vrúble hrušiek boli niečo nezvyčajné (tým by bol skôr opak)... IH
Dnes som už zo všetkých vrúbľov odstránil plastové pásky. Viem, že väčšina záhradkárov to robí neskôr, ale po zhodnotení stavu vrúbľov som sa rozhodol to spraviť už teraz. Všetky vrúble sa ujali (spolu som odstránil pásky z 31 vrúbľov - odrôd je síce "len" 17, ale väčšinu z nich som navrúbľoval 2x). Dĺžka vyrašených letorastov je cca od 20 do 60cm, technika bola vo všetkých prípadoch anglická kopulácia, zakaždým som zrezal vrúble na 3 púčiky, z ktorých vyrašili bez výnimky najmenej 2, väčšinou 3 výhonky.
Všeobecne možno povedať, že úspešnosť vrúbľovania jadrovín sa bežne blíži resp. rovná 100%-ám. Obzvlášť ak sú k dispozícii kvalitné vrúble, strom-recipient je vitálny a zdravý, použije sa anglická kopulácia a termín realizácie je druhá polovica februára. Všetky tieto podmienky boli splnené, takže ani najslabší článok 'skladačky' (teda ja) nemal negatívny dosah na celkovú úspešnosť. IH
larix
Príspevky: 1073
Dátum registrácie: 09 Máj 2021, 00:23

Rašení

30 Jan 2022, 21:09

Keďže som nestihol jesenný postrek proti kučeravosti, čakám na vhodnú príležitosť, no počasie je nepretržite proti.
Broskyne napriek miernej zime stále spia, takže zatiaľ sa nič nedeje.

DSC03981.1.JPG
Malá Fatra: SZ/430 m n.m./5°C/1000 mm/hlinito-ílovitá kambizem na kremenci, pH 6,5
Napísať odpoveď