Jarný a jesenný postrek broskýň

[Mimmo]

Starým listům roztok 0,4% šampionu neublíží. Myslím, že ani mladým. Pořádně to protřepejte, aby na dně nebyl roztok dvakrát koncentrovanější.

[Ivan Hlavatý]

Ublížil by takýto postrek ovocným stromom, pokiaľ ešte majú nejaké listy?

Určite nie, o to v tomto prípade nejde. Jedná sa o to, že pri postreku na stromy s listami miniete podstatne viac kvapaliny a najmä - bez listov je 'pokrytie' stromov postrekom oveľa efektívnejšie. Pri postreku meďou treba stromy "vykúpať". IH

[zumi]

Ďakujem páni za info. Ešte som nestriekal, ale zvažoval som to. Mám mladé stromy, lístie skoro dole, až na výnimky. Takže množstvo postreku u mňa nieje tak dôležité. Bál som sa, až stromy nepoškodí takáto silnejšie koncentrácia.

[vysloužil]

Máte zkušenosti s podzimním postřikem broskvoní Sulkou?

[paraji]

Ja som striekal broskyne Cuproxatom a za pár dní Sulkou po morení cesnaku.Bolo mi ľúto to len tak vyhodiť.Posúdiť vplyv na úspech zatiaľ neviem.

[Ivan Hlavatý]

Máte zkušenosti s podzimním postřikem broskvoní Sulkou?

Ja nie. Na jeseň resp. v skorej zime dávam meď. Sulku potom až v predjarí resp. v skorej jari. Síra má dobrý efekt aj na roztoče a roztočce. Niektorí záhradkári dávajú Sulku ako úvodný (niekedy aj jediný) postrek proti kučeravosti broskýň skoro na jar. Ja aj v tomto prípade preferujem meď, na ňu nadväzujem potom organickým fungicídom (zvyčajne Prolectus). O vhodnosti tohto postupu sa tu už minulosti dosť diskutovalo, takže týmto smerom by som nerád diskusiu znovu zbytočne otváral. Rešpektujem, ak niekto postupuje inak. Dôležitý je vždy výsledok. IH

[larix]

Postupujem podobne, ako Ivan:
1. Kuprikol (meď) na jeseň po opadaní listov, nesmie mrznúť ani pršať
2. Sulka-K (síra) počas nalievania púčikov a teplote nad 7°C
3. Syllit 65 (organický, systémový) aj neskôr až do konca kvitnutia (používam iba ak je daždivá jar)

[přasličák]

O nějak zvláštní účinnosti postřiku proti kadeřavosti na podzim po opadu listů mám celkem pochybnosti Zvláště, pěstují li se v okolí broskvoně i na sousedních parcelách. I při dokonalém pokrytí stejně na jaře je nutná ochrana. Souhlas s použitím Sulky. Nesouhlasím, že Champion je z měďnatých přípravků nejúčinnější. Já spíše preferuji tekutý Flobrix. Výborný je i Kocide. Mají lepší pokryvnost. U Championu je doporučená koncentrace 0,6 %, u Flobrixu 0,4 % a u Kocide 0,35 %. Co považuji za podstatné, to je vedle dokonalého omytí stromu také zabránit v usazování přípravku v nádobě. Souhlasím, že podstatný je přesný termín aplikace. Každý rok je to jinak a není to vůbec jednoduché ho určit. U mne je nutný i druhý postřik. Ne vždy to vyjde před otevřením terminálních pupenů. Potom volím postřik organickým fungicidem / Syllit, Delan, pokud mi ještě něco zůstalo i Dithane Neotec či Thiram Granuflo /. A jsem přesvědčen, že fungují. Nemohu říct, že bych na stromě nenašel zkadeřený list, ale většinou to je v normě a nezpůsobuje to žádnou hospodařskou škodu.

[Ivan Hlavatý]

Len poznámka: aplikaciu meďnatého prípravku neskoro na jeseň po opade listov by sme nemali zužovať len na problematiku kučeravosti broskýň (v tomto prípade sa o jeho prospešnosti polemizuje, každopádne dôležitejší je v tomto prípade presne načasovaný postrek v skorej jari).
Tento 'asanačný' postrek meďou sa ale považuje za prospešný v prevencii resp. znížení rizika v nasledujúcej sezóne pre celý rad hubových a bakteriálnych chorôb ovocných stromov. Patrí medzi ne monilióza kôstkovín (patogén Monilia laxa), dierkovitosť listov kôstkovín (Clasterosporium carpophilum), škvrnitosť listov čerešní a višní (Blumeriella jaapi), hnednutie listov marhúľ a sliviek (Apiognomia erythrostoma), červená škvrnitosť listov sliviek (Polystigma rubrum), hrdza slivková (Tranzschelia pruni-spinosae), chrastavitosť jabloní (Venturia inaequalis) a hrušiek (Venturia pyrina), škvrnitosť listov jablone (Diplocarpon mali), hnedá škvrnitosť listov hrušky (Diplocarpon mespili), infekcie kôstkovín a jadrovín baktériou Pseudomonas syringae, bakterióza kôstkovín (Xanthomonas campestris), hrdza hrušková (Gymnosporangium sabinae), podľa niektorých údajov aj baktériová spála jadrovín (Erwinia amylovora), atď.
Samozrejme, nemožno to brať tak, že postrek meďou má absolútny, stopercentný a eradikačný efekt, avšak významne napomáha stromom v znížení rizika, prípadne úplnej prevencii vzniku týchto chorôb. Nemožno sa ale spoľahnúť jedine a len na jesenný postrek. Nemenej dôležité je odstránenie všetkých mumifikovaných plodov z konárov, ako aj odumretých alebo chorobne zmenených výhonkov či vetvičiek. Za prospešné sa považuje aj zhrabanie lístia spod stromov a jeho likvidácia, najmä ak v sezóne stromy evidentne trpeli niektorou z uvedených chorôb. Nemožno ale čakať, že ak stromy v sezóne strádali (napríklad extrémnym suchom, nekvalitnou pôdou, dlhodobo zlým počasím), alebo majú neudržiavané, prehustené koruny či prestárnuté drevo, že postrek meďou spraví zázraky. Zdravé stromy sú oveľa odolnejšie chorobám, oslabené im podstatne ľahšie podľahnú. Postreky nie sú všetko.
IH

[hugovotr]

Přesně tak, nejde jen o kadeřavost. Skvrnitost a odumírání pupenů je u mě větší problém. Likviduje mi jeden strom za druhým. Od podzimního a při teplém počasí i zimních postřiků mědí si slibuji možnost i nadále pěstovat toto skvělé ovoce. Už mě nebaví každý rok nahrazovat několik stromků...