Ekologická bioměď?

[hugovotr]

Já používám zjara u broskvoních postřik Aliette na odumírání pupenů a suchou skvrnitost.
Lucas

Aliette jsem v minulosti zkoušel, ale pomohla hlavně ta měď po opadu listí.

[Vyhlídka]

Já používám zjara u broskvoních postřik Aliette na odumírání pupenů a suchou skvrnitost.
Lucas

Ono je nutné oddělit suchou skvrnitost a pak takzvané rakovinné choroby. U rakovin je jednoznačně prokázáno, že na jejich výskyt má vliv zamokření pozemku. Pak odcházejí kosterní větve i celé stromy i s kořeny a žádný postřik vám nepomůže.

[vysloužil]

Já používám zjara u broskvoních postřik Aliette na odumírání pupenů a suchou skvrnitost.
Lucas

Ono je nutné oddělit suchou skvrnitost a pak takzvané rakovinné choroby. U rakovin je jednoznačně prokázáno, že na jejich výskyt má vliv zamokření pozemku. Pak odcházejí kosterní větve i celé stromy i s kořeny a žádný postřik vám nepomůže.

To je pravda, zamokření pozemku má na nekrózy kůry a dřeva fatální vliv. Ovšem stromy bývají postihovány rakovinou i na svazích, kde o žádném zamokření nemůže být řeč. Roli tam hrají další faktory - zhutnělá nevzdušná půda, hustá výsadba i odrůdová skladba. Některé odrůdy trpí víc (Coxova, Gala), jiné prakticky vůbec (Croncelské, Wealthy, Produkta,...).
Postřik mědí neřeší původní příčinu nekrotických chorob, ale může jejich šíření významně omezit.

[Vyhlídka]

Já používám zjara u broskvoních postřik Aliette na odumírání pupenů a suchou skvrnitost.
Lucas

Ono je nutné oddělit suchou skvrnitost a pak takzvané rakovinné choroby. U rakovin je jednoznačně prokázáno, že na jejich výskyt má vliv zamokření pozemku. Pak odcházejí kosterní větve i celé stromy i s kořeny a žádný postřik vám nepomůže.

To je pravda, zamokření pozemku má na nekrózy kůry a dřeva fatální vliv. Ovšem stromy bývají postihovány rakovinou i na svazích, kde o žádném zamokření nemůže být řeč. Roli tam hrají další faktory - zhutnělá nevzdušná půda, hustá výsadba i odrůdová skladba. Některé odrůdy trpí víc (Coxova, Gala), jiné prakticky vůbec (Croncelské, Wealthy, Produkta,...).
Postřik mědí neřeší původní příčinu nekrotických chorob, ale může jejich šíření významně omezit.

Můžete se přijít podívat na můj svah a nejen na něj, ale i na ty ostatní kolem. Pak to tvrzení přehodnotíte, že svah nemůže být zamokřen, a že v důsledku toho zamokření nemůže docházet i k sesuvům.
Bohužel mám to tam horší v tom, že jsem si vědom, že jednou se ten "bazén" začne vylévat jiným směrem, a kdybych provedl nějaká drastická odvodnění, mohl bych se pak ocitnout za pár let na Sahaře.
Sanovat umírající stromy chemicky a vrážet do toho finance je pro mě nemyslitelné. A vzhledem k podmínkám i financím taky nenakupuju pro osazení toho místa stromy ve školkách, protože by to mohl být totální krach a prodělek, který už by se nikdy nepodařilo finančně dorovnat.
Určité zkušenosti v tomto směru tedy mám a je zajímavé, že na stejných podnožích v daném místě jsou aktuálně mnohem odolnější meruňky
než slivoně. U meruněk jsem měl největší úhyn do 5 let věku (do ručité míry to přikládám za vinu nekvalitnímu materiálu, který jsem koupil). Co nyní roste, celkem se daří a plodí. U švestek jsem do 10 let po vysazení ze 100 stromů měl pouze 4 úhyny. Až pak se to roze*ralo.

[vysloužil]

Samozřejmě, půdní profil i konkrétní reliéf může být takový, že i na svahu se udrží voda. Nicméně na svahu se s podmáčením dá jakž takž bojovat, pokud ale máte-li zahradu v údolí na rovině a spodní vodu půl metru pod povrchem, je to marný boj.

[Vyhlídka]

Samozřejmě, půdní profil i konkrétní reliéf může být takový, že i na svahu se udrží voda. Nicméně na svahu se s podmáčením dá jakž takž bojovat, pokud ale máte-li zahradu v údolí na rovině a spodní vodu půl metru pod povrchem, je to marný boj.

V tom svahu jsem zkoušel vysadit dvě kupované jabloně, už je to pár let a vůbec se jim tam nedaří. Jedna uhynula a tu druhou válcůjí v růstu mnohem později vysazené meruně. Předloni jsem vysadil pokusně další doma štěpované na kupované podnože k potoku a do sadu. U potoka se jim daří mnohem více. Přitom jsem v těch místech pěstoval předtím meruně a zůstala tam už jen jedna schopná. Těm se tam vůbec nedařilo a byly to moje vlastní výpěstky. Takže zbytek jabloní budu muset zasadit k potoku, protože v tom svahu by to byl pro ně rozsudek smrti. Ale to už jsem odbočil úplně mimo téma. Ale ty stromečky když už mám napěstované nevyhodím.

[vysloužil]

V tom svahu jsem zkoušel vysadit dvě kupované jabloně, už je to pár let a vůbec se jim tam nedaří.

Myslím, že významnou, ne-li rozhodující, roli hrály podnože na kterých byly jabloně štěpované a taky ošetření půdy před a po výsadbě (obohacení kompostem, prokypření, udržení bez plevelů, zálivka, aj.) Meruňky a slivoně se většinově prodávají na semenáčích a myrobalánech, které jsou i nevhodným půdám docela přizpůsobivé.

[Vyhlídka]

Ono je to asi jako s tím růstem mých kupovaných hrušní. Příjdete, chcete semenač bujně rostoucí, v případě jabloní A2 a je to úplně na něčem jiném než píší na cedulce. Ale od určité doby to neřeším, koupím si stromek klidně na slabě rostoucí podnoži a doma si to naštěpuju na co chci. I když ty poslední podnože pro jabloně co mi dodali nejsou určitě A2, to je další problém, proč do svahu nemohou jít... MM 106 kvůli hrozící hnilobě krčku do svahu také nepřicházejí v úvahu. U potoka jsem sadil bez vylepšení půdy. Ve svahu kompost a nahoře mulčování uleželým hnojem ze začátku a pak okopávka, i jsem zaléval a přihnojoval Kristalonem. Ono je to spíš tím, že jak je ve svahu jednu dobu moc mokro, tak pak je tam zase moc sucho. Příznivé vláhové podmínky a zálivku můžu pohodlně zajistit pouze u potoka.

[vysloužil]

Taky se mi to stalo. V jednom nejmenovaném e-shopu (S.....l) jsem zakoupil stromek hrušně na semenáči. Přišla jabloň. Vyfotil jsem ji a poslal reklamaci. Omluvili se a na své náklady poslali opravdovou hrušeň. Stromek se pěkně ujmul, po roce od kořenů vyrašil výmladek - kdoulový.

[Mimmo]

Co ale udělá zahrádkář, který si naměří nadlimitní množství mědi? Vyklučí své broskvoně nebo nebude ošetřovat proti kadeřavosti mědí? Které přípravky jsou ještě na tuto chorobu registrované? Snad síra...?
Mně trochu znepokojuje, že se omezuje čím dál víc fungicidů a tím se logicky zvyšuje používání toho, co zbývá - tedy mědi, jejíž degradace je poněkud problematická. Takže se bude čekat, až se půdy nasytí nad povolenou mez a pak se ty přípravky zakážou?

Pokud by nás někoho potkalo nečekané dědictví pozemku výrazně zamořeného mědí, není to zase taková katastrofa. Měď nemusíme degradovat. Stejně to nejde. Fytoremediace je založena na pěstování rostlin, z nichž některé dokáží z půdy vytáhnout až neuvěřitelné množství mědi (500ppm). Jsou to tuším některé druhy podobné hořčici, odrůdy kukuřice, slunečnice, chmele apod. Asi bych si o tom napřed něco víc přečetl a poradil se. Další otázkou je likvidace takové biomasy. Usušená a spálená biomasa obsahuje v popelu takové množství mědi, že by se snad i vyplatilo ji vytáhnout. Normálně popel zalít kyselinou (nejlépe sírovou, ale možná by stačil i ocet nebo k. citrónová). Tím se měď dostane do roztoku a dá se snadno oddělit. Myslím, že by nebylo potřeba žádných ionexů ani elektrolýzy. Stačí vložit do roztoku železné předměty, na jejichž povrchu se kovová měď vysráží (tzv. cementace mědi). Co s kovovou práškovou mědí už není třeba řešit.

chrome-extension://oemmndcbldboiebfnladdacbdfmadadm/http://www.cukr-listy.cz/on_line/2010/PDF/419.PDF