Ekologická bioměď?

[vysloužil]

Přípravků proti houbovým chorobám každoročně ubývá. Na kadeřavost broskvoní jsou první volbou ty měďnaté. Po loňských trpkých zkušenostech s chorobou asi málokdo letos postřik vynechá. Slýchám, že někteří už postříkali 3x nebo dokonce 4x! Ano, píše se, že měďnaté fungicidy se používají i v ekologickém zemědělství, takže vo co de?
Zapovězené organické fungicidy jsou organické, tedy podléhající dřív nebo později biodegradaci (pokud se vyhneme látkám jako DDT, HCH, chlorované bifenyly, aj). Ale měď je pořád ještě těžký kov, v ionizované formě toxický. A z přírody (a ze zahrady) nezmizí. Jistě, v minimálním množství slouží měď jako stopový prvek - většinou jako součást enzymů a jiných biokatalyzátorů. Ovšem množství mědi, které kontaminuje půdu za dobu životnosti broskvoňového sadu, je podstatně větší než malé. Opravdu je měď tak ekologická?

[Hawkeye]

Přípravků proti houbovým chorobám každoročně ubývá. Na kadeřavost broskvoní jsou první volbou ty měďnaté. Po loňských trpkých zkušenostech s chorobou asi málokdo letos postřik vynechá. Slýchám, že někteří už postříkali 3x nebo dokonce 4x! Ano, píše se, že měďnaté fungicidy se používají i v ekologickém zemědělství, takže vo co de?
Zapovězené organické fungicidy jsou organické, tedy podléhající dřív nebo později biodegradaci (pokud se vyhneme látkám jako DDT, HCH, chlorované bifenyly, aj). Ale měď je pořád ještě těžký kov, v ionizované formě toxický. A z přírody (a ze zahrady) nezmizí. Jistě, v minimálním množství slouží měď jako stopový prvek - většinou jako součást enzymů a jiných biokatalyzátorů. Ovšem množství mědi, které kontaminuje půdu za dobu životnosti broskvoňového sadu, je podstatně větší než malé. Opravdu je měď tak ekologická?

Tiež som zaregistroval toto - podľa mňa - nadužívanie medi. Na jednej strane chápem, že pestovateľ chce po katastrofálnej sezóne s kučeravosťou 'vypiecť'. Avšak v kumulácii počtu postrekov nevidím cestu ani zmysel. Trochu to pripomína chaotickú streľbu z guľometu naslepo, namiesto jednej presne mierenej rany ostreľovacou puškou. Samozrejme, všetko stojí a padá na čo najpresnejšom načasovaní 1 postreku (to je obrazne práve ten moment stlačenia spúšte 'ostreľovačky'). Na 'poistný' druhý postrek org.fungicídom sú tiež rôzne názory, debaty o tom tu už v minulosti prebehli. Pri danom priebehu počasia by som sa prikláňal k jeho použitiu. H.

[charles91]

Med je tema, len sa o nej malo hovori, lebo je to problem ktory nevznikne za jednu - dve sezony ale z dlhsieho cas. horizontu. V pode sa kumuluje. Hlavne problem je pri viniciach tam je poda uz vo vyssiej miere medou kontaminovana. Otazka je, do akej urovne to este rastliny znasaju, a do akej urovne sa to dostava do samotnych plodov.

Sira podla jednej prirucky daleko priatelnejsia, nekumuluje sa v pode.

[Mimmo]

Měď je důležitý stopový prvek, nezbytný pro lidskou výživu. Výjimkou jsou pacienti s Wilsonovou chorobou. Z půdy a z postřiků se dostává do plodů a biomasy, takže se nemusí v půdě hromadit. Množství mědi v půdě je limitováno na cca 60 mg na kg sušiny. Kdo má obavy, může si nechat udělat rozbor.
Přes zimu jím vitamíny se stopovými prvky včetně 0,5mg mědi. V mládí jsem měl mědi nedostatek. Toxicity z mírně zvýšeného množství se neobávám. Konzumujeme mnoho horších látek.

[vysloužil]

Měď je důležitý stopový prvek, nezbytný pro lidskou výživu. Výjimkou jsou pacienti s Wilsonovou chorobou. Z půdy a z postřiků se dostává do plodů a biomasy, takže se nemusí v půdě hromadit. Množství mědi v půdě je limitováno na cca 60 mg na kg sušiny. Kdo má obavy, může si nechat udělat rozbor.
Přes zimu jím vitamíny se stopovými prvky včetně mědi. V mládí jsem měl mědi nedostatek. Toxicity z mírně zvýšeného množství se neobávám. Konzumujeme mnoho horších látek.

Ano, ovšem stopový prvek se má vyskytovat ve stopách. To se ovšem nedá říci o množství, které se dnes aplikuje. Nechť každý pěstitel spočítá, kolik koupil (a vystříkal) za posledních 20 let Kuprikolu, Championu, Cocide,... Dopadne to stejně jako s oxidem uhličitým. Když s auta vybavila katalyzátory a přestala jezdit na olovnatý benzín, jásali jsme, že z výfuku vychází jen neškodný CO2. Co neškodný, pro zelené rostliny dokonce nezbytný! Dnes je uhlíková stopa největší strašák.


Měď je rostlinami přijímána ve velmi malém množství, v mnoha rostlinách je obsah mědi na
úrovni mezi 2-20 ppm v suché hmotě. Měď se v pletivech nadzemních částí rostlin výrazněji
nehromadí, a to ani, když je v půdě vyšší obsah mědi. Většina mědi tak zůstává v kořenech.
Příjem mědi je metabolicky řízený proces a vyskytují se zde antagonistické vztahy se zinkem,
kdy měď inhibuje příjem zinku a naopak (Vaněk a kol, 2012).

[Mimmo]

Vypadá to, že zlehčuji působení škodlivin. Ale není to tak. Na Balkáně jsem si např. zjistil, že místní spraš obsahuje i mimo pole významné množství mědi. Při používání hnojiv a postřiků jsem se logicky domníval, že by se to mělo změřit. Vzal jsem proto ze zahrady vzorky zeminy a odvezl do laboratoře. Naměřili 37,7mg na kg sušiny plus mínus 15% (limit 60). Takže jsem to už dál neřešil. Myslím, že nad 60ppm by se měl zahrádkář zamyslet a změnit skladbu rostlin, postřiků a hnojiv. Když je to v limitu, může se to jen sledovat. Ale většina zahrádkářů, kteří mají strach z nadbytku mědi, si stejně nenechá provést rozbor.

[Neregistrovaný]

Váš příspěvek mě zaujal. V horách u hranice Srbska a Bulharska, vzduchem k Ogastě150 km, je nejstarší známý pravěký důl na měď. Z jeho okolí snad pochází první měděná kapka. Že by Dunaj a vítr měď až tak daleko zanesl? JG

[vysloužil]

Vypadá to, že zlehčuji působení škodlivin. Ale není to tak. Na Balkáně jsem si např. zjistil, že místní spraš obsahuje i mimo pole významné množství mědi. Při používání hnojiv a postřiků jsem se logicky domníval, že by se to mělo změřit. Vzal jsem proto ze zahrady vzorky zeminy a odvezl do laboratoře. Naměřili 37,7mg na kg sušiny plus mínus 15% (limit 60). Takže jsem to už dál neřešil. Myslím, že nad 60ppm by se měl zahrádkář zamyslet a změnit skladbu rostlin, postřiků a hnojiv. Když je to v limitu, může se to jen sledovat. Ale většina zahrádkářů, kteří mají strach z nadbytku mědi, si stejně nenechá provést rozbor.

Co ale udělá zahrádkář, který si naměří nadlimitní množství mědi? Vyklučí své broskvoně nebo nebude ošetřovat proti kadeřavosti mědí? Které přípravky jsou ještě na tuto chorobu registrované? Snad síra...?
Mně trochu znepokojuje, že se omezuje čím dál víc fungicidů a tím se logicky zvyšuje používání toho, co zbývá - tedy mědi, jejíž degradace je poněkud problematická. Takže se bude čekat, až se půdy nasytí nad povolenou mez a pak se ty přípravky zakážou?

[Vyhlídka]

Já jsem dvě sezony zkoušel mědi proti mrazu v meruních a ustoupil jsem od toho. Zpětně jsem rád, že jsem třeba broskve v minulosti stříkal Delanem a on ještě existuje, ale už je jen pro profíky. Když jednou opravdu dobře postříkáte mědí vinohrádek (já mám vyšší tvary, aby utáhly konzumní hrozny), vyčerpáte povolené množství na jednotku plochy po zbytek roku. Někteří lidé si stěžují na různé umírání pupenů u broskví a jak to léčí mědí. Ale funguje jim to? Když pořád a pořád léčí. Nikdo si neuvědomuje, že ty problémy může způsobovat ta měď, protože ve starých příručkách se dočtete, že na ní jsou citlívé broskvoně a na kadeřavost by se měla použít síra. Tehdy nic jiného nebylo. Citlivost na mědi je udávána i u jabloně, švestek a tuším i hrušek. Doufám, že je to tak, nechce se mi to vyhledávat. U révy jsou také odrůdy, které mědi nesnášejí. Mědi na list u zeleniny zpomalují růst.
Ohledně bio jsou ovocné druhy-odrůdy, na které by neměly být poskytovány ekologické dotace ani na výsadbu a ani na následné pěstování. Bohužel naši odborníci si to pořád ještě neuvědomili. Co se týká různých čajíčků a jiných přípravků, hodí se to použít pro jeden strom, případně pár keřů révy. Ve velkém je to časově a pracovně velké utrpení, protože by musel člověk stříkat po každé větší rose. Takže zastávám názor, jako obměna jednou za čas ano, ale jinak raději postříkám klasikou a vím, že mám na určitou dobu klid a nemusím pořád chodit a dívat se, jestli někde něco nazačíná churavět.

[Hawkeye]

... Nikdo si neuvědomuje, že ty problémy může způsobovat ta měď, protože ve starých příručkách se dočtete, že na ní jsou citlívé broskvoně a na kadeřavost by se měla použít síra. Tehdy nic jiného nebylo. Citlivost na mědi je udávána i u jabloně, švestek a tuším i hrušek. Doufám, že je to tak, nechce se mi to vyhledávat. U révy jsou také odrůdy, které mědi nesnášejí...

Možná fytotoxicita sírnatých a meďnatých prípravkov je dobre známa a v ich popise jasne zmieňovaná. Aplikáciou v štádiu pukov (teda ešte pred vyrašením listov) sa jej spoľahlivo vyhneme. Je potrebné dodržiavať odporúčané koncentrácie a taktiež rešpektovať teplotné pomery v čase postreku. Konkrétne pri broskyniach proti kučeravosti musí byť postrek aplikovaný včas, teda v štádiu pukov, čo je samozrejme tiež dobre známe. Osobne nevidím dôvod aplikovať meď neskôr, v období vegetácie, a to ani pri iných ovocných druhoch. H.