Ekologická bioměď?

[Mikeš13]

Ono ve fytoremediaci je hodně proměnných (vlastnosti půdy, vlastní látka/prvek, její pohyblivost v půdě, koncentrace, mikrobiom aj.). Některé druhy se vyznačují hyperakumulací, kdy dokáží do sebe dostat značné množství, ale často jsou to druhy vysoké jen pár centimetrů (husineček), tak to akumulované množství není ve finále nic moc. Nehledě na problematickou sklizeň. Proto se častěji používají vzrůstné rostliny, co dokáží vyprodukovat velké množství biomasy, i když akumulační efekt je nižší. Je to poměrně levný způsob, ale spíše použitelný na plochách s nižší koncentrací a většinou je to proces dlouhodobější.

[charles91]

V tom svahu jsem zkoušel vysadit dvě kupované jabloně, už je to pár let a vůbec se jim tam nedaří. Jedna uhynula a tu druhou válcůjí v růstu mnohem později vysazené meruně. Předloni jsem vysadil pokusně další doma štěpované na kupované podnože k potoku a do sadu. U potoka se jim daří mnohem více. Přitom jsem v těch místech pěstoval předtím meruně a zůstala tam už jen jedna schopná. Těm se tam vůbec nedařilo a byly to moje vlastní výpěstky. Takže zbytek jabloní budu muset zasadit k potoku, protože v tom svahu by to byl pro ně rozsudek smrti. Ale to už jsem odbočil úplně mimo téma. Ale ty stromečky když už mám napěstované nevyhodím.

Možno by bolo vhodnejšie na tom mieste pestovať nejake kríky - čučoriedky ( boruvky), maliny, černice, zemolezy atď.
Neskušali ste?

[Vyhlídka]

V tom svahu jsem zkoušel vysadit dvě kupované jabloně, už je to pár let a vůbec se jim tam nedaří. Jedna uhynula a tu druhou válcůjí v růstu mnohem později vysazené meruně. Předloni jsem vysadil pokusně další doma štěpované na kupované podnože k potoku a do sadu. U potoka se jim daří mnohem více. Přitom jsem v těch místech pěstoval předtím meruně a zůstala tam už jen jedna schopná. Těm se tam vůbec nedařilo a byly to moje vlastní výpěstky. Takže zbytek jabloní budu muset zasadit k potoku, protože v tom svahu by to byl pro ně rozsudek smrti. Ale to už jsem odbočil úplně mimo téma. Ale ty stromečky když už mám napěstované nevyhodím.

Možno by bolo vhodnejšie na tom mieste pestovať nejake kríky - čučoriedky ( boruvky), maliny, černice, zemolezy atď.
Neskušali ste?

Koupil jsem loni sazenice malin a ostružin. Zkoušel jsem něco nařízkovat podle návodu z Receptáře, ale nic se nechytlo. Mám tam rybíz a révu. Bohužel v okolí rostou divoké ostružiny a jsou zamořené těmi broučky, co vyžírají květy (nepamatuju si název). Takže tam bez postřiku žádné plody nejsou a nebo jenom deformované.

[Vyhlídka]

Rostliny které potřebují pro růst více mědi a proto by ji od Vašich mnoho let Championem a spol stříkaných broskvoní a révy mohly odebrat: Například pšenice, oves, ječmen a jetel.

[vysloužil]

Rostliny které potřebují pro růst více mědi a proto by ji od Vašich mnoho let Championem a spol stříkaných broskvoní a révy mohly odebrat: Například pšenice, oves, ječmen a jetel.

To je škoda. Žádnou z nich se do zahrady vysévat nechystám.

[Trnavsko 145 mnm]

Pokud by nás někoho potkalo nečekané dědictví pozemku výrazně zamořeného mědí, není to zase taková katastrofa. Měď nemusíme degradovat. Stejně to nejde. Fytoremediace je založena na pěstování rostlin, z nichž některé dokáží z půdy vytáhnout až neuvěřitelné množství mědi (500ppm). Jsou to tuším některé druhy podobné hořčici, odrůdy kukuřice, slunečnice, chmele apod.

Dávnejšie som niekde čítal, že na vyťahovanie ťažkých kovov z pôdy sa veľmi dobre hodí konopa siata. Tak som teraz narýchlo googlil, a asi som si pamätal dobre, viď napr. tu .