Řez broskve a meruňky

[vysloužil]

To je rozumný dôvod, tento rok je riziko vymŕzania väčšie než inokedy. Ešte však váham, či naozaj strihať až po odkvitnutí, prípadne ako dlho po odkvitnutí. Veď na mráz sú rovnako citlivé aj mladé plôdiky. Otázka je, akú dlhú dobu. Keď si vezmem, že u nás sa doba kvitnutia (chvalabohu) posúva na neskôr, v priebehu apríla to rozkvitne a riziko vymrznutia môže trvať aj do prvej polky mája. To už skoré odrody fofrujú, tam sú už po oteplení tie prírastky na mladých plodoch enormné. Čiže asi najlepšie riešenie je denno-denne to sledovať a vystihnúť strih tesne po pominutí nebezpečenstva (máj?). Uvažujem správne? Nevysilí sa strom, ak mu polovicu koruny vyšmikám vo fáze, keď už investoval toľko energie do vyrábania zelenej hmoty (listov, plodov)? V júni sú už prvé odrody dozreté (Springcrest, Harbinger).

Taky mi přijde líto, že odřezávám (po zmrzlých, tedy v půli května) hodně narašené větve. Ale stromek to stihne a přírůstky bývají slušné. Samozřejmě výživa broskvoní musí tomu odpovídat.

[Trnavsko 145 mnm]

Moja skúsenosť je taká, že pri neskoršom termíne rezu broskyne (koncom kvitnutia/po odkvitnutí) už nové výhony zo spodných púčikov na minuloročnom dreve buď nevyrašia vôbec alebo budú slabé a krátke. Kvôli jarným mrazom som preto postupne prešiel na rez s prevahou kratších čapíkov (cca 6 pukov) ešte v predstihu pred kvetom a následnú prípadnú redukciu týchto čapíkov po odkvete v situácii, ked už pominulo riziko neskorých jarných mrazov (vtedy beriem ohľad na to, kde zostalo koľko plôdikov). Režem teda dvojfázovo. Je to pracnejšie, ale mám vďaka tomu broskyne (normálnu úrodu) aj v týchto rokoch s 7-10 mrazivými jarnými nocami bez aktívnej protimrazovej ochrany a zároveň je to udržateľné, t.j. aj pre ďalší rok sa mi vytvorí dosť silných rodivých výhonov.

V každom prípade by som na začiatku pučania odrezal všetko, čo aj bez ohľadu na škody spôsobené mrazom bude musieť ísť von, nech sa strom zbytočne nevysiluje (napr. rôzne vlky, zahusťujúce, slabé, poškodené, odrodené výhony, ...), pokiaľ sa to nespravilo už v auguste predchádzajúceho roku. Nejako výraznejšie nehnojím, akurát na začiatku sezóny, po odkvitnutí, aplikujem 2-4x foliárne FerrumOil - spolu s postrekom najprv proti monilióze a potom proti voškám.

[Hawkeye]

Tak snad ste aspon dali tie vetvicky do vazy. Ked nie tak mi to ani nehovorte

[ariadna30]

Tak snad ste aspon dali tie vetvicky do vazy. Ked nie tak mi to ani nehovorte

20230331_160536.jpg
20230331_163404.jpg
20230331_163353.jpg

Tak to je mile. Dakujem

[Peb]

Páči sa mi tá spontánnosť

[M.H]

Mohl by někdo dát zkušenost s vyholováním i z chladnější oblasti? Mi se zdá že v teplých úrodných oblastech ty stromy obrůstají jako vrba a řez broskvoní je hra. Zatímco v chladnějších mrazových lokalitách na horší půdě dochází k vymrzání obrostu uvnitř koruny, stromy se snaží udržet hlavně silnější koncové letorosty, ostatní slabší vymrznou a kosterní větev vyholí.

a co je chladnější oblast? Je to třeba u mě? ČB 385mnm? Walter

U vás asi né, nadm. výškou jste sice střední poloha, ale teplotama i rozkvétáním jste kus napřed.

Porovávám řezy broskvoní jen v zahradě s dobrou půdou a druhá mrazovější zahrada s horší půdou - podobná nadm. výška ale rozdíly jsou vidět v obrůstání kosterních větví, v té horší zahradě dochází k částečnému vyholování, jestli je to jen mrazy nebo půdou, vlhkem to nevím, proto se ptám jestli nemá někdo broskvoně v dobré lokalitě a pak někde tak 400-500mnm nebo jiné místo kde ovocné stromy moc nepěstují ... a porovnat vyholování.

[andre.marek]

Ony ty větvičky ve vodě kvést bohužel dlouho nevydrží...

[walter]

Mohl by někdo dát zkušenost s vyholováním i z chladnější oblasti? Mi se zdá že v teplých úrodných oblastech ty stromy obrůstají jako vrba a řez broskvoní je hra. Zatímco v chladnějších mrazových lokalitách na horší půdě dochází k vymrzání obrostu uvnitř koruny, stromy se snaží udržet hlavně silnější koncové letorosty, ostatní slabší vymrznou a kosterní větev vyholí.

a co je chladnější oblast? Je to třeba u mě? ČB 385mnm? Walter

U vás asi né, nadm. výškou jste sice střední poloha, ale teplotama i rozkvétáním jste kus napřed.

Porovávám řezy broskvoní jen v zahradě s dobrou půdou a druhá mrazovější zahrada s horší půdou - podobná nadm. výška ale rozdíly jsou vidět v obrůstání kosterních větví, v té horší zahradě dochází k částečnému vyholování, jestli je to jen mrazy nebo půdou, vlhkem to nevím, proto se ptám jestli nemá někdo broskvoně v dobré lokalitě a pak někde tak 400-500mnm nebo jiné místo kde ovocné stromy moc nepěstují ... a porovnat vyholování.

Myslím si, vyholování je znak uplatňovaného řezu a nedostatku živin. Budou-li koncové letorosty pravidelně zkracované na aspoň 1/3 délky, nebude se strom příliš rychle rozrůstat. Zároveň se při dostatku, spíš přebytku živin místy probudí i spící pupeny, které je pak možné použít k sesazení koruny. W.

[vysloužil]

Já mám podobnou zkušenost jako M.H. Teplejší poloha lepší půda jdou obvykle ruku v ruce. Čím lepší poloha i půda, tím větší má broskvoň přírůstky, tím víc je květních pupenů po celé délce letorostu, tím častěji se najdou vitální větvičky i uprostřed koruny. Ty lze s výhodou použít jako tažné při odříznutí víceleté větve.
Tam, kde je víc zima a půda je horší, těžší, studenější, ty větvičky uvnitř koruny pravidelně zasychají, takže zmlazení stromku na tuto větvičku je nemožné. Důsledkem je nezadržitelné vyholování a krátká životnost broskvoně.
Mám na zahradě místa s různou půdou a nějaké chráněné zdí domu. Rozdíly jsou nejen v době kvetení, ale i v celkové vitalitě stromků, včetně jejich vyholování.

[Hawkeye]

Já mám podobnou zkušenost jako M.H. Teplejší poloha lepší půda jdou obvykle ruku v ruce. Čím lepší poloha i půda, tím větší má broskvoň přírůstky, tím víc je květních pupenů po celé délce letorostu, tím častěji se najdou vitální větvičky i uprostřed koruny. Ty lze s výhodou použít jako tažné při odříznutí víceleté větve.
Tam, kde je víc zima a půda je horší, těžší, studenější, ty větvičky uvnitř koruny pravidelně zasychají, takže zmlazení stromku na tuto větvičku je nemožné. Důsledkem je nezadržitelné vyholování a krátká životnost broskvoně.
Mám na zahradě místa s různou půdou a nějaké chráněné zdí domu. Rozdíly jsou nejen v době kvetení, ale i v celkové vitalitě stromků, včetně jejich vyholování.

Treba asi brať do úvahy, že broskyne (aj marhule) nie sú pôvodný ovocný druh v našich zemepisných šírkach.
Aj v teplých rovinatých oblastiach ČR a SR sú trebárs 15-ročné broskyne už vlastne brané ako 'dôchodkyne' (aj keď sú aj výnimky). Marhule žijú dlhšie, tam nájdeme aj stromy staré niekoľko desaťročí (pokiaľ ich predtým nezahubí monilióza).

Otázka na Mimma: videli ste počas Vášho pobytu v Bulharsku aj staré stromy broskýň v dobrom (vitálnom) stave ? H.