zahrada.online

Řez broskvoní má, jak všichni víme, svá specifika. Je to dáno tím, že broskvoň kvete pouze na jednoletých (loni narostlých) výhonech. Smyslem řezu - ať už krátkého nebo dlouhého - je zajistit dostatek mladého dřeva, neboť jen na něm budou nasazeny květní pupeny na příští rok. Z toho důvodu je třeba veškeré nepotřebné dřevo odřezat, abychom růst toho nového podpořili a zpomalili (protože úplně zabránit tomu nelze) vyholování starších větví.To je všeobecně známo.
My, co pěstujeme broskvoně v nepříznivé lokalitě , se pravidelně smiřujeme se situací, že veškerá květní násada zmrzne. V takovém případě beru nůžky do ruky znovu a odřežu maximum, co jde. V podstatě všechny letorosty zkrátím na 1-2 nejspodnější pupeny (v té době již znatelně vyrašené), některé odstraním úplně. V případě hustšího obrostu se nebojím říznout i do staršího dřeva.
Složitější stav nastal v letošním roce. Loni i předloni broskvoně v květu nezmrzly, letos taky ne. Tři plodné roky po sobě, to jsem zažil poprvé. I pro moje broskvoně v chudé půdě je to dost záhul. Takže i když bohatě kvetly. násada plůdků je spíš menší, takže probírka - s výjimkou Favority M. nebude potřeba. Opět se chystám odřezat veškeré větve a větvičky co nenesou plůdek, a to až k nejnižšímu vyrašenému pupenu nebo k rozvětvení s plodnou větví. Žádný letorost, co na sobě nemá plůdek, by neměl mít víc než 2 (lépe1) ponechané rašící výhonky.
Jistou alternativou doplňkového řezu je vyčkat až do této doby s jarním řezem úplně a pak ho přizpůsobit ponechaným plůdkům. Odřezává se pak ale hodně zeleného, což stromku ubírá víc živin.
Doplňkovým řezem lze, dle mého, zpomalit vyholování stromku a prodloužit jeho životnost.

nejspíš nebudete s mým způsobem řezu souhlasit, ale řez provádím na podzim, kdy prosvětlím střed koruny, letorosty zakrátím na 8-12 pupenů a odstraním vyplozené větve. Na jaře vyřežu už jen všechny suché a po odkvětu odstraním větve, které nemají plody. V létě pak před dozráním plodů některé rozvětvené letorosty úplně odstraním, aby se k plodům dostalo více slunce Broskvoně držím v nízkém tvaru. Walter

walter napísal: ↑

18 Máj 2022, 16:28

nejspíš nebudete s mým způsobem řezu souhlasit, ale řez provádím na podzim, kdy prosvětlím střed koruny, letorosty zakrátím na 8-12 pupenů a odstraním vyplozené větve. Na jaře vyřežu už jen všechny suché a po odkvětu odstraním větve, které nemají plody. V létě pak před dozráním plodů některé rozvětvené letorosty úplně odstraním, aby se k plodům dostalo více slunce Broskvoně držím v nízkém tvaru. Walter

Určitě s Vaším řezem souhlasím, obzvlášť, když se Vám osvědčil. Vím, že řada pěstitelů řeže broskvoně po sklizni, některé příručky navíc doporučují zkracovat na podzim letorosty kvůli lepšímu vyzrání dřeva.
Ještě bych doplnil, že v případě mimořádné velké násady plůdků (což bývá obvykle po zcela neplodném roce) provádím pozdně jarní průklest - vlastně takovou probírku řezem. Je to vlastně totéž jako dodatečný řez, akorát odřezávám i větvičky s plody.

Prosím o radu, na jar sa začali na mojej broskyni pekne nalievať puky, no naraz začala postupne schnúť, najskôr jedna celá vetva, následne aj ďalšia viď foto. Ako jej pomôcť resp. kde je prosím vás chyba?
Je to odroda Redhaven na podpníku Rubira.

Feri napísal: ↑

22 Máj 2022, 18:14

Prosím o radu, na jar sa začali na mojej broskyni pekne nalievať puky, no naraz začala postupne schnúť, najskôr jedna celá vetva, následne aj ďalšia viď foto. Ako jej pomôcť resp. kde je prosím vás chyba?
Je to odroda Redhaven na podpníku Rubira.

A kdy jste stromek sadil, a zaléval jste po výsadbě, kořen drží - není ohryzaný?

Plodnost broskvoně redukujeme především řezem. Přesto pravidelně ještě provádím probírku plůdku. V Krnově je zrovna ideální doba k tomuto úkonu. Nevím, jestli je to pouze můj dojem, ale u broskví a nektarinek na slivoňových podnožích mám pravidelně velmi vysokou násadu a k probírce musím přistoupit. U broskvoňových podnoží to není tak hrozné, ale určitou redukci násady musím také udělat.

přasličák napísal: ↑

04 Jún 2022, 11:42

Plodnost broskvoně redukujeme především řezem.

Dala by se ta věta použít i pro jiné ovoce? Hlavně švestky kde přeplozování u některých odrůd je ještě větší? To znamená řezat stromy na polovinu hustoty obrostu - nechat u mladých stromků klasicky 3-4 kosterní větve, ale větvení na delší vzdálenosti od kmene, tedy předjarní zakracení jednoletých výhonů například na 60cm namísto běžných cca 40cm. Jednotlivé kosterní větvě budou řídší, ponesou méně plodů. Vyhánění bujných letorostů v takto řídké koruně by se moc nelišilo od broskvoní - prostě v předjaří je radikálně odstranit. Meruňky stejně tak, nepěstovat klasickou korunu s větvením ? Mám jednu větší švestku takto, proředil jsem před pár lety půlku kosterních větví, úroda je menší, ale plody jsou lepší a kontrolovatelné, lépe se taky podpírají kosterní větve. Pro paliče to asi nebude, tam je potřeba kvantita, ale na kvalitu plodů jsem nepřišel na lepší způsob jak udělat probírku.

U broskví jsem začal s probírkou taky dneska, jen základní aby se plody nedotýkaly, vy máte cca 5ks na prut, dávám přebytek tak 6-8 ks. Příjde velká redukce obalečem východním, už vadnou několikátý den konce letorostů, ale ta hlavní vlna teprve příjde. Jinak mšice obalené znova na všech broskvoních i některých meruňkách, mospilan bude nevyhnutelný, slunéčka byť jich bylo hodně a nakladly na listy, těch mšic je moc, bodový postřik je jen dočasné řešení nevede k udržení mšic a nezahubení slunéček.

No a šarka se teď objevila opravdu na všech broskvoních i na nejstarším přes 20 let Sunhavenu, vloni nebya vůbec, je to zvláštní, jak mávnutím kouzelného proutku. Kadeřavost je letos v normě, sem tam jsou zkroucené listy, postřik 2x meď (jeden 10 dní před kvetením lísky, druhý přesně při kvetení) a pak 1-2x thiram, soused dal jen 2x měd a na velké broskvoni nemá bohužel žádné plody, komplet kadeřavá že to ještě za ty roky neviděl

přasličák napísal: ↑

04 Jún 2022, 11:42

Plodnost broskvoně redukujeme především řezem. Přesto pravidelně ještě provádím probírku plůdku. V Krnově je zrovna ideální doba k tomuto úkonu. Nevím, jestli je to pouze můj dojem, ale u broskví a nektarinek na slivoňových podnožích mám pravidelně velmi vysokou násadu a k probírce musím přistoupit. U broskvoňových podnoží to není tak hrozné, ale určitou redukci násady musím také udělat.

Mirku, přijde mi, že ponechaných plůdků tam máš pořád hodně. Snažím se dodržet pravidlo 10cm odstupu mezi plůdky. Zezačátku to příjde příliš razantní, takže mě často čeká druhé kolo probírky.
O vyšší násadě na slivoňových podnožích slyším poprvé.
Setkávám se s problémem, že stromky broskvoní rozkvetou masivně, ale plůdky zůstávají hlavně na silných přírůstcích směřujících vzhůru. Květy a drobné holičky na nižších větvičkách a při bazi letorostů víc odpadávají. To vede k většímu vyholování, v případě razantního řezu v květu pak k nižší násadě.

Souhlasím Miloši, že i po probírce nechávám ještě mnoho plůdků. Není na tom nic racionálního. Pouze přehnaná opatrnost. Stejně většinou přijde druhé kolo.

Konečně jsem se dostal k ruční probírce plůdků u nektarinek a broskvoní. Na deseti stromech jsem to dělal asi 10 hodin. Hrozná práce. U mne však nevyhnutelný agrotechnický zásah, chci li mít kvalitu a nepoužít při tom chemii. Na kompost šlo 80 litrů plůdků. Před čtyřiceti roky jsem probírky nedělal a ovoce bylo slušné. Regulaci násady asi dělaly mrazivé zimy a jarní mrazíky. Broskve byly na broskvoňovém semenáči.
U sendvičové broskve Saturn je probírka u mne na podnoži St. Julian zcela nevyhnutelná.