Asi i ta chladničková teplota 5°C je dost na vyklíčení. Pecky které jsou venku třeba myrobalány klíčí běžně začátkem ledna pokud nemrzne, je nad nulou a zasvítí na pecky slunce. Následují meruňky a nejpozději pecky broskvoní cca březen/marec. Sadím jen ty otevřené a vyklíčené pecky najistotu, nesmí se ulomit kořen při manipulaci, někdy klíčí třetina pecek, vloni to bylo slabé možná 1 z 20ks vyklíčil ... proto zavřené pecky nesadím - zbytečná práce. Pokud se ani po oteplení na jaře v sáčku s hlínou neotevřou, tak kladívkem pecky rozbít, pokud mají náznak klíčení tak pecku zavřít a zasadit do prokypřené země jen na povrch a denně trochu zavlažit.
Třešně vykopávám semenáče co najdu, asi se jedná o ty silně rostoucí, když vidím ten porost ve které vyrostli to bude asi ta selekce. Jenže třešeň a myrobalán jsou jediné semenáče co se nemusí vysévat a jdou najít poblíž starších stromů. Ostatní meruňky, broskve, jádroviny samy nevyrostou nebo je zničí havěť.
Podnože z pecek
-
IP: 63.200
Podnože z pecek
Loni jsem koupil pozemek od překupníka, který se o něj nestaral, ale po předchozím majiteli tam byly nějaké slivoně. Mezi nimi byl jeden uschlý strom (tipoval jsem meruňku nebo broskvoň). Když jsem ho vykopával, tak jsem pod ním objevil asi 12 semenáčků. Podle tvaru listů broskvoně (když tak mě opravte).
Strom uhynul (asi monilioza) ale svoje potomstvo zachoval.
Možná kdyby strom žil, tak by se semenáčky nechytly, nevím.
Podnože z pecek
Soudě podle listů, broskvoň, nektarinka nebo mandloň.
Podnože z pecek
Zajímavé jak jsou ty pecky pod stromem chytré, že neklíčí dokud je původní strom živý. Máte i štěstí, protože pecky pod stromem obvykle uschnou nebo nepřežijí silné mrazy. Už několikrát jsem vybíral pecky z hlíny pod broskvoní, ale po zimě byly seschlé. Ta vysoká tráva zřejmě držela vlhkost i chránila před mrazy.
-
IP: 63.124
Podnože z pecek
Máte pravdu.
Taky jsem na sousedních pozemcích pátral po semenáčcích broskvoní a meruněk ale nic pod nimi nerostlo. Pecky které jsem po zimě vyhrabal byly suché.
O to větší překvapení jsem zažil, když jsem tu soušku vykopal - zíral jsem na krásný semenáček. A pak jsem objevil okolo další.
Ano, ten svah je severně orientovaný a má za sebou větrolam z vysokých akátů. Z východní strany je zastíněný ořešáky. Je tam vlhká tráva celoročně, přestože
je to vinařská oblast.
Žel díky tomu vlhku se tam daří monili.
Taky jsem na sousedních pozemcích pátral po semenáčcích broskvoní a meruněk ale nic pod nimi nerostlo. Pecky které jsem po zimě vyhrabal byly suché.
O to větší překvapení jsem zažil, když jsem tu soušku vykopal - zíral jsem na krásný semenáček. A pak jsem objevil okolo další.
Ano, ten svah je severně orientovaný a má za sebou větrolam z vysokých akátů. Z východní strany je zastíněný ořešáky. Je tam vlhká tráva celoročně, přestože
je to vinařská oblast.
Žel díky tomu vlhku se tam daří monili.
Podnože z pecek
Kolega mi poslal nějaké informace o novější, vegetativně množené, polyvalentní, slabě rostoucí podnoži pro slivoně, broskvoně, nektarinky, mandloně a meruňky WUR S766 z Holandska. Ing. Letocha na ni dělá stromky. U strojového překladu z Angličtiny mám nějaké nejasnosti. Někde se uvádí, že je to selekce Prunus spinosa / trnka /, někde křížení s touto. / Opál .../ Pokusu s využitím trnky jako podnože bylo mnoho. Většinou to ztroskotalo na tvorbě nadměrného množství kořenových výmladků a silné trnitosti. Poprosil bych anglicky gramotné přátelé o vyjasnění. Mohla by to být zajímavá alternativa podnože do malých zahrad. Má mít lepší růst, než WWA1 / Krymsk 1 /.
Podnože z pecek
Mirku, je to takto:přasličák napísal: ↑05 Feb 2023, 08:36Kolega mi poslal nějaké informace o novější, vegetativně množené, polyvalentní, slabě rostoucí podnoži pro slivoně, broskvoně, nektarinky, mandloně a meruňky WUR S766 z Holandska. Ing. Letocha na ni dělá stromky. U strojového překladu z Angličtiny mám nějaké nejasnosti. Někde se uvádí, že je to selekce Prunus spinosa / trnka /, někde křížení s touto. / Opál .../ Pokusu s využitím trnky jako podnože bylo mnoho. Většinou to ztroskotalo na tvorbě nadměrného množství kořenových výmladků a silné trnitosti. Poprosil bych anglicky gramotné přátelé o vyjasnění. Mohla by to být zajímavá alternativa podnože do malých zahrad. Má mít lepší růst, než WWA1 / Krymsk 1 /.
WUR S766 je podpník získaný selekciou z takmer tisícky semenáčikov Prunus spinosa (Slivka trnková, Trnka obecná). Selekcia prebiehala viac rokov, pričom postupne vyraďovali príliš bujne resp. príliš slabo rastúce, odnožujúce a tŕnité semenáčiky. Za účelom tejto vyraďovacej selekcie naštepovali (nekrížili !) na trnkové podpníky najprv odrodu Opal, potom aj odrodu Victoria. Sledovali aký bol rast stromkov týchto odrôd na daných podpníkoch v rôznych podmienkach, aká bola rodivosť, odnožovanie atď., pričom stromky na trnkovom podpníku priebežne porovnávali so stromkami na iných podpníkoch (St.Julien A a Krymsk 1). Z týchto pozorovaní potom vybrali najvhodnejší trnkový podpník (Prunus spinosa) a ten dostal meno WUR S766.
Jeho hlavné vlastnosti: rast o niečo slabší než St.Julien A, rýchly nástup do rodivosti, vysoká plodnosť a veľké plody, ľahké množenie podpníkov, odolnosť voči mrazu a baktériám rodu Pseudomonas, vhodnosť nielen pre slivky, ale aj broskyne, nektarinky a marhule.
(Popis celého postupu 'vytvorenia' podpníka WUR S766 v angličtine je na foto). H.
Podnože z pecek
Děkuji pěkně. Ta odolnost k Pseudomonas je zajímavá. Podnož St. Julian A u mne roste středně bujně. Slabě odnožující Trnku domácí jsem tedy ještě neviděl. A navíc tato podnož nemá zdrobňovat plody. Tak ji zkusím vyzkoušet. Pořád uvažuji o něčem vhodném na palmety peckovin. Uvažoval jsem o Pumiselectu. Ale kromně broskvoní nejsou u nás větší zkušenosti a i u broskvoní Poláci uvádějí menší plodnost. Doufám, že nebudu zklamaný jako u WWA1. Pokud nemá závlahu, neroste.
-
IP: 249.55
Podnože z pecek
Zajímavé, akorát trnka obvykle dost podrůstá a tam o tom není ani slovo (suckering), tak asi eliminovali i to, možná vybrali klon, co to nedělá. ze zkušenosti vím, že je to podnož do sucha a extrémnějších (chudé půdy, vápno) podmínek. Ověřovali odrůdy slivoní, zajímaly by mne zkušenosti s meruňkami a broskvoněmi, pokud jsou. Afinita samotných trnek s broskvoněmi je obvykle problém, jsou polyvalentní podnože, ale ty jsou kříženci více druhů Prunus.
-
IP: 249.55
Podnože z pecek
Ano, souhlasím s kolegou Přasličákem, že opatrnost je na místě. Pokud jde o Pumiselect (inzerovaný delší dobu jednou z polských školek), ten se nehodí prakticky na nic- řada odrůd na něm neroste, nebo špatně-špatná afinita, slabý růst, klejotok v místě štěpování u meruněk, vhodnost jen pro některé slivoně). Doufám, že u této trnkové podnože to nedopadne stejně, řada vegetativních podnoží slivoní je vhodných jen do konkrétních půdních a klimatických podmínek, jinde selžou (wawit, ishtara, jaspi).