Podnože z pecek

přasličák
Príspevky: 1553
Dátum registrácie: 14 Feb 2021, 07:31

Podnože z pecek

15 Jan 2023, 16:34

Já s generativně množenými podnožemi moc zkušenosti nemám. Většinou jsou pro mou potřebu značně bujné. I podnože peckovin se snažím nakoupit vegetativně množené. Pro třešně Colt a Gizelu z meristému. Pro slivoně , broskvoně a meruňky nejčastěji St. Julien A a Pumiselect řízkovaný, Adesoto, Wawit, Pentu z meristémů. Podnože jsou sice drahší, ale vše roste stejně. Z jabloňových semenných podnoží je použitelná Jadernička. Má poměrně vyrovnané potomstvo. Zkoušel jsem i St. Julian z pecek. Ale moc úspěšný jsem nebyl. Některé pecky na jaře nevyrašily ani po předchozí stratifikaci. Něco vyrašilo až následný rok a něco vůbec. Komformní osivo jabloní po moštování po výsevu bylo značně nejednotné. Semenáčky rostly rozdílně. Od toho jsem upustil. V minulosti jsam nakupoval i semenou Wagenheimovu z Polska. S tou jsem byl spokojen. Ale tu dělají jen někteří školkaři a pár kousků neposílají.
vysloužil
Príspevky: 4661
Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 08:30

Podnože z pecek

15 Jan 2023, 17:04

Mám poměrně bohaté zkušenosti se semennými podnožemi.
Jabloně: V dávné minulosti jsem používal jadérka zimních odrůd, které začínaly viditelně klíčit uvnitř uskladněných plodů počátkem jara. Poté jsem přešel - podle literatury - na jaderničky. Velký rozdíl jsem ale nezpozoroval. Jaderničky z mé zahrady rostou o něco slaběji než z plodů sebraných na návsi. Je to dáno nejspíš tím, že ty z mé zahrady bývají opylené vedle stojícím Idaredem, zatímco ty na návsi Matčiným.
Hrušně Vysévám jadérka z plané hrušky pod lesem. Zajímavé je, že některé semenáčky jsou trnité s drobnými lístky, jiné se víc podobají klasickým hrušním. Rozdíl v afinitě nebo vzrůstnosti nepozoruji. Větší důvěru mám v ty trnité, vypadají "víc plané", podle čehož soudím, že by mohly lépe růst.
Třešně. Používám pecky divoce rostoucích ptáčnic rostoucích v přírodě. Vybírám ty, které mají světlejší kůru a taky světlejší plody. Moje semenáčky ale nemají tak krásně světle šedou barvu kůry, jako mívaly kupované stromky v 80. letech. Tehdy se kmínky pěstovaly z podnože a odrůdy se roubovaly v korunce. Dnes se třešně na všechny podnože (ptáčnice Colt, Gisely) očkují nad zemí a kmínek se pěstuje z odrůdy. Je to asi rychlejší. Mám pocit (ale možná se mi to jen zdá) že kmínky z ptáčnic míň trpěly klejotokem.
Slivoně: Vysévám pecky myrobalénů, zelené renklódy, plodících výmladků St. Julien, zkusmo i Wangheimovy. Všechny odrůdy krom myrobalánů mi dost špatně klíčí (hodně jich přes zimu při stratifikaci shnije) a málo rostou. Vysel jsem i džanky, co mi poslal Mimmo, ale ve školce spíš živoří. Myrobalány zato klíčí bez problémů, rostou líp než všechny ostatní, afinita se slivoněmi je bezproblémová, s meruňkami podstatně horší. Broskve jsem nezkoušel. Problémem neselektovaných myrobalánů je silná výmladnost po celou dobu života naštěpované slivoně. Na letošní jaro mám nachystané pecky durancií. Divoce rostoucí durancie v místech zaniklých sadů jsou důkazem, že se dřív používaly jako podnože. Nevím, proč už se nepoužívají. Rostou pěkně, odnožují a podrůstají diametrálně míň než myrobalány
M.H
Príspevky: 1718
Dátum registrácie: 19 Jan 2021, 13:56
Bydlisko: 250mnm/severovýchod

Podnože z pecek

15 Jan 2023, 18:48

Semenáče z Jaderniček moravských jsou dle vás možná lepší než jíné odrůdy, přesto mají taky různou vzrůstnost. Kdybych vzal ten nejslaběji rostoucí semenáč 1-2ks z 10, je možné že by rostl středně a dostal bych podnož něco jako MM106, M7 a přitom by měl výhodu kůlového kořenu semenáče?

Z broskví podobně, když vyroste 10 semenáčů tak podle té známé křivky - 2 rostou málo, 6 normálně, 2 velmi silně. Opět ten samý případ - že by se takto vyselektovaly podnože do menších sponů nebo naopak ty bujné podnože pro pomalu rostoucí odrůdy nebo pro špatné půdy. Jestli je ta úvaha správná.

Předtím jsem bral A2 podnože ze školky a ty měly vyrovnaný růst, až na 1 z 10 který zakrněl a nerostl z neznámého důvodu, podobně i selektované myrobalány ze školky, některý nerostl, ale ostatní rostly vyrovnaně. Teď už podnože nekupuji, poslední várka byly takové tenké žebráky bez kořene, nové semenáče je předehnaly v růstu.

A ještě k afinitě neselektovaných myrobalánů - až na výjimky se většina meruněk na myrobalány uchytí a roste, ale růst je často slabý - předpokládám že to je taky projev špatné afinity, srůst roubu nebo očka je přitom na oko přímo ukázkový dokonalý.
vysloužil
Príspevky: 4661
Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 08:30

Podnože z pecek

15 Jan 2023, 19:21

Já bych nechtěl z rozdílné vzrůstnosti semenáčků formulovat nějaké závěry. Těch pár desítek rostlinek na záhonku může být ovlivněno lecčím. Proč se používají právě jaderničky, vlastně nevím. Píše se, že potomstvo je geneticky poměrně stabilní, dokonce se jaderničky v minulosti množily i prosevem a plody byly hodně podobné. Jadernička jako odrůda se fenotypicky dost podobá plané jabloni jak ve dřevě - bujný růst, větvení v tupých úhlech, přisedlé pupeny, tak v plodech. Vycházím z empirie, že semenáč jaderničky je ve skutečnosti kříženec s opylující odrůdou, která dá semenáčům 50% vlastností a bude jistě rozdíl, jestli jaderničku opylila Clivia nebo Strýmka.
Jak je to s kůlovým kořenem, nevím. Při školkování semenáčků ve fázi 2-3 pravých lístků hlavní kořínek zaštipuju. Když vyrývám hotové stromky, většinou 4-5 silných kořenů směřuje dolů, jasný kůlový kořen nevidím.
Taky mě napadlo, proč se nepoužívají semenáče slaběrostoucích odrůd jako zakrslé podnože. Zřejmě proto, že slabší růst by nebyl zaručený. Jen vzpomeňme, jak bujný růst má Dukát - kříženec slaběrostoucích Goldenu a Coxovy.
U myrobalánů by bylo rychlejší použít jako podnože přímo odkopky s kořeny. Jenže je riziko, že budou zavirované PPV. Aby byl stromek šarkovitý hned od vysazení, to asi není to pravé.
Jitka
Príspevky: 1109
Dátum registrácie: 08 Aug 2021, 13:43
Bydlisko: Slánsko

Podnože z pecek

16 Jan 2023, 12:21

Nikoliv statistická zkušenost - brácha dělal třešně a taky si myslel, že se to srovná. Slabší dostala hezké místo a je to "téměř spur", zbylé jsou dnes trojnásobné. A to nebyla až úplně chcípáček, to by jí nerouboval.
vysloužil
Príspevky: 4661
Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 08:30

Podnože z pecek

16 Jan 2023, 13:48

Jitka napísal:
16 Jan 2023, 12:21
Nikoliv statistická zkušenost - brácha dělal třešně a taky si myslel, že se to srovná. Slabší dostala hezké místo a je to "téměř spur", zbylé jsou dnes trojnásobné. A to nebyla až úplně chcípáček, to by jí nerouboval.
To je problém většiny generativních podnoží - nikdy přesně nevíme, jaké budou mít vlastnosti, každá je jiná. Naopak ty vegetativně množené jsou všechny geneticky shodné.
Používateľov profilový obrázok
Rafael
Príspevky: 2154
Dátum registrácie: 09 Mar 2020, 19:37
Bydlisko: Valašské království, 400 m.n.m.
Kontaktovať používateľa:

Podnože z pecek

16 Jan 2023, 17:46

Historické okénko:

Už jsem to tady, nebo na staré zahradě, někdy někde psal.
Ale není to z mé strany žádné dogma a ani dlouholetá zkušenost!

Víceméně jsem to udělal jen jednou a tohle se mi stalo:

- Kdyby tehdy byly k dostání jabloně na vzrůstných podnožích, taková "šílenost" by mě nenapadla. Pěstovat si je sám ze semínek.

- Taky jsem neměl uvěřit únavě půdy a že není dobré sadit švestky po švestkách. Měl jsem to udělat.

- Taky jsem měl uvěřit dědečkovi, že tato poloha není pro jabloně vhodná a že na rozdíl od švestek kterým se tu daří, jsou jádroviny dobré jen pro občasné zmlsnutí a jako doplňkové krmivo pro dobytek. Tomu odpovídal i jeho sortiment. Jadernička, Strýmka, Boskopské a pár podobných "divočin". Včetně pár podobných hrušní.
A jeho sousedé, okolí to mělo taky tak. Samé švestky, ryngle, ořešáky, rybízy a jádrovin jen málo.
*
Ale z5 k tomu proč to vše píšu. Vypěstoval jsem těch jabloní tehdy celkem dost.
(Roubování jádrovin za kůru je velmi snadné a zvládl je tehdy i takový amatér jako já).
Až moc, tak jsem je nakonec i po velké selekci rozdával nebo za něco vyměnil. Hlavně v práci spolupracovníkům z Kysuc do drsnějších podmínek.
A nikdo si nestěžoval. Ani ti z lepších oblastí.
(Jak to mají teď už nemůžu vědět protože je to už historie a mnozí z nich jsou už po smrti. Podobně jako Vítkovice).

A část výsadby mi zničil různými způsoby polní a lesní dobytek. Tak jsem ji postupně, už později, nahrazoval Rubíny, Bohemiemi na podnožích A2 které už šly koupit.
A i když ty mé amatérské pokusy jsou daleko starší, ty A2 je tak nějak dohnaly.
Ale těžko posuzovat a porovnávat. Třeba jsem něco dělal špatně. Kůlovité kořeny apod...

Jen mě tak napadlo, že v dnešní době pokoušet se vlastními generativně množenými podnožemi konkurovat profíkům z vegetativně množenými není asi nejlepší nápad.
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením sekyry.
IgorML
Príspevky: 186
Dátum registrácie: 16 Okt 2022, 20:56

Podnože z pecek

16 Jan 2023, 21:44

Nechal som si pred pár rokmi na záhrade 5 ks semenáčov jaderničky na pokusy. Z toho 3 ks rástli bujne (tie som si ponechal), 1 ks rástol stredne silno a 1 ks nerástol takmer vôbec. Úplne rovnaké vzrastovo teda neboli. Momentálne mám v chladničke založené ďalšie semienka jaderničiek. Klíčivosť semienok jaderničiek bola pri prvom pokuse výborná, vyklíčilo v podstate všetko. Myrobalány mi klíčili pred pár rokmi tak všelijak, po 90 dňoch nevyklíčilo nič, po opakovanej stratifikácii možno tretina zo založených semien nakoniec vyklíčila. Na rozdiel v bujnosti rastu si u nich už nespomínam, ale tiež som vyberal bujnejšie rastúce. Na záhone vonku mám pár kôstok Gaštánky, chcem ich ako podnože pre višne. Som zvedavý na jar, či vyklíčia a ako budú rásť.
IgorML
Príspevky: 186
Dátum registrácie: 16 Okt 2022, 20:56

Podnože z pecek

16 Jan 2023, 22:06

A ešte drobné doplnenie. Nebude to pre skúsených pestovateľov asi nič prevratné, ale... zistil som, na vlastnej koži, :), že semeno v chladničke kľudne vyklíči bez ohľadu na to, že je stále v chlade a tme. Spočiatku som si naivne myslel, že semeno vyklíči až po vybratí z chladničky, keď sa dostane do teplejšieho prostredia a pribudne aj svetlo a tiež som si myslel, že takto by som mohol predĺžiť dobu do vyklíčenia semien. Pri takomto pokuse som mal kôstky myrobalánov k dispozícii začiatkom augusta, po pár dňoch som ich uložil na stratifikáciu do chladničky a oni po cca 90 dňoch vyklíčili v chladničke, v chlade a tme, rastliny sa ťahali za svetlom, hľadali svetlo aj keď tam žiadne nebolo, boli tenké, dlhé a vyklíčili akurát koncom jesene v zlom čase. Alebo také hrušky Packham's Triumph zo supermarketu, dovoz z Argentíny, mali už asi za sebou pobyt v chladiarni. Tie mi v chladničke vyklíčili už asi po mesiaci, tiež im nevadilo, že je v chladničke 5 st. C a tma. Záver je teda taký, že založiť na stratifikáciu treba vo vhodný čas, lebo semeno vyklíči aj v chladničke.
IgorML
Príspevky: 186
Dátum registrácie: 16 Okt 2022, 20:56

Podnože z pecek

16 Jan 2023, 22:24

Asi posledný príspevok k tejto téme, nateraz :) . V chladničke mám teraz ešte asi 30 ks broskyňových kôstok z vinohradnických broskýň. Som zvedavý kedy vyklíčia, je to 1. pokus s broskyňami. Zakladal som ich do chladničky 23.10. a stratifikovať by sa vraj mali 150-180 dní, 150 dní by malo byť cca 19.3.2023. Rád by som kôstky vysadil niekedy v novej sezóne na záhon, tak uvidím, či vôbec vyklíčia a ak áno, kedy? Ale nechám ich v chladničke kým nevyklíčia. Už viem, že ich na vyklíčenie nemusím z chladničky vyťahovať, vyklíčia aj v tme a chlade.
Napísať odpoveď