Podnože z pecek

[vysloužil]

Tak jsem se Vám na to byl dívat. Merunka vysazená podzim 2009, podnož myrobalán, původ ovocná školka je o cca. 1,5 m nižší než druhá na durancii vysazené na stejném stanovišti o 3 nebo 4 roky později (to nevím přesně).

Přesně posoudit intenzitu růstu na durancii a myrobalánu neumím. Jednak není myrobalán jako myrobalán (různé semenáčky z náletových keřů), liší se vzrůstnost naštěpovaných odrůd, rozdíly jsou i v konkrétním místě na zahradě. Vycházím spíš z posouzení divoce rostoucích keřů durancií a myrobalánů. Tam je ten rozdíl patrný.

[Vm.]

Tak k dnešnímu dni moje stratifikace v lednici úplně bez úspěchu. Nechápu kde je problem :) i sem před 2mi měsíci zkusil 30 pecek vylouskat a nechat stratifikovat bez tvrde pecky a ani toto nemělo úspěch... Naštěstí ne vše pod stromy myši a ptáci sežraly a postupně sem nasbíral již rostoucí mirobalany. Většinou se slabý konec kořene utrhl, ale evidentně to nevadilo, rostli se chytly a jedou, už mají průměrně 10cm na výšku, tak snad doroste dostatečně a i já budu moct vyzkoušet srpnové očkování meruňky a broskve. Jak jste na tom s velikostí rostlin vy?

[M.H]

V ledničce jsem pecky nezkoušel stratifikovat. Byly založené v mokrém substrátu?
Stratifikuju v bedničce venku přes zimu, myrobalány mi vyklíčily po zimě téměř všechny pecky. Zasadil jsem je po zimě záměrně na severní stranu u domu kde je mokro a trvalý stín a chlad, v tomto místě skladuju i rouby v zimě, celkem špatné podmínky, i tak vyrostou pěkně , planý myrobalán je živel. Polovinu semenáčků sežrali už před měsícem slimáci než stačili rozvinout pravé listy, teď už je slimáci nežerou. Podle rady Dr. MV, se roubují na ně spolehlivě jen slivky. S meruňkama je problém s afinitou, některé odrůdy rostou na planém MY pěkně ale jiné slabě a v zimě vymrzají ve dřevě ... takže mám v plánu narostlé myrobalány v zimě vyrýt, zastřihnout dlouhé kůlovité kořeny a naroubovat v ruce co nejníž nad zemí slivku asi Wagenheimovu nebo Zelenou rynglu, pak znova zasadit a až vyroste špičák slivoně v 1m naroubovat meruňku. Broskvoně jsem na těchto myrobalánech taky zkusil a rostou dobře, afinita bude asi lepší než u meruněk.

Semenáčky broskvoní mám letos v malých kvetináčkách, klíčivost postupným sbíráním přirozeně otevřených naklíčených pecek z broskví letos je tak 15% .... takže na jeden semenáček je potřeba v létě založit minimálně 8 pecek (Redhaven) - ale už byly roky kdy klíčila víc jak polovina pecek.A ještě foto jadérka hrušky Boscovy lahvice, ty už jsou na slunku nebo aspoň v polostínu, stejně jako semenáčky broskvoní, jabloní, hrušní, meruněk ....potřebují teplo.

[VM.]

Jak už sem zmínil, se vším začínám a učím se, bohužel nevím o nikom v okolí(okres Rokycany), kdo by se tim zabýval a mohl předávat cenné rady, tak vše hledám po internetu. Pecky založeny do velkého písku cca v říjnu... Něco se prostě nepovedlo. Jádra vypadaji nádherně a vlhce ale náznak klíčku nikde.

Ohledně meruňky souhlas, zkoušel sem loni poprvé 4x meruňku a 4x redhavenku a výsledek odpovida vaším poznatkům, protože broskve se ujali a už krásně prorostli. Meruňka ale nechytla ani jedna,ale to už bylo jasné po měsíci od očkování, že se nezdařilo. Ja mam koupenou merunku ula a na podnoži zelene ryngle a divil sem se proč mi přijde že je roubovaná u zemi a po druhé v korunce. Takže evidentně meruňka je pouze nahoře,kminek je ryngle a kořen může byt teda asi cokoli :) a ja mel zato,kdyz je na cedulce stromu napsano podnož ryngle, že to znamená, že kořen je z ryngle. Proto sem se tady ve foru poptaval po ryngli, tušil sem, ze to s tou meruňkou nebude tak jednoduché.

Nešlo by tedy rovnou získát semenáček z ryngle a roubovat nebo očkovat meruňku rovnou na semenáček? Nebo proč to děláte tak nadvakrát?
A k čemu mate připravené semenáče redhaven? Na očkování broskve protože vysledky s myrobalanem nejsou jisté? A k čemu tedy vy primárně používáte ty myrobalany, když je máte připravené, očkujete nebo roubujete něco rovnou na ně?

[M.H]

Stratifikoval tady někdo pecky úspěšně v ledničce?

Kdyžtak zkuste příště část pecek stratifikovat venku v zimě v květináči umístěném tak aby nepromrzal, klidně i v tom písku. Třeba se příjde na to kde byla chyba.

U prodejců podnož meruňka s podnoží Zelená ryngle znamená že kořen je ZR, na ní je hned naštěpená meruňka - někdy u země nebo u té ULA to štěpili výše - myrobalán tam vůbec není. Možná to ,,spodní štěpení" nad zemí klame, je to jen seříznutá větev z původní ZR. Bylo by divné na podnož ZR dělat mezištěpení.

Když prodávají meruňku na myrobalánu, tak byl použitý vždy školkařský selektovaný myrobalán s osvědčenou afinitou k meruňkám, takže oni štěpí meruňky přímo na myrobalán. Vyrývám odkopky z pod stromu kupované švestky ( podnož myrobalán) - ty jsou selektované, meruňky se dají štěpit na ně přímo.

Myrobalány vyrostlé z pecek z pod keře u cesty jsou plané - neselektované, pro meruňky by se měla naštěpit vložka ze slivoně, nechám vyrůst z ní rovnou 1m vysoký kmen kvůli lepší mrazuodolnosti kmene - dvě mouchy jednou ranou.

ZR mi zatím každý rok zmrzla v poupatech, strom pěkně rozkvete a uvnitř samé černé plůdky, takže neplodí, pecky nemám. Druhá věc u ZR je uvedeno cizosprašná, takže pecky nebudou čistě ze ZR, ale kříženci? Jak to mají školky, mají opravdu semenáče ZR z pecek, nebo laboratorní vegetativní podnože?

Broskvoňová podnož se mi pro broskvoně osvědčila (není tu vápenatá půda). Očkovat broskvoně na myrobalány taky jde, ale není to moc rozšířené - už se to tady probíralo, důvody jsou neznámé. Chce to vysadit a pozorovat, růst, kvetení a porovnat s brosvoňovými semenáči. Zatím nevidím problém. Jednu špatnou vlastnost podnož myrobalán oproti jiným ( broskvoňovým) podnožím má - podrůstá výhony z kořene, možná to je ten důvod že je lepší broskvoňová podnož pro broskvoně, na vápenatých půdách kde se broskvoňovým podnožím nedaří se nabízí broskvomandloň GF677.

[vysloužil]

Většinu koupených meruněk mám na (zřejmě selektovaných) myrobalánech. Dvě jsou mé vlastní, jedna na myrobal. semenáči s mezištěpem Katinky, druhá na odkopku Domácí švestky. Obě rostou dobře, odnožování planého myrobalánu je známý problém.
V jedné staré knize jsem četl, že jádra pro semenáče broskvoní se mají brát z co nejpozději zrajících odrůd (ideálně z vinohradnických broskví), prý mají lepší klíčivost. Jinde zase psali, že vhodný je semenáč odrůdy, kterou chceme štěpovat. Realizace by mi přišla dost komplikovaná.
Jednu koupenou broskvoň (RH) mám na myrobalánu, řekl bych, že oproti brosk. semenáčům líp snáší sucho.
Vyséval jsem jádra Zelené renklódy, ale klíčilo jich málo a růst slabý. Myslím, že líp by rostly semenáčky samosprašného Ontaria, které je o dost vitálnější.
Za zkoušku by taky stály odkopky nebo semenáče durancií (jsou samosprašné), mají pěkné pravidelné kořeny a odnožují jen málo.

[Štěpánka.3]

Stratifikoval tady někdo pecky úspěšně v ledničce?

Před pár lety jsem na podzim čerstvé pecky z broskvoní a mandloní vyloupala, namočila a ve vlhkém kokosovém substrátu dala do ledničky. Klíčilo snad všechno, ale moc brzy. Ještě v zimě jsem to musela zasadit do truhlíku a udržovat v chladné místnosti na okně.

[VM.]

Mrkněte u spodu mi přijde že bylo něco naroubovano, je tam videt šikmá linie stejne jako nahoře u roubu. Možná se nevyvedla koruna tak nahore mohli naroubovat podruhé?
Jinak i zelena renkloda jak vidíte dělá odnože, loni jsem zkusil naškrabat kůru a zabalit do hlíny, jestli si nepustí vlastní kořeny a bohužel bez úspěchu:)

Takže meruňku nebudu zkoušet očkovat na myrobalany evidentně je to slepá cesta a raději na myrobalan dat ryngly. Ryngle může byt jakykoli druh nebo musim sehnat vyloženě zelenou renklodu? Raději bych nějakou samosprašnou a to renkloda neni

[vysloužil]

Mrkněte u spodu mi přijde že bylo něco naroubovano, je tam videt šikmá linie stejne jako nahoře u roubu. Možná se nevyvedla koruna tak nahore mohli naroubovat podruhé?
Jinak i zelena renkloda jak vidíte dělá odnože, loni jsem zkusil naškrabat kůru a zabalit do hlíny, jestli si nepustí vlastní kořeny a bohužel bez úspěchu:)

Takže meruňku nebudu zkoušet očkovat na myrobalany evidentně je to slepá cesta a raději na myrobalan dat ryngly. Ryngle může byt jakykoli druh nebo musim sehnat vyloženě zelenou renklodu? Raději bych nějakou samosprašnou a to renkloda neni

Naspodu by to mohlo být očkování, ale spíš bych si tipnul jen na seříznutou podnož.
Oulinská i Ontariu jsou samosprašné, ale myslím, že lze jako mezištěp použít jakoukoli kulturní slivoň. Nevím o tom, že by některá měla s meruňkami špatnou afinitu.

[M.H]

Stratifikoval tady někdo pecky úspěšně v ledničce?

Před pár lety jsem na podzim čerstvé pecky z broskvoní a mandloní vyloupala, namočila a ve vlhkém kokosovém substrátu dala do ledničky. Klíčilo snad všechno, ale moc brzy. Ještě v zimě jsem to musela zasadit do truhlíku a udržovat v chladné místnosti na okně.

Díky.
Měl jsem totiž ještě jinou hypotézu o stratifikaci. Zkusím příště dát pecky do ledničky a porovnat. Akorát ty pecky nerozbíjím, nepotřebuji jich mnoho, tak si počkám které se samy otevřou. U myrobalánu jak jsem psal se otevřely letos všechny pecky a klíčily, broskvoně jen 15%, nejméně bylo meruněk, tak 5% přirozeně vyklíčilo... ale semenáče meruněk už moc nepotřebuju, hodí se jen do zahrad s lepší půdou.