Podnože z pecek

[Neregistrovaný]

Ja som vysieval do riadku celé plody myrobalány, aj s dužinou. Nebol s tým žiadny problém, vzchádzali na jar pekne. R.

[Mikeš13]

Pecky vyseté do volné půdy mi tu prakticky nevyklíčí (kromě ZR). Musím je dát většinou do písku nebo lehčí půdy a nechat venku. Myroše a ZR spolehlivě vyklíčí, ale některé přeleží a vyklíčí až napřesrok.
U St. Julien se podle typu mohou vyskytnout plody jak zelené, tak i modré.

[Jitka]

Ano, to co by člověk chtěl, nevyklíčí a pak mi ptáci rozhází pecky třešní pod ořechem a ty rostou.

[M.H]

Otevřené pecky vytažené ze štěrkového substrátu, vyklíčilo zatím asi 20% pecek z celkového množství a to už bude stačit i na výběrové. Současně vyklíčily broskve i meruňky. Při vytahování ze substrátu se dost kořenů polámalo, nejvíce konce špičky - těžko se to pozná a lehce přehlédne - ty vyřadím, a nejpěknější s dlouhým kořenem šly vysadit, tentokrát do květináčů.

[M.H]

Zatím jsou noční teploty většinou kolem 0°C, tak moc se jim do růstu moc nechce.

[lipoti]

Pokouším se na zkoušku vypěstovat broskve z pecek, že by možná mohly lépe přežívat na vysušeném jižním svahu. Vyrostly mi zatím dva keříky a teď přemýšlím, zda by mělo nějakou výhodu nechat je jako keříky, nebo lépe z nich vytvořit stromek a jak na to - ořezat všechny pruty vyrážející od země kromě jednoho? A nechat ten nejvitálnější nebo nejstarší? Přidávám fotografie z brzkého jara i současné:

[vysloužil]

Pokouším se na zkoušku vypěstovat broskve z pecek, že by možná mohly lépe přežívat na vysušeném jižním svahu. Vyrostly mi zatím dva keříky a teď přemýšlím, zda by mělo nějakou výhodu nechat je jako keříky, nebo lépe z nich vytvořit stromek a jak na to - ořezat všechny pruty vyrážející od země kromě jednoho? A nechat ten nejvitálnější nebo nejstarší? Přidávám fotografie z brzkého jara i současné:


P1240059.JPG

P1240061.JPG

P1230655.JPG

P1230658.JPG

V keřovitém tvaru žádnou výhodu nevidím. Broskvoň není angrešt nebo rybíz, aby se omlazovala čerstvými pruty od kořenů. Určitě bude praktičtější ponechat jeden - nejsilnější - výhon jako kmínek. I tak bych asi využil bohatšího kořenového systému nepřesazeného semenáče a naočkoval na něj ověřenou ušlechtilou odrůdu.

[Mimmo]

Výhodou nízkého keříku by mohla být možnost zakrytí v době přízemních mrazů. Bylo by to výhodnější u meruněk. Nechtělo by se mi však štěpoval pět výhonů namísto jednoho
Taky doporučuji naštěpovat jeden vybraný výhon v korunce Forkertem koncem srpna. Asi tak 70cm nad zemí. Nebo slabší výhon 10 cm nad zemí. Ostatní odstranit.

PS: ve vysušeném jižním svahu broskvoně trpí nedostatkem vláhy. Bez zavlažování to ideální poloha není.

[vysloužil]

Jedná-li se o suchý svah, navíc s konkurencí travního drnu, bude to mít těžké i semenáč přímo z pecky. Broskvoň nedolává suchu tak dobře jako meruňka na meruňkovém semenáči nebo myrobalánu. Ale vidím tam drenážní hadici, tudy závlaha ke kořenům může obejít trávu.

[lipoti]

Děkuju za odpovědi. Jedná se o prudký svah nad naším pozemkem, kde je 20-40 cm něčeho jako zemina a pod tím opuka. Můžu ho nechat buď zarostlý křáčím a pláňaty švestek, nebo tam zkusit něco pěstovat, bez očekávání větší úrody. Experimentuju, co by tam mohlo alespoň omezeně prosperovat - peckoviny na myrobalánu, dříny, hlohy, lísky, réva, jeřáby (těm to tedy moc nesvědčí) atd. Ale přinejmenším Kometa i v těchto podmínkách plodí bohatě a pláňata švestek v některých letech taky (část jsem přerouboval), u ostatního se uvidí, až to povyroste, ideálně by si měly stromky navzájem stínit kořeny, abych tam nemusel stále běhat s konvemi. Uvažuju i o kapkové závlaze.

(Kometa na planý švestce, v pozadí kometa na myrobalánu)