Podnože z pecek
Podnože z pecek
Zatiaľ vyzerá životaschopne. Zaujímavé, že neodpadol.
Malá Fatra: SZ/430 m n.m./5°C/1000 mm/hlinito-ílovitá kambizem na kremenci, pH 6,5
-
IP: 11.241
Podnože z pecek
Tiež sa mi to pri očkovaní v škôlke stalo. Plod normálne dozrel, bola to slivka Hanita. Prečo aj nie, veď mal nad sebou mohutný prírastok. R.
Podnože z pecek
Stratifikované pecky v substrátu v květináči. Pecky broskví jsou ještě zavřené jen sem tam některá klíčí, meruňky už dávno vyrašily i v chladu venku. Broskve budou tedy potřebovat teplo na slunci nebo uvnitř domu, pecky by měly samy prasknout.
Letos většina pecek z Velkopavlovických meruněk přes zimu uvnitř shnila, ale nebyly ničím mořené, se ztrátama se počítá, je třeba stratifikovat dostatek pecek. U broskví takové ztráty nejsou.
Zárověň klíčí i pecky Durancií i jadérka Moravské jaderničky.
Teď jen opatrně zasadit, kořeny jsou velice křehké.
Letos většina pecek z Velkopavlovických meruněk přes zimu uvnitř shnila, ale nebyly ničím mořené, se ztrátama se počítá, je třeba stratifikovat dostatek pecek. U broskví takové ztráty nejsou.
Zárověň klíčí i pecky Durancií i jadérka Moravské jaderničky.
Teď jen opatrně zasadit, kořeny jsou velice křehké.
Podnože z pecek
Většina broskví vyžaduje mnohem delší dobu stratifikace při 2-7st. a vlhku než meruňky a slivoně. Když je dáte do tepla, stratifikace se zastaví a bude pokračovat až zase v zimě.
Hnití pecek je obvykle způsobeno nadměrnou vlhkostí. Chemické ošetření čistých pecek není potřebné.
Pecky při stratifikaci nepraskají, ale pomalu a tiše se otevřou.
Hnití pecek je obvykle způsobeno nadměrnou vlhkostí. Chemické ošetření čistých pecek není potřebné.
Pecky při stratifikaci nepraskají, ale pomalu a tiše se otevřou.
Podnože z pecek
Ano máte pravdu, pecky nepraskají ale otevřou se.Mimmo napísal: ↑24 Mar 2022, 20:51Většina broskví vyžaduje mnohem delší dobu stratifikace při 2-7st. a vlhku než meruňky a slivoně. Když je dáte do tepla, stratifikace se zastaví a bude pokračovat až zase v zimě.
Hnití pecek je obvykle způsobeno nadměrnou vlhkostí. Chemické ošetření čistých pecek není potřebné.
Pecky při stratifikaci nepraskají, ale pomalu a tiše se otevřou.
Pecky mám dohromady v jednom květináči a nezkoumám vlhkost, substrát je štěrkový propustný, za zimu květináč 2-3x pokropím shora, ale stejně voda klesá ke dnu květináče a odprostřed směrem ke dnu je opět více živých naklíčených meruňkových pecek než na sušším povrchu, takže o přemokření asi nejde.
V našich podmínkách je počet chladných hodin tak vysoký, že by měly být dostatečně stratifikované, všechny pecky možná ne - i v tomto je variabilita, ale polovina je klíčivá určitě.
Když jsem je nechal posledně v sáčku na slunci, tak po týdnu vyklíčily - byly to různé druhy, red haven, fairhaven, nektarinka, bělomasé pozdní broskve - všechny klíčily nešel poznat rozdíl. Nedostatek chladu řeší ve středomoří, mají za celou zimu jen několik stovek chladných hodin, kdežto u nás to jsou tisíce hodin chladu. Už jsem tu předtím dělal ten test v zimě, kdy pecky z broskví u radiátoru klíčily.
Podnože z pecek
Semenáče z pecek vysazených na jaře. Broskvoně rostou podle očekávání celkem rychle, přitom na kraji záhonu pod jabloní.
Podnože z pecek
Zjistil jsem, že už zrají některé mahalebky. Jsou to takové miniaturní višničky. Opravdu se hodí jen k pěstování podnoží. Konzumace plodů vyžaduje osobní statečnost. Přezrálé plody jsou sice sladké, ale mají silně hořkou příchuť. Navíc chuť i doba zrání může být u těchto neselektovaných divokých "tureckých višní" odlišná.
Podnože z pecek
Nevíte jak je to po letech pěstování semenáčů ať už peckoviny nebo jádroviny, když z výsevu je část bujněji rostoucích a část slabě rosoucích?
Srovná se růst semenáčů časem, nebo je třeba po výsevu selektovat podle síly růstu? Uvádí se, že štěpené odrůdy na semenáčích tvoří největší stromy. Platí to jen pro ty vybrané nejbujněji rostoucí semenáčky?
Třeba část broskvoní z pecek za jednu sezonu vyroste 1,5 metru, jsou vhodné k očkování. A druhá část roste slaběji a 1,5 metru dosáhne až druhý rok. Srovná se to po letech nebo budou rozdíly stále výrazné? Pak by se dalo selektovat na klasické semenáče a slabě rostoucí semenáče do menší zahrady se špatnou půdou - dobře by prosperovaly a tvořily menší koruny - zatím se mi více jeví tato varianta. Jaké máte názory?
Srovná se růst semenáčů časem, nebo je třeba po výsevu selektovat podle síly růstu? Uvádí se, že štěpené odrůdy na semenáčích tvoří největší stromy. Platí to jen pro ty vybrané nejbujněji rostoucí semenáčky?
Třeba část broskvoní z pecek za jednu sezonu vyroste 1,5 metru, jsou vhodné k očkování. A druhá část roste slaběji a 1,5 metru dosáhne až druhý rok. Srovná se to po letech nebo budou rozdíly stále výrazné? Pak by se dalo selektovat na klasické semenáče a slabě rostoucí semenáče do menší zahrady se špatnou půdou - dobře by prosperovaly a tvořily menší koruny - zatím se mi více jeví tato varianta. Jaké máte názory?
Podnože z pecek
Srovnával jsem jen valtické meruňky (M-VA 1 a 2), broskvoně (BVA-1 a 2) a broskvomandloně (BM-VA 1 a 2). Selektované meruňky i broskvoně byly u mě poměrně vyrovnané a moc se nelišily v růstu v prvém a druhém roce. I pecky byly skoro stejně veliké. Ale pěstitel podnoží část stejně vyřadí a prodá jako tzv. "nitě" (ty jsou v dalším roce pěkné) nebo příliš silné jako kategorie "C" (vhodné snad jen na roubování). Prvá odrůda broskvomandloní byla velmi nevyrovnaná, takže se některé semenáčky daly očkovat už v prvním, jiné ve druhém nebo až třetím roce. Předem jsem to věděl. Bylo to asi i tím, že matečné stromy jsou cizosprašné a i pecky jsou rozdílně veliké. Po naštěpování se sledování deformuje bujností štěpované odrůdy a výškou štěpování. Taky samozřejmě podmínkami růstu. Takže příčinu možných rozdílů v pozdějších letech si netroufnu jednoznačně určovat. Ale můj názor je, že pokud je růst mladých podnoží velmi rozdílný, zůstane jim to i v nejbližších letech.M.H napísal: ↑14 Jan 2023, 19:15Nevíte jak je to po letech pěstování semenáčů ať už peckoviny nebo jádroviny, když z výsevu je část bujněji rostoucích a část slabě rosoucích?
Srovná se růst semenáčů časem, nebo je třeba po výsevu selektovat podle síly růstu? Uvádí se, že štěpené odrůdy na semenáčích tvoří největší stromy. Platí to jen pro ty vybrané nejbujněji rostoucí semenáčky? ...
Podnože z pecek
Taky nedokážu objektivně posoudit, protože v řadě na jednom pozemku různě bujné semenáče jedné odrůdy nemám, ale nějaké náznaky už z těch dříve koupených broskvoní jsou - rozdíly v růstu.Mimmo napísal: ↑14 Jan 2023, 20:30Srovnával jsem jen valtické meruňky (M-VA 1 a 2), broskvoně (BVA-1 a 2) a broskvomandloně (BM-VA 1 a 2). Selektované meruňky i broskvoně byly u mě poměrně vyrovnané a moc se nelišily v růstu v prvém a druhém roce. I pecky byly skoro stejně veliké. Ale pěstitel podnoží část stejně vyřadí a prodá jako tzv. "nitě" (ty jsou v dalším roce pěkné) nebo příliš silné jako kategorie "C" (vhodné snad jen na roubování). Prvá odrůda broskvomandloní byla velmi nevyrovnaná, takže se některé semenáčky daly očkovat už v prvním, jiné ve druhém nebo až třetím roce. Předem jsem to věděl. Bylo to asi i tím, že matečné stromy jsou cizosprašné a i pecky jsou rozdílně veliké. Po naštěpování se sledování deformuje bujností štěpované odrůdy a výškou štěpování. Taky samozřejmě podmínkami růstu. Takže příčinu možných rozdílů v pozdějších letech si netroufnu jednoznačně určovat. Ale můj názor je, že pokud je růst mladých podnoží velmi rozdílný, zůstane jim to i v nejbližších letech.M.H napísal: ↑14 Jan 2023, 19:15Nevíte jak je to po letech pěstování semenáčů ať už peckoviny nebo jádroviny, když z výsevu je část bujněji rostoucích a část slabě rosoucích?
Srovná se růst semenáčů časem, nebo je třeba po výsevu selektovat podle síly růstu? Uvádí se, že štěpené odrůdy na semenáčích tvoří největší stromy. Platí to jen pro ty vybrané nejbujněji rostoucí semenáčky? ...
Ale je to zajímavé, kdyby ten podnožář a zároveň školkař neprovedl selekci, a prodal by do sadu 100ks naštěpěných stromků jedné odrůdy - nekteré stromky by byly dvouleté, a ty pomalu rostoucí klidně 3-4 leté stromky, tak aby byly v době prodeje všechny stejně vzrůstné - čistě teoreticky Sadař vysází na jednotný spon od sebe 3 metry... a po 10 letech v plné plodnosti ?