zahrada.online

JLo napísal: ↑

18 Okt 2021, 00:04

A jeden dotaz - pokud je podnož švestka, nemohly by to ničit i švestky? Těch je okolo plno.

Nie, to nie je možné. Slivka nemôže opeliť mandľu (ani broskyňomandľu) - a platí to aj naopak. Vo Vašom prípade je podpník Adesoto iba vegetatívnou súčasťou stromu, ovplyvňuje zakorenenie a rast, ale s generatívnymi orgánmi (kvetmi) nemá nič spoločné. IH

Děkuji moc, já jsem IT - zahradník

JLo napísal: ↑

18 Okt 2021, 09:57

Děkuji moc, já jsem IT - zahradník

Niet za čo. Všetci sme raz začínali (na Slovensku máme také príslovie: "Zabudol vôl, že teľaťom bol").
Nech sa Vám v záhrade darí ! IH

Dobrý den,
jenom píšu, co jsem se dozvěděla. Dostala jsem se na pravděpodobně jednoho z našich nejpovolanějších odborníků ohledně bezpečnosti potravin, který se v minulosti v kooperaci se zahraničním partnerem přímo zabýval projektem ohledně měření amygdalinu v mandlích a jiných peckovinách. Snad nebudu dělat reklamu, když napíšu, že společnost se jmenuje Radanal. Dostala jsem radu, že mandloň bych neměla vykopávat, ale jádra v malém množství užívat jako prevenci proti rakovině. Na hořkosti mandlí se nepodílí pouze amygdalin, ale ještě další látky. Určité množství amygdalinu se překvapivě vyskytuje například i ve šťávě z třešní. V době karcinogenního nálezu je na prevenci amygdalinem již pozdě. V minulosti se vyskytovaly druhy ovoce, které obsahovaly větší hořkost než ty, které jsou nyní šlechtěné, proto rozumná dávka amygdalinu právě v potravě chybí a měli bychom jíst vyváženou stravu.

O prevenci rakoviny typu dvě jádra denně jsem samozřejmě již slyšela. Jednou, že je to alternativní léčba vitaminem B17, a jednou zase, že účinky nebyly nikdy prokázány. Každopádně jsem dostala informaci, že pan Krebs starší, původní propagátor této prevence je prý tentýž pan Krebs, jehož Krebsův cyklus se vyučuje na vysokých školách.

JIž jsem byla rozhodnutá mandloň vykopat, nyní jsem zase na vážkách. Je důležité i KDO člověku co řekne. Mandle chceme samozřejmě především jíst, a to více než dvě jádra denně. Další užitečnou informací, nalezenou z jiného zdroje, je i skutečnost, že při tepelné úpravě údajně kyanovodík vyprchá.

Vykopat?
Ak je stromček zdravý a prosperuje skúsil by som to preštepiť nejakou overenou odrodou. Prípadne by som nejakú menšiu časť ponechal pôvodnú pre lepšie opelenie'
Broskyne sa skôr očkujú, tak je možné že pri mandliach to bude rovnaké.
Snáť poradí niekto znalý veci.

JLo: Podľa mňa by vykopanie stromčeka bolo unáhlené. Robijn je predsa sladkoplodá (broskyňo)mandľa, to že plody boli tento rok horké neznamená, že to tak bude vždy. Vyčkal by som ešte jednu sezónu, je možné že budúci rok budú mandle sladké. Ak by neboli, potom sa rozhodnite ako ďalej. IH

Frantsis67 napísal: ↑

23 Okt 2021, 07:31

Broskyne sa skôr očkujú, tak je možné že pri mandliach to bude rovnaké.

Do čtyřletého kmene mandloně bych štěpování ani nezkoušel. Do mladých výhonů (vlků) se dá očkovat Forkertem nebo roubovat kopulací v únoru za bezmrazého počasí a čerstvými rouby. Ale také bych si ten stromek raději nechal na ozdobu nebo na osivo podnoží.

Dobrý den,
děkuji vám za nápad s roubováním a očkováním, studuji tedy Forkerta (Našla jsem dvě nová videa od skvělého pana Urbánka, ze kterých je to jasnější.

Roubování
https://www.youtube.com/watch?v=V--9l8OoBKo
Očkování
https://www.youtube.com/watch?v=TVxteJYVDps

Již jsem obojí loni zkoušela, (po okousání zahrady králíkem mám perspektivních podnoží více , ale úspěch byl zatím 0:2 pro rouby a 0:2 pro očka. Takže jsem koupila nové třešně, budu mít alespoň rouby vlastní. Podnož jsem nevykopala, nevzdám se (hned). Rouby mandloní ale nemám kde sehnat. A přemýšlím, jestli by v případě mé šikovnosti nebylo spíš vhodnější postupovat jako u třešní.

Pokud bych očkovala nebo roubovala v korunce, nedostala bych ale ve výsledku stejně sestavu:
Adesoto-Robijn-ten nový roub, takže pak bych se té náchylnosti k hybridizaci díky zapojení kmínku Robijn stejně na 100% nevyhnula, pochopila jsem to dobře? Na okousané podnoži již asi očko nebude a ani by stromek již nevypadal tak hezky.

Zatímco kdyby ten nový stromek, jak jsem pochopila, již hlavně nebyl také broskvomandloň, ale jen mandloň, tak by pravděpodobnost hybridizace byla o něco menší, než u Robijn. Takže by šance na něco jedlého byly o fous lepší? Třeba bych i zvýšila pravděpodobnost opylení mandloně mandloní, namísto broskvoní? Snad nebudu mít pak dvě hořké mandloně...

Můžete mi, prosím, někdo doporučit mandloň, která vás okouzlila? Nejlépe, co kvete jako Robijn.

(V zahradnictví bych mohla ještě přihodit do objednávky
https://www.zahradnictvi-spomysl.cz/jed ... -mandlone/

Garden Prince
Pfalzer Fruchtmadel
Texas
Ferragnes
Vialfas
Weisse Krachmandel.)

Děkuji moc, krásný večer
Jana

...mám podobnou zkušenost... loni mi Robijn poprve zaplodil... jádra byla drobná a hořká... přikládala jsem to loňským vedrům.. shodou okolností sousedi mají vedle za plotem broskvoň... no uvidíme jak bude letos... stromek mi je líto vykopávat, už je hezký... možná - pokud najdu místo, pořídím další mandloň... jen mám obavy, aby se neminuly dobou kvetení... nemám odvahu na další experimenty s odrůdama a šla bych do tradiční mandloně, která však není samoopylivá..

V tom to bude- Robijn je spíše okrasná, a plody malé a hořké. Spomyšl tam má mandloně ze západní Evropy, takže jejich odolnost k mrazům (kvetou první) bude sporná... osobně bych radši zkusil něco, co by nabídla tuzemská školka. Může to sice být Vama, Zora - ale taky lokální typy, co mají víceméně každoroční dobrou plodnost a velké plody.