Rez broskýň

[Neregistrovaný]

Práve sa zamýšľam nad tou myšlienkou úplnej výmeny, keďže strom som sadil na jar 2023, odvtedy som prešiel niektoré vlákna tu aj na ,,starom" fóre. Mám miesto na záhrade pre
1, max 2 broskyne, bývame v 420 m.n.m., stredné Slovensko. Čo je základ, nemám miesto pre viac stromov, hľadám nejakú odrodu, takpovediac nejakého ,,odroňa", ktorý sa popasuje aj s náročnejšími podmienkami a prinesie aspoň nejaké úrody, nemusí to byť šampión. Z tohto hľadiska mi najviac vychádzajú dve odrody Favorita Morettiny a Flamingo, taktiež podpník by som chcel trochu na istotu, tu neviem, v ponuke je väčšinou GF 677, St. Julien, prípadne Adesoto.

[Mimmo]

Stromek rok po výsadbě obrazí a i rány se mohou vyhojit. U staršího stromku by se asi také mohly nějaké výhony objevit, ale velké rány by se dobře nevyhojily. Stromek by zřejmě uhynul.
PS: všechny vámi vytipované odrůdy jsou vhodné. Já mám v 480m. i Suncrest a dobře plodí.

[Neregistrovaný]

Pozabudol som reagovať na plemeno psa, ide o 11 mesačnú sučku nemeckého boxera, je to plnohodnotná členka rodiny, veľmi inteligentná, keď zostane chvíľu v tichosti sama a zabudne sa zatvoriť bránka, niekedy to aj takto vie dopadnúť. Ponaučenie pre mňa, už zatváram...

[Hawkeye]

Pozabudol som reagovať na plemeno psa, ide o 11 mesačnú sučku nemeckého boxera...

Ďakujem.
Poznám to - tiež som mal boxera. H.

[IgorML]

V knihe G. Čejka a kol. - Broskyne bolo uvedené, kapitola o formovaní korunky po výsadbe (nemám to teraz pred sebou), že iba na jednoročných výhonoch nemá broskyňa žiadne rezervné púčiky. Ak sa takýto jednoročný výhon zlomí alebo sa ich zlomí viac a poruší sa symetria korunky a niekto by si potreboval vypestovať korunku nanovo, je možné zakrátiť do staršieho dreva, nechať iba kmienok, akože hrotiak. Zo spiacich púčikov na kmeni broskyňa opäť obrazí a z nich sa vytvorí nová korunka. Takže bez problémov. Overovať som to zatiaľ nepotreboval.

[vysloužil]

V knihe G. Čejka a kol. - Broskyne bolo uvedené, kapitola o formovaní korunky po výsadbe (nemám to teraz pred sebou), že iba na jednoročných výhonoch nemá broskyňa žiadne rezervné púčiky. Ak sa takýto jednoročný výhon zlomí alebo sa ich zlomí viac a poruší sa symetria korunky a niekto by si potreboval vypestovať korunku nanovo, je možné zakrátiť do staršieho dreva, nechať iba kmienok, akože hrotiak. Zo spiacich púčikov na kmeni broskyňa opäť obrazí a z nich sa vytvorí nová korunka. Takže bez problémov. Overovať som to zatiaľ nepotreboval.

Osobně bych takový postup nedoporučoval. Kdo pěstuje broskvoně ví, že velkým problémem je vyholování starších větví - listový a plodný obrost se stále posunuje víc k povrchu koruny. Smyslem řezu je tomuto co nejvíc bránit. Zmladit broskvoň do staršího dřeva lze, ale pod místem řezu musí být ponechána jiná - tažná větev. Zmladit broskvoň do starého dřeva na pahýly větví nebo samotný kmen vede k záhubě stromu. Broskvoň není vrba.
V hodně teplých vinorodných oblastech mohou být regenerační schopnosti lepší. Je např. známo, že v teplých krajích se řezná rány na révě zahojí, v těch chladnějších jen zaschnou. S broskvoněmi to může být podobné.

[IgorML]

Tak trocha z vlastného pozorovania. Zmladzoval som svoju broskyňu minulý rok v čase kvitnutia, lebo mi príliš utiekla do výšky (nechal som ju pár rokov bez rezu). Odrezal som na jar do neba rastúce "vŕšky", rezal som aj hrubšie konáre a ako píšete, zostali mi pod reznou ranou viac horizontálne konáre, na ktoré som previedol ďalší rast broskyne. Broskyňa to zmladenie prežila a je v pohode. Ale...aj zo základov asi 2 kostrových konárov, možno 20-25 cm od rozvetvenia kotlovitej koruny sa prebrali nejaké skryté púčiky a z nich vystrelili letorasty kolmo nahor. Strom je asi tak 5-6 ročný a evidentne teda rezervné púčiky má aj na staršom dreve. Možno keby nemal ťažné konáre, možno by zakapal, možno nie. Skúšať to nebudem. Ale ktovie, možno sa to odumieranie skrytých púčikov trochu zveličuje. U 20 ročného stromu to bude asi iné, ale pár ročný stromček asi nemá dôvod neobraziť. U mňa teda stromček znížením koruny prebudil skryté púčiky na už čiastočne vyholených konároch a tie znovu obrástli "prutím", čo je super. Budem s ním skúšať ďalej pracovať.

[M.H]

Na starším dřevě, to je tak 2-3 leté, pupeny často vyrazí. Na starších větvích 5 let často žádný spící pupen už nevyrazí, nebo jen náhodně jeden výhonek ke všemu rostoucí nevhodným směrem třeba do země... pak se musí vyvazovat.

K utíkání broskvoní do vrchu - proto je doporučováno univerzální pravidlo - už od malého stromku pěstovat jen kotlovitou korunu a první roky od výsadby i v létě hlídat jestli potvora nevyhání kolmé výhony nahoru - ty v létě průběžně zakrátit a utopit v kotli aby nebyly výškově dominantní. Po zakrácení obrazí sice znova a vytvoří více výhonů ,,metlu", takže zůstane hodně listí to je žádoucí pro růst stromku a zároveň tato metla už ztratí sílu a zůstane do konce sezony utopená v koruně. Další rok po zimě se ty metly celé odstraní načisto až ke kosterní větvi a rána zamaže.

Některé odrůdy si nedají říct (Sagittaria) a kotlovitou korunu v prvních letech netvoří, vyhání hlavně vlky s předčasným obrostem. Na to je finta - celé tyto zdivočelé výhony dovrchu se rozevřou provazy upevněnými k zemi a vznikne kotel, ten se prostříhá načisto (myšleno vyberou se jen vhodné výhony směřujících do stran na těchto vyhnutých kosterních větvích = předčasný obrost se naředí). Nejdřív po 1 roce se provazy odstraní. S těmi provazy to jde vyřešit i u neostříhané broskvoně v prvních letech dokud jdou ještě větve ohnout, kdyby hrozilo prasknutí, tak už zbývá jen radikálně uřezat korunu nebo nechat být a smířit se s ,,vysokokmenem".

Kolega chce letos ostříhat broskvoň, 2-3 letou, takže automaticky vezmu sebou provazy ( ty tenké ) než sesadit 90% koruny a nechat mu tam 3 fousy z pahýlů. Ale třeba překvapí.

[Neregistrovaný]

U pána, co mu ze stromku zůstal pahýl, obrůst může. Nebo spíše vhodný výhon naroste. Ale na opačné straně kmínku "dřevo" zaschne a zasychání bude spíše pokračovat směrem k zemi třeba i 20 cm. To se bude hojit velmi těžko. Stromek bych vyměnil.

[IgorML]

K utíkání broskvoní do vrchu - proto je doporučováno univerzální pravidlo - už od malého stromku pěstovat jen kotlovitou korunu a první roky od výsadby i v létě hlídat jestli potvora nevyhání kolmé výhony nahoru - ty v létě průběžně zakrátit a utopit v kotli aby nebyly výškově dominantní. Po zakrácení obrazí sice znova a vytvoří více výhonů ,,metlu", takže zůstane hodně listí to je žádoucí pro růst stromku a zároveň tato metla už ztratí sílu a zůstane do konce sezony utopená v koruně. Další rok po zimě se ty metly celé odstraní načisto až ke kosterní větvi a rána zamaže.

Ako alternatíva k tomuto postupu by možno mohla slúžiť technika, ktorú som zatiaľ neodskúšal, ale mám to v pláne. Ide o nalomenie a "zasušenie" nevhodných letorastov rastúcich nahor. Konáriky rastúce nahor sa iba prstami zlomia do horizontály a v takej polohe postupne zaschnú. Na budúci rok sa pri reze úplne odrežú. Zalomením nezniká taka silná rana ako po odrezaní, (vraj) nevyrašia zbytočne púčiky pod zlomeným výhonkom, nezahustí sa koruna atď. A pritom sa splní účel - lepšie vyzrievanie nižšie položených púčikov. V mojej polohe sa snažím nadmernému rezu mimo obdobia kvitnutia vyhýbať, tak skúsim toto.