Rez broskýň
ano, řez byl provedený koncem srpna-zač. září. (tedy ještě kromě prosvětlení koruny před dozráváním plodů). Na zbylých letorostech, především těch v nižších partiích stromků, se pak lépe vytvořily květní pupeny. Což je pro mě důležité, když chci stromky udržet v nízkém tvaru. Přirozeně, na jaře ještě nějakou drobnou probírku obrostu provedu. W.
Předpokládám pane Walter, že letní řez u broskvoní děláte z důvodů potlačení růstu. Jinak by spon dva metry od sebe byl příliš malý. Podnož GF 667 je bujně rostoucí, podnož Montclar, i když je generativní, roste středně silně. Udržet takové stromy do výšky 2 metry je kumšt. Já letní řez u broskví nedělám. Fakticky řez v době květu je již určitá modufikace letního řezu. Mírně růst zeslabuje. Řez v době vegetačního klidu, zejména teď v lednu nedělám z důvodů, které uvádí kolega David. Nic se nehojí. A že zatírám větší rány. Klejotok je potvora. Mám stromy na dvacet a více let. V profesionálních výsadbách jednak broskvoně vysazuji v daleko lepších půdních a povětrnostních podmínkách a jejich výsadby jsou krátkověké. Pravdou je, že při ošetření proti kadeřavosti stříkám neostříhanou korunku. Takže spotřebuji více postřikové látky. Ale měď patří k těm levnějším. A je povolena i v biovýsadbách.
také neprovádím řez v době vegetačního klidu. Nemám radost z bujné podnože, ale konkrétní odrůdu Springcrest, kterou jsem sháněl, nabízel před 7 lety jediný prodejce (prodejstromku.cz) na této podnoži, takže jsem neměl na výběr. Na snímku je už patrný rozdíl v bujnosti stromků, kdy kmínek na GF 677 je asi o třetinu silnější, než vedlejší na Montclar. Jestli je udržení stromků v nižších tvarech složitější, o tom jsem ani neuvažoval. Šlo jen o to sehnat tuto velmi ranou a chutnou odrůdu, kterou jsem již v minulosti měl (tehdy 17letý stromek mi náhle v průběhu sezóny odešel a nestihl jsem z něj odebrat očka ani rouby) a dále ji namnožit. Respektuji, že řez, který provádím, není ten obecně doporučený, mně ale oproti jarnímu řezu vyhovuje. A mohu potvrdit, že v případě postřiku proti kadeřavosti v jakékoli fázi vegetačního klidu jde i o významnou úsporu roztoku a množství mědi, která se dostane do země. W.
Nejen kumšt do výšky 2m, ale udržet i ve sponu jen 2m od sebe vyžaduje zřejmě ten dodatečný letní prořez. Mám broskvoně na 3m na semenáčích, už to je na hraně, bujný Fairhaven potřebuje taky letní prořez jinak je to džungle do které nejde světlo. Taky záleží na půdě, když je dobrá, tak idelální spon by měl být v řadě tak 3,5-4m podle bujnosti odrůdy u podnože broskvový semenáč, na 3 metry to je dost natěsno ale jde to.
těm stromkům je teprve 7 let, jsou mladé a s řezem ještě není problém, jak budou vypadat, až jim bude 10 a víc? To si netroufám odhadnout. Už teď je z nich bývá pěkná hromada roští. No co už, zkusil jsem to, náhradní klony Springcrestu na semenáčích už mám. Každopádně mi nikdy nešlo o nějakou závratnou úrodu, mnohem více mi šlo o to mít vlastní broskve co nejdříve a pak postupně až do září. W.
Raz som zažil (je to už asi 20 rokov) počas plného kvitnutia broskyne - bolo to Flamingo - mrznúci dážď. Prakticky všetky kvety boli úplne obalené ľadom, doslova akoby zaliate v skle. Doteraz to celkom nechápem, ale úroda bola potom v tej sezóne normálna. Možno ten ľad zabezpečil, aby teplota kvetov neklesla pod kritickú hodnotu. Niečo podobné, ako je to pri protimrazovej ochrane sadov rosením, ktorú praktizujú profesionálni pestovatelia. H.
fotka zasněženého Springcrestu je z 2. 4. večer a té noci teplota v důsledku zatažené oblohy, neklesla pod -1°, takže všechno v pořádku. Už další den šel sníh dolů. Horší to bylo ale o 2 dny později, kdy bylo jasno a okolo -3°. Většina miskovitých květů Springcrestu pomrzla, z nadměrné násady ale přežilo dost na slušnou úrodu. Tahle zahrada v centru žije z tepelné setrvačnosti okolní zástavby, co vím, tak na okraji města bylo -5° a všechny rozkvetlé peckoviny mimo slivoně tam pomrzly. W.