Akú čerešnu vybrať

[Hawkeye]

V prílohe sú uvedené niektoré údaje o novších odrodách čerešní a višní. H.

[Hawkeye]

...pokračovanie... H.

[Rafael]

Hawkeye:

Nemám ty stromy vůbec rád protože poslední dobou se jim u mě vůbec nedaří. A to nejen z hlediska úrod, ale i jejich zdravotního stavu.
(Mimochodem, v době, nebo po ni, po moravských povodních jich hodně uhynulo).

Ale článek, Vaše psaní, fotky...., krásné...
Asi si budu muset nějaké třešně koupit v obchodě. Teda plody tím myslím.
Dostal jsem na ně strašnou chuť.

Ale dědečkovi a zpočátku i mi se jim tady hodně dařilo.

[Neregistrovaný]

Hezký den.
Na zahradě je velký strom Hedelfingenské. Bohužel často omrzne a vrtule a následně hniloba snižují už i tak bídné výnosy. Když se ale zadaří, tak všichni okolo ty krásné tmavé 12 g těžké výborné třešně závidějí.
Máte nějaký tip na vhodnou náhradu?
Děkuji.

[vysloužil]

Hezký den.
Na zahradě je velký strom Hedelfingenské. Bohužel často omrzne a vrtule a následně hniloba snižují už i tak bídné výnosy. Když se ale zadaří, tak všichni okolo ty krásné tmavé 12 g těžké výborné třešně závidějí.
Máte nějaký tip na vhodnou náhradu?
Děkuji.

V minulosti jsme měli Hedelfingenskou a Schneiderovu. Krásné veliké plody, ale nepravidelné a ne moc vysoké sklizně. Moderní holovouské chrupky - Christiana, Tamara, Livia, Irena, aj. jsou v plodnosti spolehlivější

[Neregistrovaný]

Vysloužil: děkuji mnohokrát.
Snesla by se nějaká z těchto odrůd s Hedelfingenskou na jednom stromě?

[vysloužil]

Vysloužil: děkuji mnohokrát.
Snesla by se nějaká z těchto odrůd s Hedelfingenskou na jednom stromě?

To já nevím, tolik zkušeností s více odrůdami třešní na jednom stromě nemám. Co jsem vypozoroval nebo přečetl:
Většina třešní má podobnou intenzitu růstu, t.j. v mládí bujný, později střední (stejně tak Hedelfingenská). Některé se ale odlišují. Burlat, Karešova, Schneiderova jsou bujnější, naopak Troprichterova, Rychlice, Van, Těchlovan rostou spíš slaběji. Údaje v jednotlivých pomologiích se ale dost liší (U Dvořáka roste Kaštanka středně, Vávra ji má bujnou, Jan jako velmi bujnou, Kutina všechno opisuje od Dvořáka - střední).
Nicméně, co se týče přiroubování jiné odrůdy na stromek - u třešní je to dobře možné jen u mladého stromku, kdy můžeme přištěpovat roub kopulací na povrch koruny. Odrůda se slabším růstem by měla jít na terminál.
Přiroubovávat jinou odrůdu ke staršímu stromu třešně dovnitř koruny, případně za kůru, se mi neosvědčilo.

[Jaroslav - Pear Man]

Třešeň Kasandra podle úředních popisů roste středně bujně až bujně. Proč polský prodejce ji na podnoži Colt uvádí jako slabě rostoucí opravdu nevím. Colt sice trochu zmenšuje růst většiny naštěpovaných odrůd oproti semenáči, ale tak maximálně o 25%. Jiné by to bylo na holovouských podnožích nebo na Gizele 5.

Vlákno je dost o Kasandře a obrázek skoro chybí. Tak přidávám obrázek Kasandry. Je to asi 7letý stromeček, očkovaný na pláňce, na místě. JG

Nie že by to bolo zrovna dôležité, ale to bude podľa mňa o dosť menej než 7 rokov... Obzvlášť ak je to na vtáčnici. H.

No, přesně už opravdu nevím. Mohl bych "slevit" na 6 roků, ale víc už určitě ne. Roub jsem dostal od jednoho velmi seriózního pisatele tady z fóra, který už Kasandru nemá. Stromek skutečně moc neroste. Asi každá pláňka, z kulturních odrůd, není zárukou bujného růstu. I proto jsem foto své Kasandry sem dal. Stromek nemá žádnou viditelnou závadu, třeba ránu a podobně.
Já si myslím, že Kasandra není příliš vzrůstná odrůda. JG

Dostala jsem Kasandru z výprodeje, nevěděla jsem, co je to za podnož, tuším CVF? a teď koukám, že by to měl být Colt. Stromek byl dobře 2m vysoký, tři boční větve kolem 50cm. Byl to prostokořenný stromek, který už byl olistěný a založený u prodejce v nějaké směsi s pilinami. Posunovala jsem ho dál, nemám na třešeň místo a nevěřím, že bych jí udržela malou na zabalení před ptáky.
Teď mi to bude vrtat hlavou, jestli bude zakrslá, jako ta na fotce od JG.

Podělím se také o své zkušenosti s touto odrůdou. Moji Kasandru jsem kupoval v Holovousích na podzim 2019 jako prostokořenný stromek. Už se nedala sehnat na PTU, proto jsem ji koupil na podnoži Alkavo. Chtěl jsem vysokokmen (kvůli srnkám na poli), ale ten prý v sobotu neprodávali, protože byl jinde. Korunku měla vytvořenou 1 metr nad roubem a bylo vidět, že vyrostla dost bujně, protože měla velkou korunku. Jenže kvůli přeseknutí velké části hlavního kůlového kořenu při vyorání jsem se rozhodl zastřihnout všechny větve tvořící korunu na pár pupenů, abych podpořil vytvoření nových kořenů. K mému velkému překvapení se v roce 2020 vytvořily čtyři větve s terminálem dlouhé přes metr. Měl jsem z toho velkou radost, jelikož jsem počítal, že bude v lepším případě živořit, v horším nepřežije. Problém byl vertikální růstu bočních větví, které jsem se snažil až do loňska vyvazovat, ale provázky zarůstaly do větví a vždy po jejich odtranění se větve vracely zpátky, takže se mi to povedlo tak napůl. Loni jsem zkusil vynechat jarní řez, aby se vytvořily květní pupeny a zpomalil se ten bujný růst a zkoušel nezalévat, což v tom hrozném suchu způsobilo usychání listů, tak jsem zase zalévat začal. Nicméně letos na jaře konečně docela rozkvetla a měla nasazeno spoustu plůdků z kterých zůstalo, kvůli extrémnímu suchu, jenom asi 20 které začaly dozrávat (nezaléval jsem, je to daleko) a několik jich už naklovali ptáci. Snažil jsem se na několik třešní přehodit síť, abych měl aspoň na ochutnání. Bohužel jsem si letos poprvé všiml i napadení moniliozou na pár menších větvičkách, plus mšice. Třešeň aktuálně měří 340 cm.

K3.png (1.38 MiB) 1351 zobrazení

K4.png (1.21 MiB) 1351 zobrazení

K5.png (1.25 MiB) 1351 zobrazení

K6.png (1.25 MiB) 1351 zobrazení

K8.png (1.29 MiB) 1351 zobrazení

[Jaroslav - Pear Man]

Dnes jsem ochutnal 2. zralou třešničku (1. v pondělí), na fotkách vlevo. Byla trošku naďobnutá (asi mravencema), měkká, sladkokyselá, šťavnatá, bez aroma. Předtím jsem ochutnal pár nedozrálých tvrdších a ty byly mdlé, nic moc. Jsem s nimi spokojen, škoda, že jich není více, měl jsem stromek zálévat.

Dlouho mi vrtalo hlavou zda je to polochrupka nebo srdcovka, protože se informace na internetu lišily. Další věc je, že se někde uvádí zrání ve 3. třešňovém týdnu, jinde ve 2.-3 (vím, že záleží na poloze a počasí). Když jsem ji před 4 lety vybíral, tak jsem ji považoval za polochrupku zrající ve 3. tř. týdnu (jak se uvádělo), ale teď mi dozrává ve 2. tt a jeví se jako srdcovka.

[M.H]

Dnes jsem ochutnal 2. zralou třešničku (1. v pondělí), na fotkách vlevo. Byla trošku naďobnutá (asi mravencema), měkká, sladkokyselá, šťavnatá, bez aroma. Předtím jsem ochutnal pár nedozrálých tvrdších a ty byly mdlé, nic moc. Jsem s nimi spokojen, škoda, že jich není více, měl jsem stromek zálévat.

Dlouho mi vrtalo hlavou zda je to polochrupka nebo srdcovka, protože se informace na internetu lišily. Další věc je, že se někde uvádí zrání ve 3. třešňovém týdnu, jinde ve 2.-3 (vím, že záleží na poloze a počasí). Když jsem ji před 4 lety vybíral, tak jsem ji považoval za polochrupku zrající ve 3. tř. týdnu (jak se uvádělo), ale teď mi dozrává ve 2. tt a jeví se jako srdcovka.
T1.png
T2.png

Jestli hodně barví a sladkokyselá měkká je Kaštánka 2.TT. Kasanda se uvádí 2-3TT to je podobné.
Kdyby to byla třešeň už 3TT. tak jsou údajně zpočátku bez červů a nakonci ty tmavé už jsou červivé.

340cm třešeň je ještě malý strom na plné kvetení, ještě tak 3 roky pak bude obalená květy že to ptáci neoberou.