Švestka domácí

[Jarda UH]

Letos v bio kvalitě - žádný postřik, přesto nadúroda, polámané větve. Pouze na listech projevy šárky, řez a oproti novošlechtění minimální monilióza plodů. Max 19Bx.

[Červenka Jiří]

O Domácí je známo,že když se nechá přeplodit tak jde cukernatost i kvalita rapidně dolů.Ale i tak je 19 Brix hodně málo.Zítra mrknu na ty moje,tady na Valašsku teprve začínají padat ty opravdu zralé.

[Jarda UH]

Na Vsetínsku jsem byl minulý týden a ještě jim hodně chybí do zralosti. Jinak doma v dědině, kde je vše o 14 dnů dříve než na okraji,jsem u spadlých švestek naměřil i 30Bx. Samotnému se mi to nechtělo věřit. Dost to začalo padat a u stopky jsou zatahlé. Značka ideál je, když tak vypadají až po prvních ranních mrazech, ale úroda je pak třetinová. Slivka však má úplně jiný level.

[Červenka Jiří]

Dnes jsem pozbíral nějaké popadané Domácí velkoplodé a cukernatost je celkem slušná (do 23 Brix).Vzhledem k předpovědi počasí by se cukernatost měla ještě zvyšovat a nějaké trnky by mohly vydržet do půlky října.

[Rafael]

Přijde mi, že cukernatost kolem 20°Bx je u Domácích dost malá. Teda u zdravých, nenapadených šárkou.
*
Ale pravdou je, že úplně zdravou a vyzrálou Domácí jsem už léta neviděl. Naposled v dědečkově sadu. Jenže z té doby nemám údaje.
Na druhou stranu rané odrůdy, nebo třeba i atraktivní Lepotice nedosáhnou 20°Bx ani náhodou. Jsou rády i za něco málo nad 10°Bx.
Myrobalány taktéž nebo ještě hůř.

[vysloužil]

Jaký smysl má cukernatost přesahující 20 nebo dokonce 30%? Kolik z toho dokážou kvasinky proměnit na alkohol?

[Rafael]

Myslím to tak, že vysoká cukernatost u Domácí je známkou kvality plodů. Aromatu, chuti apod. Že nižší cukernatost = nižší kvalita a napadení Šárkou.
*
Jinak samozřejmě souhlasím s tím, že v běžných podmínkách jsou kvasy nad 20°Bx neefektivní a je třeba je zředit vodou nebo méně cukernatou odrůdou.
Jinak špatně kvasí a zůstává mnoho neprokvašených cukrů.

[vysloužil]

Z dětství si pamatuju staré veliké stromy pravých švestek, po kterých jsme lozili vysoko do korun. Ojíněné plody zůstávaly na stromech dlouho do října, což dnes prakticky nevidíme. Jiné odrůdy než Domácí se ani nepěstovaly, ale i v jedné zahradě často rostlo víc klonů, které se od sebe - sice nevýznamně, ale přece jen - lišily: dobou zrání, barvou dužiny, velikostí plodů, příchutí a vůní .
Poslední takové stromy jsem zažil (a sklízel) u tchána v UH - Mařaticích. Byly přes 8 metrů vysoké a jejich kmen jeden člověk neobejmul. Sousedi v okolí pěstovali spíš broskve, hrušky a rajčata, takže ještě před 30 lety švestky unikaly šarce. Ovšem v létě roku 1997 povodeň zahradu zatopila. Stromy ten rok na podzim kupodivu ještě zaplodily, ale další jaro bylo po nich.

[Rafael]

Historické okénko:

Vzpomínky z dětství. (Tuším, že jsme asi přibližně staří....).

Já si na ten dědečkův švestkový sad vzpomínám spíš jako jako na polokmenný a pravokořenný.
Na žádné obrovské stromy ne. Snad jen s výjimkou nějakých rynglí.
(Pří zpracování kmenů na řezivo jsem nějaká přechodová, roubovaná nebo očkovaná místa nezaznamenal).
Takže je možné, že to ty Pravé Domácí nebyly, ale jen jejich místní pravokořenné klony. Nevím, netuším.
Třeba byly menšího vzrůstu, ale furt je jako "Domácí" považuji.
Ale v každém případě, to vím jistě, si plodů na zem samovolně spadlých, dle jeho názoru předčasně, vůbec nevšímal a nechával je polní a lesní zvěři.
,*
Na plachty se setřepávaly plody až přešlé mrazem, třeba i přízemním anebo když se už scvrkávaly u stopek a mráz se opozdil.
*
Velký paradox pro mě tehdy byl, jak jsem stromy masivně povápnil, (s pomocí JZD), začal se o ně starat, prořezal jsem je apod.,
Tak se nějak šprajcly a přestaly rodit. A když už, tak jen nekvalitní a nepoužitelné plody.
Ale to bylo určitě masivním rozšířením Šárky a má vina to v tom směru určitě nebyla...

[Jarda UH]

Tak jsem část vyzrálých vysušil a trochu jsem to přepískl. Že jsou to takové šupky mi nevadí, poněvadž jsou samá chuť! Možná ještě zkusím nějaké maso, např. Valorku.
U vysoké cukernatostí je problém s vykvašením. Dříve před pálením jsem míval 4st. V posledních letech 6 až 10. Zkoušel jsem i přidat kvasinky..., ale nevedlo to k ničemu, ani přitápět nemíním. Loni kvůli dešťům a následnému praskání plodů musel být sběr uspíšen, pálil jsem tzv. Drslavské kulovačky a výtěžnost při 10st. byla jen 15.5l/q. Cukr nedávám, max. cukrem zasypu vrch v bečce.
Máte nějaký tip na osvědčenou vypeckovačku švestek?

Sušená domácí šv.