zahrada.online

Přiznám se, že jsem si před 7 lety tuto odrůdu švestky vybral na základě diskuze na starém fóru a dnes mohu říct, že byla to velmi dobrá volba. Švestka má větší velikost, průměrně 5.5x4cm a chuť její žluté šťavnaté dužiny je pro mě naprostá špička. Projevy šárky jsem na ní zatím žádné nezaznamenal, na rozdíl od Wangenheimovy, která ji má na listech, ale ne na plodech. Poškození monilií taky není tak nijak hrozné, ale já skoro každý den obejdu stromy a chycené plody hned odstraňuji. Jako jedinou nevýhodu teď vidím, že je přednostně napadána pilatkou a asi i obalečem 2.generace, což se dá případně řešit postřikem. Poškození hmyzem je zatím minimální, protože jednak teprve začíná uzrávat a také jsem obětoval vosám a včelám zbytek stromu Wangenheimovy. Mimochodem vosy mi zatím nelétají ani na jablka, přezrálé švestky jsou pro ně teď asi větším lákadlem.

Já mám s Gabrovskou opačné zkušenosti, co se chuti týká - sušší dužnina, nevýrazné aroma. Možná je to tím, že je naroubovaná na místní virózní švestce, možná každoročním nedostatkem srážek. Každopádně na takovou Č. rodnou nebo Chrudimskou tady zdaleka nemá.

Mimochodem vosy mi zatím nelétají ani na jablka, přezrálé švestky jsou pro ně teď asi větším lákadlem.

Když jsme u těch vos, dneska jsem jednu pozoroval u oběda. Na stole bylo několik druhů ovoce, zeleniny, růžové víno... Vosa byla velmi agresivní. Tak jsem ji nechal ať si vybere a vypadne. Vykousala kus kůže z kuřete, odnesla si to a na 5 minut zmizla. Zdá se, že nejde vždy po sladkém.

teď v září jsme na maximu vosích dělnic, krmí se už několikátá letošní generace larev a larvy potrebují protein. Zajímavé u vos je, že když vosa larvu nakrmí proteinem tak larva produkuje sladký výměšek který spotřebuje vosa která krmí. S klesajícím počtem larev roste potřeba vosich dělnic po sladkém a hledají ho pak všude. Kdo má včely tak to zná jak v chladnu vosy doslova okupují úly ve snaze proniknout dovnitř a cucnout si tam zásob, případně si ulovit včelu.
Vosám už pomalu zvoní hrana, první mráz je zdecimuje.

Otrhal jsem dnes část stromu a Gabrovská je pořád u nás chuťově top odrůdou.

Oplatí sa vysadiť Gabrovskú aj do vyšších polôh? Aké sú Vaše dlhodobejšie skúsenosti - plodnosť, chuť, zdravotný stav, prosím o názor aj
P. Vysloužila.
Ďakujem

Dnes jsem sklízel poslední plody. Po plodové stránce jsem byl s Gabrovskou vždy spokojený, chuťově se hodně podobají velkým pravým švestkám. Tolerance k PPV není absolutní, ale i tak velmi slušná. Odrůdě jsem vyčítal menší plodnost. To ale letos neplatilo. Zaplodila tak, až se polámaly větve. Naštěstí jen ty drobné v koruně. Moniliové hnilobě padlo za oběť asi 15 - 20% úrody, tedy velmi slušný výsledek.

Možná je dobré ještě zmínit, že stromy kvetou středně raně a jsou částečně samosprašné. Jako vhodný opylovač je nejčastěji doporučována odrůda Stanley, s kterou já jsem také velmi spokojen.

Co přesně znamená částečná samosprašnost u Gabrovské?
Zakládám si letos první řadu stromů v sadu a zvolil jsem kombinaci Durancie a Gabrovská (jde o plody pouze na slivovici).
U Gabrovské se píše o částečné samosprašnosti, opylovači jsou uvedeni Stenley plus dvě renklody.
Stromy budou v řadě cca 60 metrů po šesti metrech od sebe. Pokud bych tam dal jeden stromek odrůdy Stenley někam doprostřed, stačí to?

kazujiba napísal: ↑

01 Nov 2021, 13:21

Co přesně znamená částečná samosprašnost u Gabrovské?

Znamená to jen částečné samoopylení.

kazujiba napísal: ↑

01 Nov 2021, 13:21

Stromy budou v řadě cca 60 metrů po šesti metrech od sebe. Pokud bych tam dal jeden stromek odrůdy Stenley někam doprostřed, stačí to?

Uvádí se, že 500m od opylované odrůdy je dostatečná vzdálenost.